Můžete nám psát na email:

hvezda.hane@email.cz

Odkaz na stránky

Shiba klubu:

Využíváme programů a služeb serveru ->>

Co byste měli ještě vědět: 

Zde se s Vámi chceme podělit o informace, o kterých vědět se vyplatí.

• Proč shibu s PP?

• Kupujeme štěně

• Pro nové majitele štěňat

• Chovatelské desatero

• Jak se přihlásit na výstavu

• Co si připravit s sebou na výstavu

• Průběh výstavy

• Nevěřte všemu

• Jedeme do zahraničí

• Když se náš pes bojí

• Chcete si pořídit pejska?

• Štěněcí kuchařka

• Testy podle Campbella

• Náš pes se bojí

• Žebrá váš pes u stolu?

• Pes si lehá na postel

• Jak vás vítá váš pes?

• Honí váš pes kočky?

• Agility  (přidáno 29.10.2004)

• Návrh nového chovatelského řádu ČMKU (přidáno 26.11.2004)

• Desatero majitele psa (přidáno 27.12.2004)

• Jak uhradit výstavní poplatek? (přidáno 27.12.2004)

• Cena za lásku aneb vánoce, svátky pohody (přidáno 29.12.2004)

• Pozor na "špatně" volené dárky (přidáno 29.12.2004)

• Označení mikročipem je stejně spolehlivé jako otisk prstu (26.1.2005)

• Dovoz štěněte ze zahraničí (26.1.2005)

• Kočka nebo pes ve vaší posteli? (26.1.2005)

• Junior Handling  (přidáno 15.2.2005)

• Dítě a pes? (přidáno 15.2.2005)

• Učte děti laskavosti ke zvířatům   (přidáno 15.2.2005)

• Co je agility  (přidáno 15.2.2005)

• Kynologické cvičiště  (přidáno 15.2.2005)

• Agresivita psů  (přidáno 15.2.2005)

• Krmení psů  (přidáno 15.2.2005)

• Agility (přidáno 27.2.2005)

          tento odstaveček je skrytý

Podmínky chovnosti pro plemeno shiba

Registrace chovných stanic

Kynologické cvičiště neboli cvičák

Možná jste se také dostali do mojí situace, kdy Vám Váš pejsek "přerostl přes hlavu" a jediným řešením se stalo vyslovení věty: "Začneme chodit na cvičák".
V tomhle momentě jsem poznala, že se mi otevírá nový svět. Svět, kde se mluví o penězích pouze v souvislosti s cenou kupovaného štěněte či krmného masa.
O módě pouze v souvislosti s tím, zda se na těch botech drží pach dýl nebo ne, zda šusťáková souprava psa neruší, či zda s vaťákem vlezu do rukávu.
O počasí v souvislosti s tím, jestli pes bude kousat, stopovat, dělat poslušnost nebo zda právě vítr, mráz, slunce tomu či onomu nesedí.
O motorismu a autech jen tehdy, když pes v autě zvracel, či vlezl před domem do auta, které právě pulíroval váš nepříliš milý soused.
A což teprve pejskaři! Já jsem si je, s prominutím, rozškatulkovala takhle!

Zarputilci - s buldočí trpělivostí a pravidelností docházejí se svými psy a cvičí a cvičí a cvičí - až do upadnutí, připadá mi, že vzhledem k vynaloženému úsilí výsledky spíš nemají, než mají
Dětinové - s radostí dítěte přivedou psa (většinou voříška pochybného původu), naučí ho k závisti všech kolem vše, co vůbec psa naučit lze, těší se ze svého psiska, aniž by měli potřebu se ukazovat na závodech či výstavách
Přelétavci - na cvičáku se moc nezdrží, je to jen krátká epizoda v jejich životě, zajímá je spíš to, zda mají psa dostatečně vzácného plemene, než pes sám
Výstavníci - na cvičák chodí především proto, aby se pes na výstavě nebál ostatních, aport je příliš nezajímá, zato jsou schopni chodit celé nedělní dopoledne dokolečka a zvedat psovi hlavu pokud možno až do přiškrcení. Za špatného počasí nechodí vůbec - šampión by se jim umazal
Milovníci - snadno se rozliší podle toho, že při jakékoliv příležitosti oslovují svého psa sladkými jmény a jsou schopni ho i při obraně vzít do náručí.
Závodníci - vymetou se svým psem veškeré dostupné závody, proto jsou běžnému osazenstvu vidět jen zřídka. Chodí cvičit sólo a o to víc, aby mohli sbírat medaile na kila.
Skalní - ti, co se vracejí na cvičák i bez psů v době, když mají pocit, že by jim rodina či věk už aktivní pejskaření nedovolili.

Ono to chvíli trvá, než člověk obyčejný přijde pejskařům na chuť. Většinou má udivené či mírně vyděšené oči, když se svým gaučáčkem sleduje třeba jen nácvik poslušnosti. Rázné povely s podivnou intonací v něm budí představu vojenského výcviku a pokud výcvikář používá dostatečně decibelů, je iluze "buzerplacu" téměř dokonalá.
Ale po splynutí s kynologickou tlupou je i obyčejný člověk vtažen atmosférou a ani mu nepřijde na mysl, že melodické "vstaaáň" pokládal původně za začátek nějakého sborového zpěvu typu mantry "Hare Kršna".
Vždyť i pro toho jeho mazánka je veselejší, když ho páníček vezme alespoň jednou týdně na cvičák, než když s ním vyjde před dům k prvnímu kandelábru a pak ho zase zavře do předsíně. Takový páníček neví, že se hloupě ochuzuje o nejkrásnější chvíle se svým psím přítelem. Vždyť pes, který "myslí" a je schopen plnit lidská přání, je po právu nazýván nejlepším druhem člověka.
A může osobně potvrdit, že není snad hezčí pocit, než když na place vznikne psí skrumáž a po zavolání přijde ta moje jako první, čímž mi dává najevo: "Paničko, ty jsi pro mne přece mnohem důležitější, než ta chlupatá rozjívená banda tam vzadu."

A moje zkušenosti

Můžu Vás nyní seznámit s výsledkem roční práce "úspěšného" Psovoda? Posuďte sami. Hezky podle zkušebního řádu.
Stopa. Stopa je bezva věc. To nejdřív jdu já, ztratím klíče od auta, kapesník a synovy hodinky. Položím předmět. Odkráčím. Zapomenu, kudy jsem vlastně šla a kam jsem dala předmět. Zamotám sebe, psa a vytyčovací kolík do stopovačky. Osvobodím sebe i psa a začnu prosit: “Kytinečko, miláčku, hledej stopičku.” Kytka chvíli hledí do dálky (zřejmě očekává Šrámkův Stříbrný vítr), potom se na mne podívá a z jejích očí zřetelně mohu číst: "Když sis to tam odnesla, tak si to taky můžeš přinést!" Nakonec udělá pár váhavých kroků směrem po stopě a ulehne. Když k ní přijdu, dělá, jako že tvrdě spí. Ulevím si tedy hlasitě na její adresu, seženu pár ochotných lidí a začneme hledat sami. Když se za několik chvil otočím, zjistím, že moje pejsinka si zatím pro předmět došla a vesele si s ním hraje.
Poslušnost. Poslušnost je radost, zvlášť s malým plemenem. O nic se tak pěkně neklopýtne při "čelem vzad" jako o Kytynku. Ona totiž přesně ví, jak paničce podrazit nohy. Jedinou chloubou, kterou se pyšníme, je aport. Až na to, že když jsem se s touto dovedností chtěla chlubit před známými a odhodila jsem aportek, Kytynka sice vystartovala, ale přinesla mi kus jakési dobře uleželé mršiny. Abych nezapomněla, děláme-li odložení v zimě, musím si sundat bundu a Kytku položit na ni, na sníh si náš otužilec nelehne. O přivolání jsem již mluvila. Od dob před první výstavou se liší ovšem výrazně v tom, že po mém zavolání se Kytka přiběhne přesvědčit, jestli mám něco dobrého v ruce. Když zjistí opak, zmizí opět ve vysoké trávě a jen podle vlnění se mohu dozvědět, kam si pro ni mám dojít. Na její omluvu jen tolik - pak už neuteče a nechá se i připnout na vodítko. Takzvané speciální cviky jsme rovněž nepodcenili. Předměty jsem vyvařila v hovězím vývaru. Bohužel, udělala jsem je z látky a jenom 30 kusů, budu tedy brzy muset vyrobit další (Kytka mi totiž předmět většinou sežere, pokud jí ho však neseberu. Ale budíž jí chvála za to, že cizích si ani nevšimne, bůhví v jakých patokách vyvarovali oni). Také skupinka lidí nám už nedělá potíže, svážeme je vodítkem už opravdu jen málokdy. Když to tak probírám, na nudu a jednotvárnost při výcviku si opravdu nemůžu stěžovat. Svému synovi jsem "příkladem" za všechny prachy. Ale věřte nebo ne, neměnili bychom ani zanic.

napsala: Stanislava Jansová

Co je agility?

Agility je druh sportu či zábavy se psem, založený především na vzájemném vztahu majitele a jeho psa. Nepodporuje agresivitu, zvyšuje ovladatelnost pejska, jeho schopnost reagovat na povel psovoda i v nezvyklých situacích. Je vhodný pro psa jakékoliv velikosti, pohlaví a plemene. Neklade ani žádné zvláštní požadavky na psovoda, jeho věk či kondici. Na závodech agility tak můžete vidět startovat desetiletého dorostence s jezevčíkem zrovna jako zralého šedesátníka s německým ovčákem. Hledáte-li pro sebe a svého pejska možnost, jak aktivně využít společně strávený čas, zlepšit vaši vzájemnou komunikaci či odstranit nějaké psychické problémy a zlozvyky Vašeho psa, zvýšit jeho sebevědomí a sebedůvěru, pak je právě agility pro vás tou správnou volbou.

Agility je vlastně psí parkur plný různých překážek. Mezi ně patří: 1. jednoduché skokové překážky, skok daleký a proskokový kruh; 2. překážky probíhací – tunel látkový a pevný a slalom; 3. překážky s kontaktními zónami – kladina, houpačka, šikmá stěna (áčko) a stůl. Posuzuje se podle počtu chyb a času, ve kterém celý parkur pes zaběhne. Maximální čas je vždy daný s ohledem na stupeň obtížnosti daného parkuru. Výška u jednotlivý překážek se nastavuje podle tří velikostních kategorií, kam pejsek podle své kohoutkové výšky patří.

Druhy zkoušek: A1, A2, A3. K tomu, aby jste mohli postoupit do vyšší třídy potřebujete vždy 3 zkoušky s hodnocením výborně od dvou různých rozhodčích. Či-li 3 zkoušky A1 na výbornou a pak můžete postoupit do kategorie A2. Jde Vám z toho hlava kolem? Věřte mi, tohle píši jen pro Vaši hrubou představu, řád agility má spoustu pravidel, ale Vás v první chvílích (či spíše měsících) výcviku nemusí nijak děsit. Důležité je udělat první krok a zajít se podívat na kynologické cvičiště, kde se agility věnují, či se jet podívat na závody konané ve Vašem okolí.

První návštěva cvičiště.
Již samotný výběr cvičiště je velmi důležitý bod. Pokud už zdaleka uslyšíte křik, zlostné povely a ohlušující štěkot psů, buďte ve střehu. Agility má být hrou, zábavou pro Vašeho pejska i pro Vás a ne stresující záležitostí, postavenou na strachu a vojenském drilu. Přiznávám, že s výše uvedenými nešvary se můžete spíše setkat na cvičištích klasického, dříve tzv. služebního, výcviku. Zajedete-li se podívat na závody v agility, dozajista Vás upoutá mírumilovná nálada volně pobíhajících neagresivních psů a pohoda zde vládnoucí. A s tím byste se měli setkat i na cvičáku. Při své první návštěvě si vezměte kromě psa, očkovací průkaz, spolehlivý obojek a vodítko, pokud možno pevné (ne samonavíjecí), piškoty či jiné oblíbené pamlsky a milovanou hračku. Vyhledejte výcvikáře, seznamte ho se svým pejskem i s tím, co vy od cvičení ale i vůbec od pejska v běžném životě očekáváte. Nejdříve se budete jen dívat, ale nezapomeňte se věnovat svému pejskovi. Procházejte se s ním na vodítku!, aby se s prostředím seznámil, sledujte jeho reakce, chvalte jej, pokud projeví svou nejistotu či strach, zabavte ho chvilkovou hrou a pomazlením. Je to jeho velký den! I když třeba máte doma smečku psů či chodíte společně na vycházky s kamarádčiným kokrem, s největší pravděpodobností ho množství rozličných pachů a psů překvapí a zaskočí. Buďte trpěliví, laskaví a vlídní. Chovejte se sebejistě a tak, jak se chováte ke psu vždy.  Často se mi stává, že mi noví zájemci do telefonu líčí, jak se bojí přijít, že pes nic neumí, ale proto přece jdete na cvičák. Dozvím se také, že jejich Azor vyjíždí po psech, leč v drtivé většině případů je pak pes na cvičáku tak zaskočen, že se na nic nevzmůže. A i kdyby, tento zlozvyk ho odnaučíte jedině v kolektivu psů a nikoli na vycházkách, při kterých se plížíte podél plotu a modlíte se, abyste žádného psa nepotkali. Dalším oblíbeným tvrzením majitelů psů je to, že svému pejskovi nechtěli kazit dětství a tak přijdou až v roce či později a vysvětlují mi, že právě proto není zvyklý na obojek a vodítko. Nechci abyste si teď tuto větu špatně vysvětlili s tím, že se starším psem se už nedá na cvičák chodit. Nikdy není pozdě. Ale pokud mi tuto větu tvrdí udýchaný majitel přerostlé dogy či německého ovčáka a vzápětí zmizí v dál odtažen svým nezvladatelným a tolik „milovaným“ miláčkem, cloumá mnou vztek. Nad hloupostí a nezodpovědností majitele, niko-li nad chováním psa. I malé dítě neustále učíte a přivykáte novým a novým podnětům a zrovna tak štěně si i rádo hraje a učí novým věcem. Kdo z pejsků asi přišel o výše zmiňované „dětství“? Ten, kterému jsme nevysvětlili pravidla chování v naší smečce a který se dříve či později stane přítěží pro celou rodinu či pejsek, který nijak nenarušuje poklidné soužití lidské smečky a neustále se učí novým dovednostem? Může existovat pro psa ještě větší utrpení, než strávit celý svůj život přiškrcený na vodítku (byť samonavíjecím)? Být sám, nepochopen ve světě lidí, kterému nerozumí, protože s ním nechtějí či neumí komunikovat? Takže nikdy není pozdě nechat si poradit od lidí, kteří s pejsky mají větší zkušenosti a ani to není žádná ostuda. Tolik k první návštěvě na cvičišti. Příště už začneme opravdu cvičit a trénovat agility. Mými pomocníky a Vašimi průvodci se stanou naši čínští chocholatí psi - Gremi Modrý květ, který má složeno 5 zkoušek a čtyřměsíční Cody alias Cory z Haliparku, se kterým začínáme. Pro úplnost dodávám, že výcviku psů se věnuji již zhruba 18 let, nejdříve jsem dělala klasický výcvik a záchranařinu, nyní agility. Cvičila jsem s malým a velkým kníračem, německým ovčákem a kříženci, ale mám zkušenosti s rozličnými plemeny psů. Dělala jsem výcvikářku klasického výcviku se zaměřením na stopy a nyní dělám výcvikářku agility u nás v klubu.

napsala: Stanislava Jansová

Učte děti laskavosti ke zvířatům

Jak krásně vypadají malé děti – tmavě modré oči září jako slunce, malé ručky mají k zulíbání. Nikdo by si nepomyslel, že takhle malý tvoreček by mohl někomu ublížit - ale jen počkejte, až vás ty něžné prstíky chytnou za vlasy silou, kterou byste očekávali spíš u zápasníka sumo.

Vadilo by mi, kdyby mě někdo tahal za uši a píchal mě prstem do očí? Samozřejmě že ano, když by mi to působilo bolest. Ale já vím, že by to ještě mnohem víc vadilo mému psovi a mé kočce. Konec konců nemají stejné mateřské pudy, jaké vznikly mezi mnou a tím roztomilým děckem.

A snaží se naše Janinka mírnit? Ani v nejmenším. Právě rozvíjí několik svých nedávno objevených schopností – pohyblivost a jemnou (nebo hrubou) kontrolu svých motorů. Jedno je však pravda – zvíře neví, že akce dítěte nejsou míněny zlovolně. A toto nedorozumění může vyústit v nebezpečné situace – pro dítě i pro psa.

Příklady táhnou

Zvířeti nelze lidskými slovy vysvětit, že dítě mu nechce působit bolest. A proto musíme učit své dítě dokud je malé, že musí se zvířaty jednat s citem. A jak ho to naučíme? Stejně jako učíme děti cokoliv jiného: dáváme mu dobrý příklad. Se zvířetem vždycky jednáme laskavě a v přítomnosti dětí si s ním hrajeme jemně. To platí zvláště v případech, kdy se rádi se svým psem „kočkujeme“. Děti se učí příkladem a pokoušejí se napodobovat chování svých rodičů – a tak si necháme hravé pranice se svým psem raději na dobu, kdy děti už spí.

Trpělivost a pozitivní posilování jsou vynikajícími nástroji při učení dětí jak se chovat ke zvířatům. Budou-li děti a zvířata na sebe navzájem laskaví, pochválíme je, a budou-li se chovat špatně, dáme jim to znát. Samozřejmě platí, že někdy pevné „Ne!“ nestačí, chceme-li dítě upozornit na to, že jeho momentální chování je nevhodné. V takové situaci je lépe dítě popadnout a odnést ho z dosahu psa nebo kočky. Tento přístup samozřejmě aplikujeme také u zvířat – chovají-li se nesprávně, prostě je na chvíli odvedeme z pokoje.

Pozor!

Některé malé děti radostně a hlasitě křičí, když se blíží. Svým způsobem tak varují: „Přicházím a jsem plný elánu!“. Budeme-li dítě podporovat, zvířata brzy pochopí, co tento „válečný“ pokřik znamená – a nebudou-li právě mít chuť si hrát, raději se včas stáhnou.

Také zvířata se mohou pokusit vyjádřit zvukově své varování, mají-li už dětí dost. Nikdy bychom je v tom neměli podporovat, ani bychom takové chování neměli tolerovat. Zvíře nikdy nesmí zavrčet, vycenit zuby, nebo dokonce chňapnout po dítěti. Jestliže se u psa projevuje takové nežádoucí chování, měli byste mu dát znát svoji nelibost, pevně ho okřiknout a přestat mu věnovat pozornost. V některých případech je vhodné poradit se také s odborníkem na chování zvířat, který vás může navštívit a pokusit se vyřešit problém dříve, než dojde k úrazu.

Na druhou stranu – pokud se pes zvedne a odejde od batolete stranou, měli byste ho odměnit – dělá přesně to, co by měl udělat, když už má pozorností děcka dost. Nikdy ovšem dítěti nedovolíme, aby se rozeběhlo za psem. Psi by měli mít bezpečné místo, kam se mohou stáhnout do ústraní a kde je nikdo nebude rušit. U koček to bývá snadnější – obvykle jsou dost malé, aby se mohly utábořit pod nábytkem, ale pro psa je takové útočiště neméně důležité.

Pozorně je sledujte

Jiným možným způsobem jak naučit děti a zvířata, aby spolu vycházeli, je zapojit děti do odměňování zvířat. Pomozte dětem podat zvířeti drobnou odměnu – například hračku. Ale dohlédněte na to, aby dítě nikdy nebralo hračky nebo pamlsky psovi a také aby se dítě nedostalo mezi pamlsek a psa.

Nejdůležitější ovšem sledovat děti se zvířaty nepřetržitě a pozorně a nikdy nenechávat děcko o samotě a bez dozoru s domácím zvířetem. Ani na okamžik.

Velmi důležité je děti sledovat nedovolit jim, aby zvedaly, nosily nebo chovaly své čtyřnohé kamarády bez dozoru. Zvíře se může vylekat a kousat nebo škrábat, jen aby se dostalo z náruče dítěte. Výsledkem může být poranění děcka i zvířete.

Mohou se děti přátelit se zvířaty i v útlém věku?

Rozhodně ano, ale takové přátelství vyžaduje lásku, pozornost a opatrnou předvídavost ze strany dospělých.

Co by měli vědět rodiče a majitelé domácích miláčků

Vaší povinností je naučit děti jak se chovat ke zvířatům. Naučte své děti správnému chování ke zvířatům a vaši čtyřnozí přátelé vás za to budou milovat.

Co by měl každý rodič:

- Učit příkladem: být k domácím zvířatům laskavý a jemný – a děti budou dělat totéž.

- Zajistit zvířeti bezpečné útočiště, kam se může schovat, má-li už dětí dost.

- Nikdy nenechávat dítě se zvířaty bez dozoru.

- Nedovolit malým dětem zvedat a nosit zvířata v náručí.

- Pochválit děti i zvířata, když se k sobě navzájem chovají dobře.

- Chová-li se zvíře agresivně, vyhledat pomoc profesionála zabývajícího se chováním psů   

  a léčbou poruch chování.

-  A nenechávejte děti v blízkosti zvířat, dokud se problém nevyřeší.

 (podle zahraničních pramenů)

Dítě a pes?

    V každé rodině s dětmi nebo i tam, kde děti teprve plánují a zároveň si chtějí pořídit také čtyřnohého kamaráda, jistě dříve či později vyvstane otázka budoucího soužití se psem. Jsou plemena, která děti přímo milují a mají s nimi velkou trpělivost a naopak plemena rezervovanější. Ale daleko více než na volbě plemene záleží na období vtiskávání (ještě u chovatele), následné socializaci a výchově v novém domově a individuálních zkušenostech s dětmi.

Zejména je potřeba si uvědomit, že pes není hračka! Je to živý tvor a také člen Vaší rodiny. Stejně tak, jako některé věci netolerujeme psu vůči dítěti, tak i dítě musíme naučit, jak se správně k pejskovi chovat.

V podstatě mohou nastat dvě situace, buď máme nejdřív psa a potom teprve dítě nebo obráceně. V případě, že dítě přijde do rodiny až jako druhé, by pes neměl absolutně pocítit, že je tady najednou nadbytečný, že se s ním nikdo nemazlí, všechny návštěvy, které ho dříve drbaly za uchem, zajímá jen miminko a že i vztah majitelů k němu se rapidně změnil. To by byla velká chyba! Pes není hloupý a určitě by brzy odhalil příčinu, což by rozhodně jako základ budoucího dobrého vztahu s dítětem nebylo to nejlepší. Není přece žádný problém svou lásku a náklonnost rozdělit.

Od samého počátku, kdy miminko přineseme domů, bychom psa neměli odstrkovat, ale naopak ho nechat dítě opatrně očichat a poté ho vhodně a nenásilně „zapojovat“ do všech činností okolo nového člena rodiny. Co dříve pes směl, nemělo by mu být až s příchodem dítěte zakazováno a naopak trvat na původním režimu a stylu společného soužití. Pokud chceme v souvislosti s příchodem dítěte něco měnit či zakazovat, máme na to devět měsíců, aby si pes bez problémů zvykl. Pochopitelně je potřeba kolem miminka dodržovat maximální hygienu, ale nic nebrání tomu si častěji umýt ruce nebo třeba vyluxovat. Naopak pokud se se psem mazlíme a hrajeme v přítomnosti dítěte, bereme oba na společné procházky apod., spojí si pes nového člena rodiny se vším příjemným a soužití bývá naprosto pohodové. Psa i dítě je ale potřeba správnému chování naučit a tudíž je mít stále pod dozorem. Dítěti je potřeba jasně vysvětlit, že na psovi se nejezdí, netahá se za uši ani za ocas a už vůbec se nesmí plácat klacíčkem. Pes má také právo v klidu se najíst a odpočinout si. Nemůžeme dítě omlouvat tím, že „on“ si nechá všechno líbit, a že by mu přece nic neudělal. Většinou to tak sice je, ale dítě je již od počátku potřeba vést správně. Některé děti totiž pak tyto své „aktivity“ stupňují a i tomu nejhodnějšímu chlupáčovi by mohla dojít trpělivost. V žádném případě by malé dítě nemělo samo psa za různé prohřešky trestat. To přísluší jen dospělým, kteří jsou schopni lépe odhadnout situaci a také míru trestu. Na druhou stranu pes nesmí po dítěti např. skákat nebo mu brát z ruky jídlo, a to i v případě, že dítě má často tendenci s ním mávat kolem psa.

Odrostlejším dětem (zejména těm cizím)zase musíme vysvětlit, že nemají dělat kolem psa prudké pohyby a nečekané výpady, mávat rukama nebo klackem, ale také hlasitě křičet a tzv. „cenit zuby“. V psí řeči to totiž znamená náznak útoku a pes by mohl mít pocit, že se musí bránit A ani upřený pohled do očí není to pravé ořechové. Pro psa to totiž znamená výzvu k boji.

Trošku jiná situace je, když si pořídíme štěňátko k dětem. Zde nemůže dojít k žárlivosti psa na dítě. Ale samozřejmě i tady se všichni musí naučit určitým pravidlům a tzv. „společné řeči“. Malé štěňátko je zajisté velmi roztomilé, ale přeci jenom je to ještě psí miminko, které potřebuje hodně spát a také v klidu jíst. Děti tedy rozhodně nesmí spícího pejska rušit nebo unavené štěně nenechat v klidu odpočinout na jeho pelíšku. Děti také nesmějí psa všemožně tahat. Malé štěně se nosí tak, že jednu ruku dáme pod přední packy a druhou pod zadeček, aby tzv. sedělo. Jinak rovněž od začátku pěstujeme vzájemný vztah a dohlížíme na společné hry, aby vše probíhalo tak, jak má. Pokud budeme rozumní a vše se povede, má naše dítě výborného a věrného kamaráda a parťáka pro různé hry a lumpárny. 

Soužití psů a dětí přináší oběma stranám mnoho pozitivního a spoustu nezapomenutelných zážitků.

Tedy na závěr odpověď na otázku: „Dítě a pes?“ „Rozhodně ano“.

 (Převzato z časopisu Pes přítel člověka)

Junior Handling
(podle zahraničních pramenů, zkráceno –
s laskavým svolením časopisu Svět psů)

Soutěže Junior Handling se na celém světě těší velké a trvale rostoucí oblibě. Svůj původ má v USA. Právě tam je totiž profesionální předvedení již dávno uspořádané a uznávané. Nikoliv bezdůvodně jsou tamější špičkoví výstavní psi předváděni profesionálními vystavovateli, tzv. handlery. Handling neboli způsob, jakým se psi na základě perfektního předvádění sami prezentují a který lze vidět v amerických výstavních kruzích, uvádí nás Evropany v naprostý úžas.

                                                                Co to je Junior handling

Soutěž Junior Handling (Mladý vystavovatel) je přípravou mladých milovníků psů na pozdější předvádění psů na výstavách čistokrevných psů. Nabízí mladým zájemcům možnost naučit se a trénovat hravou formou ve sportovní přátelské soutěži jak zacházet se psy různých plemen v kruhu.

Předvádění psů vyžaduje - a rozvíjí - porozumění, schopnost pochopit druhé a pocit zodpovědnosti. Tato soutěž může navíc přispívat k férovějším vztahům mezi mladými, k jejich vyšší disciplinovanosti a ohleduplnosti v chování k druhým - mladí lidé se tak naučí i prohrávat a uznávat hodnotu sportovního výkonu svých soupeřů.

Junior Handling je díky tomu vynikajícím základem dalšího zlepšování vztahů a atmosféry v kruhu i u dospělých vystavovatelů - ti si uvědomují, že jsou vzorem mladým vystavovatelům, a naopak, jakmile dnešní mladí vystavovatelé dospějí a vstoupí do kruhů jako rutinovaní dospělí vystavovatelé, projevují se u nich výsledky tohoto tréninku.

Rozhodně bychom neměli podceňovat ani další možné pozitivní vlivy správně probíhající soutěže Junior Handling, která se koná v klidné atmosféře, na veřejnost: správné předvádění povahově silných psů dětmi a mladistvými bezpochyby přispívá k tomu, aby se zlepšil celkový náhled veřejnosti na kynologii a především její názor na některá neprávem paušálně odsuzovaná plemena.

Mladý vystavovatel je akce určená dětem. Soutěží se ve dvou věkových kategoriích (viz. níže) rozhodčí práci dětí oceňuje přidělenými body. Nejúspěšnější soutěžící z obou kategorií postupují do finále, které se odehrává již jako součást závěrečných soutěží výstav. Určuje se pořadí prvních tří v každé věkové kategorii. Výsledky (umístění na některém z míst ve finále) z CACových výstav přístupných pro všechna plemena psů se započítávají do celorepublikového finále (1.místo - 15 bodů, 2.místo - 10 bodů, 3.místo - 5 bodů). Na závěr výstavní sezóny se vyhodnocuje nejúspěšnější mladý vystavovatel v I. a II. kategorii a nejúspěšnější vystavovatel vůbec. Ten by pak měl mít právo reprezentovat republiku na Cruftově výstavě. Ve snaze vyloučit na dvoudenních výstavách start dítěte se stejným psem v obou dnech je stanoven požadavek, aby předváděný pes byl příslušníkem toho dne posuzované skupiny F.C.I.

Soutěž Junior Handling se může konat na mezinárodních, všeobecných a speciálních chovatelských výstavách. Následující odstavce mohou posloužit mladým vystavovatelům (a nejen jim) jako návod k tréninku.

F.C.I nepředepisuje, jak by měla soutěž přesně soutěž mladých vystavovatelů vypadat. Je na každé zemi, aby si utvořila vlastní model.

Pro soutěž určený posudkový list přesně specifikuje oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost. Bodové hodnocení umožňuje poměrně přesné posouzení a z
maximálně možného počtu bodů je jasně vidět, co má z hlediska výsledku větší nebo naopak menší důležitost. Hodnotí se předvádění psa, proto není rozhodující kvalita předváděného psa. Soutěžit se může i se psem, který nebyl na dané výstavě posouzen.
 

                                                                        Z historie

J iž v roce 1932 proběhla na jedné výstavě na Long Islandu v New Yorku první oficiální soutěž Junior Handling. Tehdy ovšem ještě bez pevně stanovených pravidel, takže se to celé spíše podobalo soutěžím typu "dítě a pes", které se zpočátku konaly i v Evropě.

V té době nikdo přesně nevěděl, o co vlastně jde, a tak většinou zvítězilo nejroztomilejší dítě s největším psem. V roce 1971 byl Junior Handling, v USA zpočátku známý jako Junior Showmanship, uznán americkým Kennel Clubem za oficiální soutěže a byly písemně vyhotoveny závazné směrnice pro mladé účastníky i pro rozhodčí. Dnes tvoří Junior Showmanship pevnou součást téměř všech amerických výstav. Jeho národní finále je považováno za jeden z vrcholů největší výstavy psů v USA - Westminster Dog Show v New Yorku. Poté, co Angličan Joe Cartledge spolu se svou ženou Liz zažil jedno z těchto amerických finále ve Westminsteru, rozhodl se zavést tuto soutěž také v Anglii. A tím začal vítězný vpád Junior Handlingu do Evropy. Joe Cartledge založil s několika dalšími zájemci Junior Handling Association. Jejím cílem je podporovat a koordinovat tyto soutěže v Anglii. Dodnes je tato soutěž vedená Liz Cartledgeovou. Junior Handling velmi rychle zdomácněl a získal oblibu také v dalších zemích.

Na tomto místě bychom se však měli zmínit o tom, že to všechno by bylo jen stěží možné bez celosvětové velké podpory a pomocí firmy Pedigree, jejíž velkorysá pomoc mj. vytvořila předpoklady pro to, aby se na Cruft's Dog Show, největší výstavě psů na světě a nejdůležitější v Anglii, každý rok konala soutěž o titul Mezinárodní Junior Handler roku. K tomu světovému finále byli vždy zváni jen ti nejlepší mladí vystavovatelé všech zúčastněných zemí. Zatímco zpočátku kromě anglických účastníků přijíždělo vždy jen několik mladých vystavovatelů ze Skandinávie, v roce 1990 byl počet účastníků již 18 a do roku 1996 stoupl na 24. Setkáváme se zde s mladými lidmi z celého světa.
(od nás jeli reprezentovat Českou republiku zatím čtyři děvčata a to: Klára Prokůpková, Iva Bartošová, Monika Procházková a Martina Smetanová).

Účastníci

Soutěž se vypisuje ve dvou věkových kategoriích:  
        Věková kategorie I      od 9 do 13 let   
        Věková kategorie II    od 13 do 17 let

1. skupina 9 - 13 let
 - soutěže ve věkové kategorii 9-13 let se může účastnit ten, kdo nejméně jeden den před dnem konání výstavy dosáhne věku 9 let a současně v den konání
výstavy nedosáhne věku 13 let.

2. skupina 13 - 17 let
 - soutěže ve věkové kategorii 13-17 let se může účastnit ten, kdo nejméně jeden den před dnem konání výstavy dosáhne věku 13 let a současně v den konání
výstavy nedosáhne věku 18 let.

Průběh soutěže
 

Všichni soutěžící (lhostejno, zda trénovaní nebo nezkušení) mají právo na stejně přátelské a laskavé zacházení a pozornost ze strany rozhodčího. Bez ohledu na to, zda a jakého dosáhnou umístění, musí cítit, že jsou bráni vážně, a musí se cítit povzbuzeni i k účasti na dalších soutěžích.Je-li to možné, měl by rozhodčí své rozhodnutí o umístění účastníkům krátce vysvětlit.

Rozhodčí neposuzuje kvalitu psa, ale způsob jeho předvedení mladým vystavovatelem. Zvítězit musí ten mladý vystavovatel, který svého nebo eventuálně cizího psa předvedl nejlépe. Nepochybně je mimořádným výkonem předvést problémového psa se zřetelnými anatomickými vadami tak obeznale, aby se co nejvíce přiblížil požadovanému standardu, a je to mnohem obtížnější, než předvádět rutinovaného výstavního psa. Rozhodčí rozlišuje výkon mladého vystavovatele od kvalit psa, přičemž rozhodující je jedině výkon mladého vystavovatele.

Průběh soutěže se podobá hodnocení psů v běžných výstavních kruzích. Předvedení psa se proto provádí nejdříve ve skupině - v postoji a v pohybu - a pak se účastníci posuzují jednotlivě. K usnadnění rozhodnutí mezi mimořádně vyrovnanými kandidáty může rozhodčí mladé vystavovatele požádat, aby si své psy vyměnili - často ukáže skutečné schopnosti a dovednosti mladého vystavovatele až zacházení s cizími psy. Vyměňování psů je zvláště u většiny starších a rutinovaných mladých vystavovatelů velmi oblíbené.

Při posuzování mladého vystavovatele by měly být zohledněny následující požadavky:

Mladý vystavovatel musí svým chováním a předvedením psa prokázat, že jsou mu známy běžné postupy v kruhu.

Při prezentaci svého psa ve skupině by měl

-   postavit svého psa v dostatečné vzdálenosti od ostatních psů, aby zabránil jejich vzájemnému  

    podráždění

-   nestavět se příliš blízko za svého psa, aby neodváděl pohled rozhodčího

-   svého psa postavit v řadě s ostatními vystavovateli, aby nevybočoval z řady

-   svého psa vést v kruhu v přiměřené vzdálenosti od zvířat běžících před ním a svého psa rozhodně

    nenechávat vybíhat (zvláště šikovní vystavovatelé svého psa zadržují, jsou-li mimo zorné pole

    rozhodčího, aby tak získali prostor, a jakmile se k nim přesune pozornost rozhodčího nebo se

    dostanou do jeho zorného pole, vybíhají tak, aby předvedli psa v přiměřeném tempu, které mu

    nejvíce vyhovuje)

Při jednotlivé prezentaci svého psa musí mladý vystavovatel

-   na vyzvání neprodleně předvést svého psa na místo pro posouzení jednotlivých psů (obvykle se

    mladý vystavovatel připravuje na správné místo ještě v době, kdy rozhodčí posuzuje chody

    předchozího psa - samozřejmě však nesmí nijak vyrušit tuto kontrolu ani jí nesmí nijak bránit!)

-   samostatně se rozhodnout, zda svého psa postaví na zemi nebo na stole - musí vědět, který

    způsob je pro jeho plemeno použitelnější

-   ukázat své znalosti o pořadí posuzování tělesných znaků psa tím, že se (aniž by rozhodčímu nějak

    bránil) postaví ke psovi tak, aby byl pes neustále pod jeho kontrolou a aby posouzení mohlo

    proběhnout bez potíží. Na vyzvání musí být schopen prezentovat skus a chrup svého psa tak, aby

    mohl rozhodčí bez námahy zkontrolovat postavení a počet zubů (velmi rušivě působí, pokud mladý

    vystavovatel při předvádění zubů svého psa skloní hlavu tak, že zablokuje pohled rozhodčího do

    otevřené tlamy psa)

-   musí ovládat "figury", které jsou v kruhu třeba k předvedení chodů zvířete, a musí vědět, kdy a jak

    se svým psem měnit směr pohybu (jak proběhnout obrátkou). U všech figur je třeba dbát

    především na to, že se mladý vystavovatel nesmí nikdy nacházet mezi rozhodčím a psem; mladý

    vystavovatel musí sledovat pozici rozhodčího a samostatně rozhodnout, na které straně psa by se

    měl zrovna nacházet.Při posuzování pohybu psa zepředu a zezadu je třeba dbát na to, aby se pes

    pohyboval přesně po přímé čáře od rozhodčího a k němu, aby nemusel rozhodčí měnit své místo

Aby mohl psa předvést co nejlépe, musí mladý vystavovatel znát nejdůležitější požadavky standardu plemene a musí důkladně znát také anatomii psa. Musí se pokusit nedostatky psa zakrýt šikovným předvedením a nechat je projevit se v postoji i v pohybu co nejméně. Samozřejmě musí ovládat mezinárodně běžný a typický způsob předvedení plemene, které vystavuje, a musí být schopen rozpoznat, jaké tempo jeho psovi nejvíce vyhovuje.

Dobrý mladý vystavovatel je plně koncentrován na svého psa, aniž by však ignoroval děje kolem sebe. Musí mít svého psa neustále pod kontrolou, aniž by pes působil utlačovaným dojmem. V ideálním případě se mladému vystavovateli podaří povzbudit svého psa slovy, povzbuzením, rozumným zacházením a chválou k tomu, aby se předváděl volně a radostně. Důležitým kritériem při rozhodování o pořadí je viditelně dobrý vztah a celková harmonie mezi mladým vystavovatelem a psem. Mladý vystavovatel se v žádném případě nesmí svým chováním tlačit do popředí. Nemá předvádět sám sebe, ale svého psa, a má toho dosahovat s co nejmenší námahou a úspornými, ale účinnými pohyby, aby se pes uplatnil co nejlépe. Chování vystavovatele nikdy nesmí odpoutávat pozornost od psa.

Bez významu není ani celkový dojem, jakým působí mladý vystavovatel se svým psem v kruhu. Velmi rušivým dojmem působí vodítko, visící vedle psa nebo dokonce dosahující svým volným koncem na zem. Vodítko by měl mít mladý vystavovatel podle situace a plemene vždy stočené v dlani nebo by ho měl mít položené kolem krku (není třeba se zmiňovat, že by vodítko mělo být barevně sladěné a nenápadné).

Pes by měl být samozřejmě v dobrém stavu a vynikající kondici a měl by mít také typicky upravenou srst. Jedině tak je totiž možné psa opravdu dobře předvést.

Oděv mladého vystavovatele by měl ladit s barvou srsti psa a měl by poskytovat pokud možno dobrý kontrast. Oděv musí být účelný, čistý a udržovaný, nesmí však být nijak nápadný. Příliš ležérní oblečení působí stejně špatně, jako příliš elegantní oděv. Doporučují se boty s plochou a neklouzavou podrážkou, v zájmu psa by rozhodně nikdy neměly ani klapat! Celkově musí mladý vystavovatel působit se svým psem harmonickým a potěšujícím dojmem, který může být ještě podpořen příslušným kouzlem (vyzařováním)

Důležitým aspektem posuzování zůstává vystupování mladého vystavovatele vůči rozhodčímu, ale také vůči jeho konkurentům. Zdvořilost a pozornost by měly být samozřejmostí. Pokynům rozhodčího musí vystavovatel věnovat plnou pozornost a musí je koncentrovaně a přesně plnit. Rozhodčího by měl mladý vystavovatel oslovovat nevyzývavě a mladý vystavovatel musí být schopen odpovědět i na kladené otázky (například o stáří psa).

Chování k ostatním mladým vystavovatelům musí být přátelské, ohleduplné, a mladý vystavovatel musí být ochoten podat jim v případě potřeby i pomocnou ruku. Žádný mladý vystavovatel nesmí žádného svého konkurenta rušit ani mu bránit, železným pravidlem musí být férovost a sportovní duch. Pro všechny účastníky by mělo být samozřejmé, že svému konkurentovi, který se umístil lépe, pogratulují.

Dlouhá řada uvedených požadavků a podmínek, které by měl mladý vystavovatel splňovat, vysvětlují, proč tuto soutěž nikdo nesmí podceňovat. Pro mladé vystavovatele i rozhodčího to znamená velmi náročnou úlohu. Rozhodčí samozřejmě rozhoduje sám, kterým kritériím bude při hodnocení klást jakou váhu a které úlohy zadá mladým vystavovatelům. Tyto odstavce mají vysvětlit rámcové podmínky a požadavky, za jakých se tato soutěž provádí i mezinárodně, a mají pomoci při správném rozhodování o výsledku soutěže.

Je potěšitelné, že se kvalita mladých vystavovatelů v posledních letech podstatnou měrou zvýšila. Proto by si neměl žádný rozhodčí své rozhodnutí usnadňovat - mladí lidé očekávají náročnou soutěž a akceptují jakékoliv zdůvodněné a opodstatněné
rozhodnutí.

Celoroční soutěž mladých vystavovatelů

Kvalifikační body lze v ČR sbírat na mezinárodních a národních výstavách, které tyto soutěže vypisují. Soutěže mladých vystavovatelů pořádané jinde se do celoroční soutěže mladých vystavovatelů nezapočítávají, ale rozhodně jsou pro ně dobrou školou. Nejúspěšnější mladý vystavovatel roku se totiž kvalifikuje k účasti při výstavě Cruft's Dog Show v Anglii, kde se vítěz stává Mezinárodním Junior-Handlerem roku.

Tabulka hodnocení u mladého vystavovatele tj. Junior Handlingu:
 1) Soulad mezi vystavovatelem a psem - 15 bodů
 2) Správnost předvedení dle zvyklostí u jednotlivých plemen - 15 bodů
 3) Možnost kontroly chrupu - 5 bodů
 4) Předvedění psa ve skupině - 5 bodů
 5) Vyjádření příslušnosti psa k plemeni - 5 bodů
 6) Vhodnost oblečení vystavovatele - 5 bodů
 7) Chování dítěte - 10 bodů

Rozdělení věkových kategorií u mladého vystavovatele tj. Junior Handlingu:
 (Výstavní řád ČMKU - článek 8, odstavec c)



Po  skončení výstavní sezóny bude v rámci ČMKU určen nejlepší Mladý vystavovatel I. a II.věkové kategorie a nejlepší Mladý vystavovatel ČR. Aby byli soutěžící zařazeni do tohoto celorepublikového finále, musí do 30. 11. zaslat na adresu Výstavní komise ČMKU fotokopii legitimace z hodnocené sezóny a fotokopii rodného listu. Započítávány budou výsledky pouze z národních a mezinárodních výstav pořádaných na území ČR. V úvahu nebudou brána bodová ohodnocení přímo z výstav, ale umístění se na prvních třech místech.
Vzhledem k nové výstavě (podzimní Praze) si nejsem jistá, zda se nebude měnit termín pro odeslání fotokopie legitimace, takže se raději informujte na ČMKU, do kdy je potřeba poslat příslušné doklady a pro jistotu se i zeptejte, co vše je potřeba.
 

Poznámky:
Do soutěže se na výstavách nastupuje v podobě předkol, které trvají v určitém časovém rozmezí. Je to výhodné z toho důvodu, že pes může být právě vystavován v kruhu, tudíž je zde časové rozpětí. Dále je stanoveno tzv. semifinále, do kterého postupují handleři, kteří dosáhli nejvyššího ohodnocení ze zúčastněných handlerů. Toto semifinále má již pevně danou dobu zahájení a vybírají se v něm tři vítězové, kteří postoupí do odpoledního finále, kde se určí
pořadí prvních tří míst.

Vysvětlivky

Existuje více možností, jak proběhnout obrátkou; uvádíme tři mezinárodně použitelné a nejúčelnější obrátky. Vždy je důležité, aby se pes mohl pohybovat dál bez viditelného brždění a plynule a aby díky tomu jeho pohyb působil co nejlépe.

Obrátka dovnitř

Při této obrátce se pes nachází zpočátku na levé straně mladého vystavovatele. Při změně směru se pes a vystavovatel pohybují směrem k sobě, vystavovatel si přehodí vodítko z levé ruky do pravé a pes pokračuje po obrátce po pravé straně vystavovatele. Tato obrátka je velmi užitečná u figur a při posuzování pohybu psa ze strany.

Výstavní obrátka

Ve výstavním kruhu se často používá výstavní obrátka, při které pes zůstává při změně směru po levé ruce vystavovatele; vystavovatel běží zvýšenou rychlostí po vnějším oblouku kolem psa, aby pes nemusel brzdit.

Obrátka vnějším obloukem

Při této obrátce vede vystavovatel psa nalevo kolem sebe; tuto obrátku doporučujeme především tam, kde má mladý vystavovatel běžet před rozhodčím další figuru. Tato obrátka se také používá někdy (zvláště při předvádění velkých plemen) při změně směru před rozhodčím nebo směrem k němu. Díky tomuto pohybu může pes pokračovat ve svém pohybu plynuleji a díky tomu se i lépe předvede. V tomto případě se však mladý vystavovatel ocitne na okamžik mezi psem a rozhodčím. Hodnocení uvedeného případu by proto mělo zohledňovat velikost a pohyb psa.

Rovně k rozhodčímu a od něj

Tento cvik umožňuje rozhodčímu posoudit pohyb psa zepředu a zezadu. Při jeho provedení je třeba mimořádně dbát na to, aby se pes pohyboval přesně od rozhodčího, a aniž by zastavil, aby se po obrátce doleva (výstavní obrátka) nebo doprava (obrátka dovnitř) pohyboval po stejné čáře opět k rozhodčímu, aniž by musel rozhodčí měnit své místo. Mají-li se rozhodčímu současně předvést dva psi, musejí oba vystavovatelé dbát na to, aby oba psi běželi vedle sebe v zorném poli rozhodčího a aby ve směru od rozhodčího i k němu vystartovali současně. V takovém případě by rozhodčí neměl zastavení rychlejšího psa na obrátce (spojeno s čekáním na konkurenta) posuzovat negativně, protože i v tomto případě se musejí psi předvádět v pro ně nejvhodnějším tempu.

Trojúhelník

Při pohybu v trojúhelníku může rozhodčí najednou posoudit pohyb psa zezadu, ze strany a zepředu. Mladý vystavovatel musí zvolit tvar trojúhelníku tak, aby rozhodčí mohl bez námahy věnovat všem třem pohledům dostatečnou pozornost. To znamená, že by všechny strany trojúhelníku měly být přibližně stejně dlouhé a protilehlá strana trojúhelníku musí být kolmo k pohledu rozhodčího.

"T"

Figura "T" umožňuje důkladné posouzení pohybu psa zezadu, zepředu a z obou stran.Podobně jako u trojúhelníku musí mladý vystavovatel u této figury dbát mimořádně na to, aby žádný ze směrů jeho pohybu nebyl příliš krátký, a aby příčná linie jeho běhu ležela kolmo k pohledu rozhodčího. Zvláštní pozornost musí vystavovatel věnovat správnému provedení obou obrátek, aby rozhodčímu nikdy nezablokoval svým tělem pohled na psa.

"L"

Figura "L" umožňuje posouzení psa v kruhu ze stejných pohledů, jako figura "T". Této figuře lze dávat přednost, je-li výstavní kruh mimořádně dlouhý a úzký.

Kruh

Figuru kruhu používají rozhodčí většinou k tomu, aby posoudili pohyb jednotlivých psů a měli možnost srovnání jejich pohybu s ostatními psy. Rozhodčí obvykle stojí ve středu kruhu a kontroluje pohyb psů ze strany. Změní-li však rozhodčí své stanoviště a postaví se vně kruhu, zatímco vystavovatelé vedou psy v kruhu, musí mladý vystavovatel krátce před rozhodčím přejít na druhou stranu psa (pes je veden vpravo) a krátce za rozhodčím opět na původní stranu (pes je opět veden vlevo), přičemž ani v tomto případě se nesmí nikdy dostat mezi rozhodčího a psa (tzn. blíží-li se vystavovatel se psem k rozhodčímu, vede vystavovatel psa zleva doprava před svým tělem; vzdaluje-li se od rozhodčího, přechází pes na levou stranu vystavovatele za jeho tělem).

Vaše dítě - budoucí Junior Handler?
 

Jak se vlastně dítě dostane k tomu, že se začne zajímat o předvádění psů? Myslím si, že téměř ve všech případech tak, že je jednoduše u toho, když je pes vystavován. Pokud dítě mělo možnost přihlížet dění ve výstavním kruhu častěji a také doma je rádo se psem nebo psy pohromadě, možná časem vysloví přání, že by si něco podobného chtělo zkusit. Ještě předtím, než mu s radostí vtisknete do ruky vodítko, je nutné si celou věc pořádně promyslet.

Existuje mezi psem a vaším dítětem skutečně těsný, důvěrný vztah? To je totiž jeden z nezbytných předpokladů, abyste je mohli bez obav společně poslat do kruhu. Právě mladší děti mají sklon k nevypočitatelným reakcím v nových situacích. Ještě nejsou schopny se déle soustředit na všechno, co se v kruhu odehrává a Vás pes brzy zjistí, že mu jeho mladý pán nedokáže poskytnout potřebnou jistotu, na kterou je zvyklý od Vás.

Pokud navíc ani váš pes není tím pravým výstavním odborníkem, jehož jste z něj chtěli udělat citlivým a obezřetným tréninkem i předváděním a snadno se nechá vyvést z míry novými vnějšími okolnostmi, mohla by být výsledkem dobře míněné akce jen špatná zkušenost jak pro dítě i psa. Možné následky jsou zřejmé.

Kromě toho vychází zájem o Junior Handling skutečně spontánně od vašeho dítětě, nebo jste to podvědomě spíše Vy, kdo by chtěl sklízet další vavříny nejen se čtyřnohým, ale i dvounohým členem rodiny?

Uvědomte si jedno: dobrého Junior Handlera nelze vytvořit, ale musí se jím stát z vlastního přesvědčení. Jakákoliv přehnaná ctižádostivost, byť míněná v zájmu dítěte, povede u něj dříve nebo později ke ztrátě chuti.

Junior Handling musí být pro dítě i pro psa především zábavou. K tomu pochopitelně patří i to, že lze dělat chyby a že bude sportovně přijímán i výrok rozhodčího, a to především ze strany dospělých. Nechvalně proslulí ctižádostiví rodiče nemají na soutěžích mladých vystavovatelů co pohledávat.

Pokud má Vaše dítě od počátku bez jakéhokoliv tlaku na výkon nebo na úspěch z této činnosti prostě jen radost a baví ho, je velmi pravděpodobné, že jeho zájem poroste sám od sebe a že se bude s přibývajícím věkem samo pokoušet dále rozvíjet své schopnosti. Citlivé vedení a povzbuzování jsou pak tou nejlepší pomocí.

Junior Handling je v základu zamýšlen jako příprava mladých kynologů na předvádění psa v kruhu. Nejdůležitějším aspektem, který by měl platit i pro rozhodčí jako rozhodující kritérium, je proto způsob, jakým mladý vystavovatel přiměje svého psa k tomu, aby představoval optimální obraz svého plemene v postoji a v pohybu.

Bohužel můžeme být stále častěji svědky toho, že při tréninku i také v kruhu je přikládána přehnaná důležitost pouhým "figurám". "L" nebo "T" se jistě mohou při vyrovnaných soutěžích stát tím, co ovlivní hlas rozhodčího na tu či onu stranu. V kruzích však při normálním posuzování, které by mělo být měřítkem těchto juniorských soutěží, něco podobného prakticky nepožaduje.

Jistě: přesná technika předvádění nezbytně patří k tomu, co musí mladý vystavovatel ovládat. Může však být pouze jedním z mnoha přinejmenším stejně důležitých kritérií. Schopnosti a vlastnosti, které musí mít každý dobrý vystavovatel, by měl dobrý rozhodčí juniorských soutěží, který sám velmi dobře ví, co všechno obnáší dobře vystavit psa, přesně rozpoznat i tehdy, když si v kruhu nechá předvádět všechny ty požadované "trojuhelníky" a "přímky tam a zpět".
 

Odkazy k literatuře

     Junior Handling by Felix Cosme, published in 1990 by Ringpress Books, Spirella House, Bridge Road, GB - Letchworth, Herts, SG6 4ET - ISBN 0 948955 51 1

     Junior Handling by Jaxqui Hurley, published in 1990 by OUR DOGS Publishing Co. Ltd., 5 Oxford Road, Station Approach, GB - Manchester M60 1SX; ISBN 0 903034 11 5

     The Forsyth Guide to Successful Dog Showing by Robert and Jane Forsyth, published in 1975 by Howell Book House, Macmillan Publishing Company, 866 Third Avenue, USA - New York, N.Y. 10022; ISBN 0-87605-523-4

Kočka nebo pes ve vaší posteli?

Co napsal o pejscích a kočkách jeden pan veterinář: 

Všechny „chytré knihy“ uvádějí, že naši zvířecí miláčci se mají krmit ze svých misek, nejlépe stravou, která je vyrobena přímo pro ně. Jak ukázala anketa na stránkách Planety zvířat, realita je samozřejmě na hony vzdálena teoretickým úvahám a radám odborníků. V příručkách najdeme podobných pokynů, vyvolávajících úsměv, více. Tak třeba doporučení, že zvíře má mít svoje místo, kde spí, odpočívá a rozhodně prý by to nemělo být naše lůžko…Samozřejmě, nevylučuji existenci chovatelů, považujících svoji ložnici za posvátné území, kam zvířátko nesmí. Obávám se ale, že tito chovatelé budou zcela jistě v menšině. Většina z nás mívá v ložnici vedle lidského partnera i nejednoho zvířecího kamaráda. To samozřejmě bývá zdrojem velmi zajímavých situací, většinou úsměvných. Nedá se ovšem vyloučit i menší trapas, především v začátcích vztahu dvou lidí…

Ano, někteří z čtenářů už jistě mají ve tváři smích, vyvolaný vzpomínkou na situaci, kdy dojde k jednomu ze základních projevů manželského, či partnerského života a zvířátko (nebo zvířátka…) tak, či onak reagují. Samozřejmě, i zde se projeví různé povahy psů i koček. Bytostný flegmatik si samozřejmě neklidu v ložnici nepovšimne. Většina našich zvířecích kamarádů ale projevuje přebytek hravosti i zvědavosti, zvláště v těchto „vypjatých“ situacích. Moje první setkání s existencí tohoto problému bylo čistě teoretické, zprostředkované. Kamarád veterinář, který se mi staral o mého prvního jezevčíka, byl prvotřídní odborník, ale tak trochu i to, co se nazývá slůvkem „Playboy.“ Samozřejmě jsem rád naslouchal jeho radám i zkušenostem nejen z chovatelství a péče o zvířata. Jako většina veterinářů, nebyl jen teoretik a tak v jeho bytě spolu s ním žila početná smečka pejsků trpasličího rázu. Jak to mezi kamarády bývá, nepovídali jsme si zdaleka jen o zvířátkách. Byl jsem totiž tímto veterinárním lékařem upozorněn na problém „malých vlhkých čumáčků.“ Ano, pokud se dámská návštěva ocitla v ložnici mého kamaráda bez šatů, vrhla se na ni zvědavá smečka trpasličích pejsků. Návštěva byla nekompromisně ohledána, očichána a vlhké čumáčky na nejnemožnějších místech prý většinou vyvolaly těžké záchvaty smíchu. Nutno dodat, že ale také beze zbytku zlikvidovaly veškeré erotické napětí a třeštění… Uplynulo mnoho let, ale s tímto „problémem“ se stále setkávám. Samozřejmě, nejen z vlastní zkušenosti. Překvapivě často se otázka zvířátek v ložnici přetřásá mezi přáteli - chovateli a tak jsem na toto téma vyslechl velmi mnoho historek. Většinou veselých, někdy téměř bláznivých a neuvěřitelných. Jistá spisovatelka mi vyprávěla, že vedle manžela (mimochodem vynikajícího varhaníka), spali s nimi v ložnici dva buldoci. Před usnutím bylo samozřejmě nutno podrbat buldoky za ušima. Tento úkon pravidelně prováděl manžel. Pokud však rituál porušil a místo drbání za ušima věnoval pozornost své zákonité manželce, byl okamžitě ještě té noci potrestán. Ráno totiž našel pod varhanami hromádku exkrementů….

Jiná majitelka smečky poměrně velikých psů mne ubezpečila, že i u nich všichni psi spí samozřejmě také v ložnici a že si s manželem museli pořídit rozměrné lůžko typu „letiště“ na zakázku, aby se tam všichni vešli. Každý ze psů má v posteli své stabilní místo. Pokud zvířata zaznamenala v ložnici jistý neklid, začala se chovat a tvářit naprosto uraženě. Cosi v tom smyslu, jako že u něčeho takového oni přece nemusí být. V přesně daném pořadí se jeden pes po druhém zvedl a celá smečka uraženě opustila ložnici. Po určité době šéf smečky do ložnice nahlédnul a pokud seznal, že se situace uklidnila, celá smečka se opět vrátila na svá místa. Toto zní téměř idylicky. O něco horší situaci mi popsali manželé, kteří v ložnici stihnou pouze to, co se nazývá „předehrou.“ Pokud se jim podaří před pejsky z ložnice utéci a včas za sebou zabouchnout dveře, mohou vše v klidu dokončit v nepohodlí koupelny…Ano, vyslechl jsem i historky o psech a kočkách, zavíraných na 20 (abych neurazil, tak i 30 minut) do koupelen a na toalety, kde svým vytím a dalšími hlasitými projevy nesouhlasu fungovali jako téměř stoprocentní metoda antikoncepce…..Každopádně všechny příběhy a postřehy z této oblasti soužití lidí a domácích zvířátek, které jsem vyslechl, byly veselé a laskavé. Musím ocenit upřímnost čtenářů Planety zvířat, se kterou se svěřovali s „prohřešky“ ve způsobu krmení svých koček a psů.  Rád bych ale také vyzkoušel vedle upřímnosti i odvahu, otevřenost a smysl pro humor. Pokud tedy máte nějaké „zajímavé“ zkušenosti ze situací, kdy vedle sebe sdílejí lůžko manželé, či partneři a kdesi v nohách, či za hlavou jim spí zvířecí zbytek rodiny, napište prosím. Příspěvky mohou být tentokrát samozřejmě anonymní….

Dovoz štěněte ze zahraničí

Dnes již není takovým fenoménem a problémem, pořídit si štěně, či staršího psa ze zahraničí. Ovšem řada chovatelů si tuto možnost vzala za svou a ve velkém dnes dovážení importované jedince. Neuvědomují si však jedny ze základních otázek kolem tohoto dovozu.

Pokud se jedná o dovozy s kvalitních zdrojů a chovatelů, není tento problém nikterak velký, ovšem existují už dnes tmavé výjimky, kdy původní chovatel za vidinou peněz, uvede chovatele v částečný omyl, či je ochoten sdělit jakoukoliv nepravdivou informaci.

Nový majitel podstupuje v takovém to případě kroky nejen administrativního charakteru, ale i běžné - chovatelské.

O co tedy nový majitel štěněte nepřijde se dozvíte nyní. Jednou s právních možností je kontrola psa jednotlivými správnímu orgány v kterékoliv zemí, kterou projíždíte. Nesmíte ovšem zapomenout, že úspěšně lemovaný návrat bude jen za podmínek, že pes bude doprovázen potvrzením veterináře, či patřičného správního veterinárního orgánu o tom, že pes je zcela zdravý a že nepochází z místa kde je akutní výskyt vztekliny, či jiné choroby.

Jedním z ulehčujících faktorů je, že štěně do 3 měsíců nemusí být očkováno proti vzteklině, ovšem i zde je nutnost potvrzení o tom, že fena je zcela zdravá a řádně očkovaná.

Existují i jiné druhy dovozu a podle slov některých "špičkových" chovatelů jsou u nich zcela normální. Zkrátka psa převezou na tzv. "černo".

Pokud již někdo nabývá psa takovým to způsobem a aplikuje takovýto druh převozu, nebude se zřejmě jednat o poctivého a kvalitního chovatele, nýbrž o obchodníka kladoucí důraz na cenu a kvantitu.

Ovšem nezapomínejte na jedno. Některé další nemoci jsou přenosné ze zvířat na člověka a je třeba připomenout, že mnohé léčení, zejména exotičtějších onemocnění je náročné a velmi drahé. Některé onemocnění, například leishmanióza, není léčitelné vůbec.

Nezbývá než, popřát všem novým majitelům importovaných psů, aby z něj měli především radost a aby nenastaly žádné komplikace.

redakce chovpsu.cz

Označení mikročipem je stejně spolehlivé jako otisk prstu

Miliony majitelů psů na celém světě, z toho už i desítky tisíc v České republice, využívají způsob moderní identifikace svých mazlíčků metodou radiofrekvenční identifikace (RFID) – mikročipem.

 Základní předností k nimž patří zejména

-         rychlá a vůči zvířeti šetrná aplikace

-         celoživotní trvanlivost a čitelnost

-         nezaměnitelnost a nezměnitelnost označení spolu se skutečností, že

-         podkožní mikročip nemůže pes ztratit,

jsou všeobecně známé. Vedle těchto zdravotních a víceméně technických aspektů je zde ovšem samozřejmě základní účel a smysl tohoto způsobu označení, a to je „čitelnost“ psa, respektive dohledatelnost  jeho majitele. Většina lidí si nechává označit svého psa právě proto, aby zvýšili naději na jeho nalezení v případě ztráty, zaběhnutí nebo zcizení.

Jak získat mikročip?

-         veterinárního lékaře 

-         prostřednictvím  svého chovatelského klubu

 Kde a jak mikročip zaregistrovat?

V Národním registru majitelů zvířat jsou evidována zvířata, jejichž majitel odešle do registru vyplněnou registrační kartu Národního registru majitelů zvířat, která je dodávána s mikročipem. Po registraci obdrží majitel identifikační kartu zvířete a informaci o dalších službách registru. Evidence v databázi a poskytování informací v případě nalezení zvířete je zdarma.

Jaké služby registr poskytuje?

-         aktivní vyhledávání ztraceného zvířete

-         pojištění odpovědnosti za škody způsobené označeným zvířetem u Generali Pojišťovna a.s.

-         informační servis

-         stálá služba

-         osvědčení identity zvířete aj.

 Několik rad, než si vyberete mikročip

-         informujte se u veterinárního lékaře , zda nabízená značka mikročipu je v souladu s jedinou mezinárodně platnou normou pro RFID – ISO 11784/85, zda odpovídá požadavkům EU a doporučení Mezinárodní kynologické federace (FCI).

-         ověřte si, zda struktura kódu mikročipu obsahuje označení země původu psa podle mezinárodního kódování (pro Českou republiku 203 nebo CZE) a identifikátor výrobce (bez těchto dat nelze zaručit ani jedinečnost kódu, ani dohledání v příslušném národním registru).

-         zjistěte si, zda mikročip pochází z evidované série (to garantuje autorizovaný dovozce)

-         seznamte se se způsobem registrace, tj. zda je mikročip vybaven potřebným počtem etiket s čárkovým kódem, zda jsou k němu dodávány ú vystavovány registrační karty pro další použití

-         mějte na paměti, že pouze s vaším souhlasem, stvrzeným podpisem nebo odesláním karty do registru, mohou být údaje v dohodnutém rozsahu a režimu evidovány, používány, případně postupovány třetím osobám nebo zveřejňovány (abyste své osobní údaje například nenašli vzápětí na internetu apod.)

-         registr, do něhož se přihlásíte, volte podle služeb, které dodavatel (poskytovatel) mikročipu souběžně nabízí, tj. aktivní vyhledávání, počet kontaktních míst v ČR, návaznost na zahraniční registry a databáze), dostupnost operátora (telefon, e-mail, či stálá 24hodinová informační služba), pojištění označeného zvířete, vydávání identifikačního průkazu, členství v zákaznických klubech apod.

Čip sám o sobě je prakticky bezcenný. Smysl mu dává až průkazná evidence a služby, jako je aktivní vyhledávací síť.

Jak postupovat při ztrátě zvířete?

-         mějte vždy u sebe identifikační kartu vašeho psa, kterou obdržíte zdarma po zaevidování zvířete do Národního registru majitelů zvířat

-         při ztrátě psa vytočte číslo operátora Národního registru majitelů zvířat (nonstop služba) 602 611 053.

-         sdělte operátorovi číslo mikročipu vašeho psa (z identifikační karty) a svůj aktuální telefon

-         vše ostatní zařídí operátor registru

-         jakmile obdrží národní registr o vašem psu zprávu, neprodleně vás bude informovat

-         buďte trpěliví, může trvat i několik dnů, než se zaběhnutý či ztracený pes dostane na některé z pracovišť vybavených čtecím zařízením či do útulku

-         v případě, že se pes vrátí sám nebo ho naleznete vlastními silami, neprodleně informujte operátory registru

Kde získat informace?

Národní registr majitelů zvířat

tel. 602 611 053

email: info@narodniregistr.cz

www.narodniregistr.cz

Jak uhradit výstavní  poplatek?

V České republice je nutno mít výstavní poplatek uhrazen předem v termínech určených pořadatelem výstavy a ve správné výši. Vyhnete se tak případným nepříjemnostem  a v krajním případě i nepřijetí vaší přihlášky na výstavu. Platbu můžete provést poštovní poukázkou  na poště  či úhradou  z bankovního účtu. Vždy si ale pořadatel vymiňuje přiložení fotokopie o platbě k přihlášce.

V zahraničí někdy pořadatel svolí s platbou v den konání výstavy, avšak pozor, někdy je poplatek až dvojnásobný. Před úhradou poplatku si pozorně přečtěte propozice, neboť např. v Polsku mají dvojí ceny. Pro domácí ve zlotých a pro cizince v eurech. Při platbě do ciziny můžete využít na poště poštovní službu pro platbu do zahraničí EUROGIRO, kde poštovní poplatek činí 70 - 100,- Kč, podle země, kam je platba zasílána. Např. do Rakouska je možno využít poštovní služby EUROGIRO, kde je   poštovní poplatek vyměřen dle sazebníku ve výši 100,- Kč.  Pozor při platbě do Chorvatska, kam můžete poplatek uhradit poštovní službou EUROGIRO, ale ne na účet pořadatele výstavy, ale na jméno konkrétní osoby - pořadatele.

Poplatek spořitelny za platbu ze sporožira do zahraničí  je dosti vysoký, minimálně 200,- Kč. Protože ale platíte výstavní poplatek ve prospěch jiné banky, je nutno si nejprve ověřit, zda lze na účet u jiné banky v zahraničí platbu provést a také je nutno počítat s úhradou poplatku zahraniční bance. Tak se mi jednou stalo, že platba ve zlotých přepočtených na koruny činila necelých 500,-Kč, ale poplatek spořitelny při platbě ze sporožira činil k tomu 975,- Kč!!!

Do zahraničí je nutno počítat i s úhradou poplatku za vystavení  diplomu k titulu Slovenského šampiona krásy mladých,  Slovenského šampiona krásy či Slovenského grand šampiona.

Pozor na "špatně" volené dárky

Není to zcela běžný jev, ovšem i v našich podmínkách se tato situace stává více, než by měla. Jde o negativní "dary", kdy se chtějí někteří rodiče, babičky, dítěti zavděčit a na jejich prosby jím koupí štěňátko pejska. Problém je v tu chvíli na cestě, neboť v některých případech, děti nejsou vyzrálé a připraveny na to, postarat se o pejska, či být nápomocni při jeho opatrování.

Náhle se stává s daru od srdce, dar danajský, neboť rodiče měli představu o tom, že dítě bude chodit venčit pejska a dítě zase představu o tom, jak bude s pejskem skotačit a nic víc.

Nechci se v žádném případě dotknout nikoho z vás, ani těch opravdu pečlivých a starostlivých majitelů, nebo-li obdarovaných. Ale nezbývá než upozornit na nepříjemné zkušenosti z období poprázdninovém, či povánočním, kdy se na ulicích a v lesích objevují upuštěná odrostlá štěňátka.

Nejsmutnější na tom je to, že ti kteří si je pořídili pro uspokojení svých potřeb, se k nim dnes tváří více než macešsky a dělají, že neexistují. Namísto snahy zajistit pejskovi náhradní domov, pejska vyvezou někam za místo svého bydliště a opuštěné, mnohdy vyhladovělé jej opouští.

Takovým to lidem, nepatří žádný vděk, nýbrž morální hanba. Vžijete-li se do pocitu opuštěného pejska, pochopíte, že on vlastně ani netuší co se s ním děje a očekává opětovný příchod svých majitelů. Nechápe, že již není žádaný a vlastně zůstal v nekonečné pustině sám, odsouzen k pomoci jiného človíčka, který se o něj postará. Mnohdy takovíto pejsci končí ve státem zřízených psích útulcích, kde z větší části prožijí zbytek svého smutného života, nenaplněni láskou, pouze plni své oddanosti.

Nemalý vděk patří i privátním (soukromým) útulkům, kteří bez státních podpor, provozují tato zařízení a snaží se nahradit opuštěným pejskům, jejich duševní bolest, které se dopustil ten, kdo je opustil.

Dovolte mi tímto popřát všem opuštěným pejskům, náhradním psím domovům (útulkům), aby si prožili své vánoční svátky v co největší míře zdraví a radosti. To stejné, aby je provázelo celý příští rok. Poděkovaní patří nejen zřizovatelům, ale i provozovatelům.

A těm z vás, kteří zvažují pořízení štěňátka coby vánočního dárku, doporučuji, aby nejprve zvážili, zda jsou na tuto situaci připravení a jsou schopni nabídnout pejskovi domov s velkým "D".

redakce chovpsu.cz

Cena za lásku aneb vánoce, svátky pohody

Blíží se nejradostnější svátky v roce. Nejprve obcházíme obchody a přemýšlíme, abychom nakoupili vše potřebné pro své nejbližší, na nic a na nikoho nezapomněli. Potom sedíme u rozsvíceného stromečku, v krásné sváteční pohodě a klidu, v kruhu svých blízkých. 

A i ti naši domácí mazlíčci  „lumpíci“ s námi prožili chvilky šťastné, radostné i veselé, ale i chvíle úzkosti a bolesti. Nachodili s námi tisíce kroků na mnohých procházkách a nyní jsou také u stromečku a rozbalují své dárečky, hračky a psí pochoutky. Jsou šťastní stejně jako my, protože jsou s námi, v naší blízkosti, jsme pohromadě a oni se k nám tulí a jsou šťastní, že je můžeme podrbat za ušima či na břiše. Je to sen každého psa, který se kdy narodil, být blízko toho svého človíčka, toho svého páníčka, už ho nikdy neopustit, je to pro něho přátelství na život a na smrt. Možná i ve chvíli, kdy je pes hnán svým pudem, sleduje vonící stopu fenky a rád se toulá, zní mu v podvědomí hlas jeho pána. Pejsek věří, že až se vrátí z „výletu“, zase ho čeká náruč a plná miska dobrot. Mysleme na to, když si pořizujeme psa a zvláště psího kluka, že někteří jsou rození tuláci, a že se stane a uteče. Potom, pokud jsou označeni čipem či tetováním, je  jejich cesta zpět k nám snadnější a naše obavy o něho i menší.

Přitom musím stále myslet na mazlíčky, zvířecí miláčky, kteří s námi prožili v naší blízkosti celý jeden dlouhý rok, ale i na ty, kteří na svůj nový domov teprve čekají někde v koutku  klece, kotce či ohrady v útulku. I ti mají nárok oslavit vánoce. Proto na ně nesmíme zapomínat. Moje myšlenky o svátcích, a nejen o nich, patří všem těm zvířecím kamarádům, kteří se svými majiteli již nejsou a nebo se pod stromečkem ocitli, třeba minulé vánoce právě jako dárek. A dnes svýma krásnýma, smutnýma očima prosí každého, kdo projde okolo jejich kotce v útulku o podrbání za uchem a čekají, že si je někdo odvede domů. A nebo byli možná nalezeni přivázáni u stromu či se svými dalšími sourozenci vhozeni do popelnice. To je odměna člověka za to, že se vůbec narodili. Tak se trestá láska. Je těch ubohých psích "dušiček" mnoho, příliš mnoho, a hodní ošetřovatelé se každému zvlášť dlouho věnovat nemohou, i když se určitě moc snaží. Také dary a příspěvky od lidí na krmení a veterinární péči jsou velmi potřebné a určitě dobře poslouží, ale lásku majitele, která se nedá ocenit penězi, si žádný z nich koupit nemůže.

Je mi líto všech pejsků, které jejich majitelé opustili ne z důvodu nešťastné náhody, jak to někdy v životě bývá, ale třeba jen z důvodu vlastního pohodlí.  Měli by se zamyslet všichni ti, kterým byl jejich věrný kamarád již na obtíž a nebo se nečekán narodil jejich fence. Místo, aby vyvinuli úsilí najít mu nový domov, ho prostě odložili jako nepotřebnou věc.

Napadá mne, že lásku a odpovědnost k živým tvorům a přírodě, se musí učit každý z nás již v dětství od svých nejbližších. Každé dítě by mělo vědět, že nemůže živou bytost jen tak odložit jako hračku, kterou nejdříve moc chtělo a pak ho už přestala bavit. Musí vědět, že např. autíčko nebo panenku náš nezájem nebolí, ale živého tvora ano. Pokud se rodina za prací stěhuje třeba do města, také by neměl být problém vzít svého chlupatého kamaráda s sebou. Panelák není sice zahrada, ale když se budete svému psovi spolu s dětmi hodně věnovat ve svém volném čase, vezmete-li ho na proběhnutí ven, o víkendech na výlety do přírody, a budete si s ním společně hrát a dovádět, nemusíte mít výčitky svědomí, že žije s Vámi jen v bytě, i když se jedná o velkého psa. Důležité je přitom brát v potaz, jaké životní podmínky určité plemeno potřebuje. To co stačí společenskému psovi, severským, loveckým psům, nebo chrtům stačit nebude. Je opravdu kruté "týrat" malamuta v teplém panelákovém bytě. Potom je odpovědnější, postarat se mu včas o domov u zkušeného chovatele, který má pro takové psy podmínky. Je však vždy lépe předcházet tomu, abychom vůbec takovou chybu udělali a seveřana si do paneláku pořídili. Určitě byl pod stromečkem jako sladký a krásný dárek, ale asi jen do chvíle, než se projevila jeho nevybitá energie a hlasový projev. Nejen energická plemena, ale každé štěně potřebuje zábavu a hru a pokud jí má nedostatek, začne ji vyhledávat jinde a třeba i nechtěně zničí něco, na čem Vám záleží. Smutné jsou některé osudy mladých psů a jejich netrpělivých majitelů, kteří si myslí, že se jejich chlupatý uzlíček naučí za měsíc vykonávat potřebu tak, jak se má. A ono to někdy nejde, štěně může být v tomto směru bohužel zanedbané již od chovatele, v některých případech pes velmi dlouho nechápe, co má dělat a pána to přestává bavit, protože koberec už je na vyhození, tapety jsou oškubané, zničeny byly peřiny a drahé boty. Každý pes je jiný, jako každý člověk je jiný, některému dítěti jde všechno dříve, jinému o mnoho později, není možné nasazovat laťku a brát vše podle tabulek. Také každý majitel musí brát svého čtyřnohého přítele jako osobnost, trpělivě a hlavně s láskou a pochopením mladého psa vyučovat čistotě a souladu s chodem naší domácnosti a nějakou tu chybu hledat také v sobě.Co jednou zakážeme, nemůžeme podruhé odpustit. Pes věci může opravdu ničit, když se nudí, má málo zábavy a není zrovna unavený. Rozhodně nestačí přijít z práce domů, u novin a kávy mu hodit kost ke žvýkání a mít to za to, že má zábavu. On chce běhat,značkovat si stromy a patníky, požírat trávu a honit se za klackem, agility je velmi dobrá věc, jak pro psa, tak pro nás.Je mnoho plemen, která agility ráda dělají.Nechat nevyužitou např. border kolii, je také poměrně nezodpovědná věc.A možná se vám podaří i vyhrát společně nějakou cenu . To je přece hezký úspěch za oboustrannou snahu. Ani výstavy, pokud máte pejska s PP nejsou špatná věc, pokud ovšem psího kluka nebo slečnu baví a nečiní jim příkoří. Schválně se jděte někdy na nějakou podívat, ještě než si toho svého mazlíčka pořídíte. Při sportu a při učení se povelům se oba velmi sblížíte a budete jako jedna bytost. Propadat však hned vzteku a panice, když se zvířeti něco nepovede je ukázka naší vlastní nedobré vůle a vnitřní nevyrovnanosti, naopak, je třeba chválit, hodně moc chválit, i za sebemenší dobře splněný "úkol" a třeba dát i pamlsek.

Někdy končí bohužel špatně osudy některých nechtěných štěňat, ale také těch, která se stala sice milým, ale časem již tolik neobdivovaným dárkem, protože "se zjistilo", že chlupatá kulička dělá jednu loužičku za druhou, rozkouše sem tam něco drahého a musí se s ní ven v mrazu i dešti, v noci a nebo dokonce i o víkendu velmi brzy ráno! " Rodina se dohaduje, kdo půjde. Nikomu se moc nechce, protože je přece příjemnější ležet v posteli. Když to vezmete z té lepší stránky, z vlastní zkušeností vím, že na všem je něco milého. Ona taková hezká procházka ranní zasněženou přírodou se svým, i když nemluvícím přítelem, vám může přispět k dobré náladě i ke zdraví. Už jste někdy se svým psem sledovali východ slunce?

" A co s tím zvířetem o prázdninách ?!", klademe si také později otázku. "K moři s námi ten pes přece nemůže...!" Ale může, stačí jen zjistit si předem, kam ho smíme vzít a mnohé hotely Vás za příplatek ubytují i s chlupáčem. Chce to jen trochu námahy, zapřemýšlet a zajistit to, co zajistit můžeme. Do mnoha zemí nás pustí s cestovním pasem pro malá zvířata, kde má pes vyznačeno očkování. Pokud cestujeme do země, kde jsou velmi přísné veterinární podmínky, nejlepší je zajistit si hlídání v rodině, u známých lidí, u kolegů z práce, někdy i ve psím hotelu, pokud jsme si jisti, že pes nebude velmi strádat bez naší přítomnosti. Ale smutno mu bude, to je více než jisté, s tím se musíme počítat vždy.

Tím, že se zvířátka zbavíme ve chvíli, když vzniknou problémy, není to lidské a svým dětem dáváme do budoucna špatný příklad a ony na to možná nikdy nezapomenou, i když jim to logicky vysvětlíme. Když si vzpomenu, jak dnes již starší holčička si ještě po sedmi letech někdy povzdechne, co asi dělá její bílý pejsek, kterého odvedli rodiče do útulku, protože byl nechtěné štěně od jejich fenky,  je mi to také líto, ale utěším ji, že možná našel nový domov. Byl divoký, ale potřeboval jen trochu vychovávat a také to,  aby se o něho někdo zajímal. Na to nikdo z jeho majitelů už neměl náladu ani čas.

Musíme být příkladem svým dětem , které často o zvířátko žadoní, a sami přebírat odpovědnost za jeho dobré životní podmínky. Nejsem pro to dětem rezolutně zakázat psa s tím, že v bytě ho mít nemůžeme, protože se bude trápit. Nebude se trápit, pokud budeme vědět, jak na to. Děti, i když slibují, že vše obstarají, nemohou sami zastat péči o pejska ve všech směrech a také finanční stránka tu hraje svoji roli. Platby za očkování a jiná ošetření u veterináře nejsou závratné, ale když přijde nemoc, léčba levná nebývá. Je třeba si vše důkladně rozmyslet a vědět, že pes náš život nesmírně ovlivní na několik let, že s ním budeme muset už vždy a všude počítat, když bude nemocný, musíme s ním zůstat doma a podávat léky. Některé nemoci vyžadují podávání léků v určitou denní dobu, a to po celý zbytek života .Ve chvíli, kdy se rozhodujete pro nového člena rodiny, počítejte i s takovými věcmi. Psa může bohužel postihnout i velmi zákeřná nemoc a on nám bude strašně důvěřovat, že budeme s ním, a třeba svůj boj díky vaší lásce nakonec i vyhraje.

Hrůza mne jímá, když na to pomyslím, že dokud je s nimi pro nás zábava, je vše v pořádku, když přijdou problémy, jde přátelství stranou.Člověk může udělat chybu, to je lidské, ale chybovat v případě živého tvora by se nemělo. Pes by neměl být módní doplněk honosné vily a pouze jejím hlídačem, nebo doplňkem našeho vzhledu, vždy musí cítit, že tím pravým důvodem proč ho máme, je láska. Každý život má svoji cenu, je to cena lásky, jak tvora právě narozeného, tak tvora, který je na konci své cesty, je sice starý, ale není tak nemocný, aby s námi ještě nějaký "ten pátek" nemohl být. Chce to však o moc více péče a trpělivosti než v době, kdy byl v nejlepších letech, dával nám radost a "olizoval" rány na duši. Zaslouží si naši péči a starost do poslední chvíle, vždyť i nás to jednou čeká a nechtěli bychom zůstat sami. Dokonce v okamžik, kdy se naposledy loučíme se svým zvířecím přítelem, měli bychom být s ním, všechno je tak pro něho lehčí. Obdivuji známé, majitele pejska, kteří se s obrovskou péčí starají o již asi dvacetiletého pudlíka. Není vážně nemocný, má jen slabší srdíčko a chodí už jen velmi pomalu, ale procházky ho baví a je na něm vidět, že na světě je ještě docela rád.

Pokud není jiného zbytí a nastane velmi životně těžce zvládnutelná situace, která se již nedá změnit, je lépe včas hledat pomoc rodiny či hodných známých nebo dát inzerát, kterého si může všimnout někdo, kdo by měl zájem si právě Vaše zvířátko vzít. V každém případě je špatné se ihned rozhodnout dát zvíře do útulku nebo ho vyhodit na ulici, bez další snahy mu najít alespoň jiný domov.To je to poslední a nejkrutější, co můžeme udělat.  

Desatero majitele psa

1. Před koupí psa zvažte, zda by u vás nenašel domov pejsek z útulku.

2. Sežeňte si knihy o psech, abyste porozuměli psím potřebám.

3. O svého psa se musíte starat denně po celý  jeho život, někdy i 14 roků.

4. Zdraví svého psa pravidelně kontrolujte u veterinárního lékaře.

5. Očkovací průkaz mějte u sebe při každé procházce se psem.

6. I váš pejsek potřebuje školu, proto ho přihlaste na odborný výcvik.

7. Každý pes potřebuje jen jednoho pána.

8. Při procházkách po veřejných prostranstvích vždy nasaďte psovi obojek, vodítko a

    náhubek.

9. Nevoďte svého psa na dětská hřiště a pískoviště.

10. Ve věku 3 měsíců přihlaste svého psa na obecním úřadě, kde dostane identifikační

       známku.

Důležité na závěr:

Nedovolte, aby tuhé výkaly vašeho psa znečišťovaly blízké okolí obytných domů. Na jejich odstranění používejte k tomu určené hygienické sáčky. Pomůžete tak chránit životní prostředí a předejdete šíření nakažlivých chorob a alergií!

NÁVRH

se zapracovanými připomínkami členů P ČMKU a některých subjektů.

Odlišnou barvou jsou vyznačeny změny a důležité poznámky ke zvážení.

 Chovatelský řád ČMKU.

(Zpracován v souladu se Zákonem č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou 192/2004 Sb.)

A. Úvodní ustanovení.

Předkládá: Českomoravská kynologická unie
                     se sídlem Jankovcova 53, 170 00 Praha 7

1.             Cílem Českomoravské kynologické unie (dále jen ČMKU) je chov čistokrevných plemen psů, při zachování biologického zdraví každého jedince a charakteristických vloh a vlastností specifických pro jednotlivá plemena, tak jak jsou popsána jednotlivými standardy FCI, nebo národními standardy v případě plemen FCI dosud neuznaných.

2.             Chovatelský řád ČMKU je základní normou pro chov plemen psů začleněných do ČMKU a plně respektuje Mezinárodní chovatelský řád FCI.

3.             S chovatelstvím je neslučitelná produkce štěňat jakéhokoli plemene bez průkazu původu a taktéž podpora tohoto konání.

4.             Komerčním obchodníkům se psy, komerčních chovatelům (znamená zejména produkce štěňat bez PP a podpora tohoto konání) není chov v rámci ČMKU povolen.

B. Všeobecná ustanovení.

Chov a jeho řízení

1.             Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba především respektující zásady genetického zdraví jedince i populace (chov nesmí být na úkor zdraví). Čistokrevný pes je dědičně zdravý tehdy, jestliže zdědil standardní znaky, plemenný typ a povahu, jež je pro plemeno typická, nikoli však dědičné vady, které by mohly nepříznivě ovlivnit zdraví jeho potomků. V tomto ohledu musí chovatelské kluby i chovatelé dbát na to, aby nedocházelo ke zveličování a přehánění plemenných znaků, které by mohlo následně nepříznivě ovlivnit funkční zdraví psů.
Pozn ke zvážení zda zařadit vysvětlení ke zveličování a přehánění plemenných znaků.
Asi: kůže – lymfatičnost, otázka čenichové partie, dlouhý jezevčík, atd.
Je dáno standardem či ne.

2.             Druhy chovu:
- čistokrevná plemenitba,
- křížení (ve smyslu předpisů FCI).

3.             Chov jednotlivých plemen je řízen chovatelskými kluby. Chov provádějí chovatelské kluby a jsou tedy za chov odpovědné ČMKU. Chovat lze jen prostřednictvím chovatelského klubu, který je garantem za čistotu chovu vůči ČMKU. Chovatelský klub musí být ČMKU uznán. (( Chovatelský klub garantuje chov těch plemen, pro která byl ČMKU uznán.- viz následující bod))

4.             Pokud je plemeno zastřešeno ve více chovatelských klubech, chovatel může plemeno chovat, tj. zapisovat vrhy pouze v jednom klubu. Členství není omezeno na jeden klub.

5.             Speciální podmínky chovnosti určují chovatelské kluby. Tyto podmínky musí být v souladu s předpisy FCI a závaznými právními předpisy, zejména zákonem č.166/1999 Sb., o veterinární péči a zákonem č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,ve znění pozdějších předpisů. Chovatelský klub garantuje chov těch plemen, pro která byl ČMKU zmocněn. Chovatelské kluby poskytují chovatelský servis pro chovatele, musí umožnit chov i nečlenům klubu za podmínek platných pro chov příslušného plemene.
Poznámka ke zvážení: nelze řešit pouze zvýšenými poplatky za servis, podmínky pro zařazení do chovu jsou snad jednoznačné, co však při nedodržení chovatelského řádu klubu. Jak řešit – názor některých členů P ČMKU, že se na ně vztahuje kárný řád klubu potřebuje výklad právníka. Když nejsem někde členem, jak mne bude někdo trestat. Mnoho chovatelů raději zaplatí vyšší poplatky a zbaví se třeba „neoblíbeného poradce“. Kluby ztratí možnost dohledu nad chovem a úrovní chovatelů.

6.             Chovatelské kluby mohou při dodržení tohoto chovatelského řádu sestavit vlastní chovatelský řád, který stanoví cíle chovu. Tento řád musí přiměřeně zohledňovat pracovní (nebo užitné) vlastnosti příslušných plemen, které jsou pro tato plemena specifická. Chovatelský řád musí být předložen ke schválení ÚKOZ.

7.             Do chovu nejsou připuštěni zejména psi, kteří mají vadu/y, jež je z chovu vylučují. Jedná se např. o slabiny v povaze, vrozenou hluchotu nebo slepotu, zaječí pysk, rozštěp patra, značné vady chrupu a anomálie čelistí, PRA, epilepsii, kryptorchismus, monorchismus, albinismus, nesprávné zbarvením jakož i zjištěné těžké dysplazie kyčelních kloubů. Dále nejsou do chovu připuštěni psi a feny s vadami, které standard příslušného plemene uvádí jako vady vylučující, jedinci na nichž byl proveden zákrok k odstranění nebo zakrytí anatomické nebo exteriérové vady, která je dle standardu důvodem k vyloučení z chovu, jakož i jedinci v prokazatelně špatném zdravotním stavu. Dále pak jedinci, kteří jsou prokazatelně nositeli dědičných vad a chorob.
Členské země FCI a smluvní partneři jsou povinni evidovat zjištěné dědičné vady jako např. DKK nebo PRA atd., metodicky proti nim bojovat, neustále zaznamenávat jejich vývoj a předkládat FCI na její žádost zprávy o těchto záležitostech.
Jednotlivé chovatelské kluby jsou povinny na vyzvání předložit ČMKU vyhodnocení sledovaných vad. Jsou povinny zaměřit se zejména na vady, jež na základě statistických zjištění představují u daného plemene problém.

Chovní jedinci

8.             Chovní psi a feny jsou čistokrevní jedinci, kteří mají platný průkaz původu vystavený nebo registrovaný plemennou knihou uznanou FCI a byli zařazeni do chovu po splnění podmínek stanovených příslušným chovatelským klubem. Agresivní jedinec nemůže být využit v chovu.

9.             Podmínky pro zařazení do chovu určují chovatelské kluby ve své pravomoci při respektování platného standardu FCI. Pokud existuje více klubů pro jedno plemeno, musí mít stejné podmínky pro zařazení do chovu a vzájemně si respektovat chovné jedince.

10.         Úspěšné splnění podmínek pro zařazení do chovu označí klub do přílohy průkazu původu. Majitel chovného jedince pak předá průkaz původu i s přílohou plemenné knize k zapsání jedince do evidence chovných jedinců.

11.         K chovu (krytí) smí být použiti jedinci minimálního stáří 15 měsíců u malých plemen (do 50 cm kohoutkové výšky uváděné standardem) a 18 měsíců u velkých plemen (nad 50 cm kohoutkové výšky uváděné standardem).

12.         Fena smí být použita k chovu (datum krytí) naposledy v den dosažení stáří 8 let. Výjimku z tohoto ustanovení může, v souladu se specifickými podmínkami plemene, povolit příslušný chovatelský klub za předpokladu, že použití k chovu není na úkor zdravotního stavu feny. Zdravotní stav feny musí být v tomto případě asi 1 měsíc před předpokládanou říjí odborně vyšetřen veterinárním lékařem a doložen dobrozdáním.

Chovatelské stanice

13.         Evidenci chovatelských stanic vede ČMKU.

14.         Chovateli může být registrován pouze jeden název chovatelské stanice bez ohledu na počet chovaných plemen a držených fen. Přidělení jména chovatelské stanice je osobní a celoživotní.

15.         Nárok na ochranu názvu chovatelské stanice vzniká dnem její registrace FCI. Tento název nelze měnit.

16.         Majitelem chovatelské stanice může být pouze fyzická osoba starší 18ti let, která je plně způsobilá k právním úkonům.

17.         Název chovatelské stanice je trvalou a nedílnou součástí jména jedince.

18.         Převod chráněného názvu chovatelské stanice jinému chovateli je možný děděním nebo smluvním postoupením.

19.         Registrace chovatelské stanice zaniká:
   - písemným prohlášením jejího vlastníka o zrušení,
   - úmrtím majitele, pokud stanice nepřešla na jeho dědice.

20.         Změny jména nebo bydliště majitele chovatelské stanice musí být do jednoho měsíce po změně ohlášeny evidenci chovatelských stanic ČMKU.

Chovatel, majitel chovného psa

21.         Majitel chovného psa či feny je fyzická nebo právnická osoba, která má vlastnické právo k chovnému psu (feně). Průkaz původu je nezaměnitelný a neprodejný doklad čistokrevného chovného psa (feny).

22.         Držitelem chovného psa nebo feny je buď majitel nebo ten, kdo je majitelem zmocněn používat je k chovu.
Poznámka ke zvážení: existují zkušenosti s lidmi, kteří byli vyloučeni z klubu a odvolávali se na možnost držitele, když klub jasně ve stanovách stanoví povinnost členství (návaznost na poznámku k bodu B.4). Majitel psa či feny nese zodpovědnost: nebo se budou stále jedinci půjčovat či držet podle momentální situace?

23.         Chovatel je držitel chovné feny v době vrhu, jehož chovatelská stanice byla řádně zaregistrována.

24.         Každá změna ve vlastnictví chovného jedince nebo úhyn musí být do 15-ti dnů oznámena písemně vedení chovatelského klubu nebo plemenné knize.

25.         Změna držení:
- u chovného psa neprodleně,
- u feny se zápisem vrhu musí být změna oznámena chovatelskému klubu a plemenné knize.

26.         Převod březí feny je možný. Pokud nebylo dohodnuto jinak, budou štěňata zapsána v chovatelské stanici nového majitele nebo držitele a jsou na něj převedeny i všechny povinnosti plynoucí z krytí chovným psem.

27.         Zemře-li majitel březí feny rozhodne jeho dědic, jak bude vrh zapsán. Je možný i zápis na chovatelskou stanici zemřelého.

28.         V případě více vlastníků chovného jedince je nutno doložit plemenné knize souhlas s podpisovým právem jednoho z majitelů nebo držitele, podepsaný všemi ostatními spolumajiteli.

29.         Je-li chovný jedinec ve spoluvlastnictví více osob z různých zemí, musí splňovat podmínky pro zařazení do chovu všech zemí spolumajitelů - nejedná se v tomto případě o zahraniční krytí.

Krycí list (doporučení nebo potvrzení o krytí feny)

30.         Pro plánované krytí chovné feny vystaví příslušný poradce chovu krycí listy (není-li klubem určeno jinak).

31.         Platnost krycích listů je neomezená (není-li klubem určeno jinak).

32.         Krycí list je zásadně vystavován klubem, kde je chov realizován.

33.         Krycí listy musí obsahovat následující údaje:
   - jméno psa (psů) navrženého (navržených) ke krytí a číslo jeho (jejich) zápisu (zápisů),
   - jméno feny a číslo jejího zápisu,
   - jméno a adresu majitele nebo držitele chovného psa,
   - jméno a adresu majitele nebo držitele chovné feny,
   - podpisy obou majitelů (držitelů),
   - místo a datum krytí.

34.         Řádně vyplněné a podepsané krycí listy jsou dokladem, který je součástí přihlášky vrhu, nutné k zápisu štěňat do plemenné knihy a vydání průkazů původu.
Pozn. ke zvážení: tento bod by měl být součástí pouze Zápisního řádu

35.         Způsob manipulace s krycími listy i dalšími doklady nutnými k zápisu vrhu určí chovatelský klub sám.

Krytí

36.         Ke krytí smí dojít jen mezi dvěma chovnými jedinci a na základě platného krycího listu.

37.         Během jednoho hárání smí být fena kryta jen jedním ze psů, který je uveden v krycím listě.

38.         Doporučuje se krýt fenu u majitele (držitele) psa. Majitel, resp. držitel nebo jimi zmocněná osoba jsou povinni doprovázet fenu ke krytí.

39.         Pokud fena zůstává u majitele (držitele) psa několik dní, hradí veškeré náklady s tím spojené, jakož i dopravu zpět, majitel feny.

40.         Držitel psa je povinen se o fenu řádně starat v době, kdy je u něj umístěna za účelem krytí. Rovněž odpovídá za škody, které v této době fena způsobila třetí osobě.

41.         Pokud vybraný pes fenu nenakryl, smí být užit další pes ve smyslu chovatelského řádu příslušného klubu.

42.         Při neplánovaném krytí jiným psem než smluveným je držitel psa povinen toto majiteli (držiteli) feny ohlásit a hradit mu všechny náklady a vzniklou škodu. Držitel psa není oprávněn po takovémto krytí žádat od majitele feny žádné finanční vyrovnání. Otázku případného vydání průkazů původu pro štěňata narozená z takovéhoto spojení (stejně jako v případě neplánovaného krytí vlastním psem majitele) řeší příslušný chovatelský klub individuálně.

43.         Pokud došlo k úhynu feny v době, kdy byla v péči držitele chovného psa, je držitel chovného psa povinen podat o tom zprávu majiteli (držiteli) feny a zjistit na své náklady příčinu úhynu feny.

44.         Pokud k úhynu chovné feny došlo z důvodů na straně držitele chovného psa, je držitel chovného psa povinen uhradit majiteli chovné feny škodu tím vzniklou. Pokud k úhynu chovné feny nedošlo z důvodů na straně držitele chovného psa, je držitel chovné feny povinen uhradit držiteli chovného psa náklady, které vynaložil na péči o fenu podle uzavřené dohody.

45.         Po krytí vyplní držitel psa a majitel (držitel) feny krycí listy.

46.         Způsob úhrady za krytí je věcí dohody. Doporučuje se uzavřít dohodu písemně. Při úhradě za krytí formou štěněte přísluší první volba chovateli. Další má být sepsáno v dohodě, která by měla hlavně obsahovat tyto body :
   - doba výběru štěněte majitelem psa,
   - doba odběru štěněte majitelem psa,
   - doba, po které právo na výběr štěněte zaniká,
   - doba, po které právo na odběr štěněte zaniká,
   - vyrovnání výloh s dopravou,
   - zvláštní ustanovení pro případ, že fena vrhne jen mrtvá štěňata nebo jen jedno štěně,
      případně, že štěně zvolené majitelem psa do doby odběru uhyne.
Nedodržení dohody může být předmětem občansko-právního řízení

47.         Krytí feny může být nahrazeno inseminací. Tento úkon smí provádět pouze osoba odborně způsobilá (zákon č.166/1999 Sb.) a musí svým podpisem potvrdit, že bylo užito semene určeného (dohodnutého) psa nebo semene s veškerou předepsanou dokumentací. Náklady na inseminaci hradí majitel feny. Inseminace nesmí být v žádném případě použita mezi jedinci, kteří se již předtím úspěšně nereprodukovali přirozeným způsobem.

48.        Nezabřezne-li fena a došlo-li k úhradě krytí ihned po aktu, má majitel (držitel) feny nárok na jedno bezplatné krytí stejné feny stejným psem.

49.        Právo krytí zdarma zanikne úhynem psa nebo feny.

50.        Pokud se prokáže, že pes byl v době krytí neplodný, má majitel feny nárok na vrácení peněz uhrazených za akt krytí.

51.        Podmínky zahraničního krytí určuje chovatelský řád klubu.

52.        Během jednoho kalendářního dne smí chovný pes krýt jen jednu fenu.

Vrh

53.         Fena a vrh mají být umístěny u svého držitele. Pokud je nutno fenu umístit jinak, musí být o této skutečnosti uvědomen příslušný chovatelský klub.

54.         Maximální počet vrhů u chovné feny je 3 za období dvou kalendářních let, ideální počet je 1 vrh ročně; vrh, kdy fena porodí pouze jedno štěně je započítáván jako regulérní vrh.

55.         Chovatelům je zakázáno zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest a nebo poškozuje zdraví matky i mláděte.

56.         Fena smí kojit pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici dle posouzení veterinárním lékařem.
Utrácení zvířat v chovech je stanoveno v §5 zákona č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,ve znění pozdějších předpisů. Jde zejména o případy kdy:
   - slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové
      vyčerpání zvířete znamenají při dalším přežívání zvířete jeho trvalé utrpení,
   - jde o nařízené mimořádné veterinární nebo hygienické opatření při ochraně před nákazami,
   - jde o regulování populace zvířat.
Posouzení, zda v konkrétním případě je vhodné z uvedených důvodů zvíře usmrtit, náleží veterinárnímu lékaři.

57.         O narození štěňat je chovatel povinen podat písemnou zprávu příslušnému poradci chovu a držiteli psa, která obsahuje:
   - základní identifikační údaje,
   - datum krytí a vrhu,
   - počet celkem narozených, mrtvě narozených, ponechaných štěňat,
   - pohlaví,
   - barvy štěňat,
   - zda štěňata jsou ponechána matce nebo předána kojné feně, v tom případě i adresu
     držitele kojné feny a počet štěňat u ní umístěných.

58.         Nezabřeznutí feny hlásí její majitel (držitel) držiteli krycího psa a příslušnému poradci chovu do 75ti dnů po krytí.

59.         Minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů. Štěňata (vrh) musí být v době odběru označena tetováním nebo čipem.

C. Závěrečná ustanovení

1.             Porušením výše uvedených ustanovení tohoto Chovatelského řádu ČMKU se chovatelský klub, chovatel nebo majitel (držitel) chovného jedince vystavuje kárnému řízení.

2.             Chovatelský řád jednotlivých chovatelských klubů musí respektovat ustanovení tohoto chovatelského řádu a závazných právních předpisů.

3.             Prováděcí pokyny pro zápis do plemenné knihy ČMKU vydává P ČMKU.

Schváleno předsednictvem ČMKU dne ……..
Tento řád nabývá účinnosti dnem schválení ÚKOZ tj.dnem …………..

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?][Agility]

Co je agility?

Agility je druh sportu či zábavy se psem, založený především na vzájemném vztahu majitele a jeho psa. Nepodporuje agresivitu, zvyšuje ovladatelnost pejska, jeho schopnost reagovat na povel psovoda i v nezvyklých situacích. Je vhodný pro psa jakékoliv velikosti, pohlaví a plemene. Neklade ani žádné zvláštní požadavky na psovoda, jeho věk či kondici. Na závodech agility tak můžete vidět startovat desetiletého dorostence s jezevčíkem zrovna jako zralého šedesátníka s německým ovčákem. Hledáte-li pro sebe a svého pejska možnost, jak aktivně využít společně strávený čas, zlepšit vaši vzájemnou komunikaci či odstranit nějaké psychické problémy a zlozvyky Vašeho psa, zvýšit jeho sebevědomí a sebedůvěru, pak je právě agility pro vás tou správnou volbou.

Agility je vlastně psí parkur plný různých překážek. Mezi ně patří: 1. jednoduché skokové překážky, skok daleký a proskokový kruh; 2. překážky probíhací – tunel látkový a pevný a slalom; 3. překážky s kontaktními zónami – kladina, houpačka, šikmá stěna (áčko) a stůl. Posuzuje se podle počtu chyb a času, ve kterém celý parkur pes zaběhne. Maximální čas je vždy daný s ohledem na stupeň obtížnosti daného parkuru. Výška u jednotlivý překážek se nastavuje podle tří velikostních kategorií, kam pejsek podle své kohoutkové výšky patří.

Druhy zkoušek: A1, A2, A3. K tomu, aby jste mohli postoupit do vyšší třídy potřebujete vždy 3 zkoušky s hodnocením výborně od dvou různých rozhodčích. Či-li 3 zkoušky A1 na výbornou a pak můžete postoupit do kategorie A2. Jde Vám z toho hlava kolem? Věřte mi, tohle píši jen pro Vaši hrubou představu, řád agility má spoustu pravidel, ale Vás v první chvílích (či spíše měsících) výcviku nemusí nijak děsit. Důležité je udělat první krok a zajít se podívat na kynologické cvičiště, kde se agility věnují, či se jet podívat na závody konané ve Vašem okolí.

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?][Agility]

Proč shibu s průkazem původu a ne bez PP??? 

Vždyť já nechci chodit na výstavy

Na úvod malý příklad:

Chcete si koupit nový magnetofon, rozmýšlíte  o tom, kde ho koupi a jaký. Většina z vás se asi rozhodne zajít do specializovaného obchodu s elektronikou, kde vám poradí, prodají značkový přístroj se zárukou a v době záruky dostanete bezplatný servis. Samozřejmě to nebude zadarmo a musíte počítat s jistou investicí, ale budete se pravděpodobně z něho dlouho těšit a budete mít přesně to, co jste chtěli. Někteří lidé by se mohli rozhodnout ho koupit od překupníka nebo někde na burze, sice za malé peníze, ale s velmi vysokým rizikem. Myslím, že pro většinu lidí je samozřejmé kupovat si takové předměty  u specialisty a s papíry. U psů je to velmi podobné, tak proč průkaz o původu psa pro mnoho lidí není základní podmínkou při koupi čistokrevného psa?

Co je to vlastně průkaz o původu psa?

Je to něco jako u lidí rodný list. Tuto listinu vydává plemenná kniha. Je v ní uvedeno jméno psa, chovatelská stanice, pohlaví psa, druh srsti, tetovací číslo atd. Důležitou částí je obvykle čtyřgenerační rodokmen, ze kterého je možno vyčíst předky svého štěněte. Také je do něho možno zapisovat výsledky z výstav, kohoutkovou výšku psa, chovnost, veterinární zákroky apod.

Jak vznikají psi bez PP, tzv. čistokrevný pes bez PP??

1. V nejlepším případě majitel feny s PP z nějakých příčin neuchovní fenu. Buďto z časových, finančních nebo jiných  důvodů, nebo jen nevyřídí pro štěňátka PP. Takže je úplně jedno jestli jsou štěňátka dvě nebo je jich osm. Všechny mohou dostat PP bez vyjímky. I kdyby měli nějakou vadu, PP dostanou. To znamená, že když Vám „chovatel“ řekne, že štěňátko nemá PP nebo bylo sedmé z vrhu, tak mu nevěřte!!! Lže vám do očí!!!
2. Fenka může mít nějakou  z chovu vylučující vadu, ale majitel ji dá přesto nakrýt. Štěňátka z takového krytí už průkaz původu nemohou dostat. Štěňátka z takového spojení nemusí odpovídat standardu a je možné, že budou mít nějaký dědičný zdravotní problém či vadu např. dysplazie, jiný problém s klouby či s páteří, hluchota, oční problémy. Takové vady se v chovu psů s PP sledují a postižení jedinci se z chovu vyřazují.
3. Někdy jde o fenku křížence, která byla nakrytá plemenem,  kterému se nejvíc podobá, např. hokaido nebo akita. Krásná štěňátka bez PP se potom mohou v době svého růstu před očima změnit z plemene krátkonohého v dlouhonohé, úplně jiné barvy atd. A to nemluvím o povaze psa. Je známo, že z takovýchto křížení vznikají agresivní jedinci, kteří jsou schopni svého pána tak pokousat, že musel podstoupit plastickou operaci. A ještě je nutno připomenou tzv. téžchovatele, kteří chovají psy jen kvůli zisku. Ti drží psy často ve velmi špatných podmínkách. Proto, když kupujete štěně, trvejte na tom, že chcete vidět matku místo, kde jsou psi držení. Pokud vám chovatel přinese ukázat pouze štěně, je to podezřelé.

Nechcete chodit na výstavy ani chovat štěňata? Tak na co PP?

Průkaz původu vás nezavazuje k tomu, že musíte chodit na výstavy. Je to doklad, který můžete odložit a nikdy víc ze šuplíku nevytáhnout, ale je to záruka vlastností štěňátka. Zaručuje vám exteriér a povahové vlastnosti vámi zvoleného plemene.

Proč je pes bez PP lacinější?

Psi s PP jsou dražší, protože vše spojené s uchovněním psa nebo feny, krytí, registrace chovatelské stanice, vystavení průkazu původu apod. představuje pro chovatele určité náklady. Zároveň si kupujete pejska s tzv. ochrannou známkou, která vám zaručuje právě zmíněný exteriér a povahu. Seriozní  chovatel vám dokonce může vrátit peníze, případně poskytne štěně s dalšího krytí, pokud se zjistí, že štěňátko má např. vylučující vadu z chovu apod.  Exteriérové a povahové vady se ani tady nedají vyloučit, jsou však ojedinělé. A pokud náhodou natrefíte na chovatele neseriozního, je možno si na něho v chovatelském klubu stěžovat. U psa bez PP tuto možnost nemáte. Je nutno také vzít v úvahu fakt, že pes si vyžaduje péči po celý svůj život 10 až 18 roků. Cena štěněte je při těchto nákladech zanedbatelnou položkou.

Co je to chovatel a co je chovný pes?

Chovatel psů s PP je členem chovatelského klubu, který činnost chovatele  kontroluje. Chovní jedinci musí splnit určitá kritéria, než jsou do chovu zařazeni.A nesmíme zapomenout, že plemeno se roky mění a formuje. Ne však samo od sebe, ale mění ho člověk svými nároky a požadavky.  V současné době se diskutuje o nebezpečných psech. Pes jakéhokoliv plemene, který se projevuje agresivně vůči lidem nebo jiným psům, či je naopak velmi bojácný, není do chovu zařazený.

Kdo kontroluje chovatele psů s PP?

Činnost chovatele psů s PP kontroluje chovatelský klub. Chovatel je v něm registrovaný a musí se řídit chovatelským řádem a dodržovat chovatelskou etiku. V chovatelském klubu máte možnost si na chovatele stěžovat, pokud se zachová  neeticky nebo poruší chovatelský řád. Klub takovému chovateli může odebrat licenci a štěňata s PP už nebude moci chovat.

Kdo kontroluje chovatele psů bez PP?

Nikdo. Pokud prodávají štěňata nemocné, vadné, s dědičnými vadami, dokonce velmi těžkými, nikdo jim v tom nemůže zabránit. Pokud si takovéto zvíře koupíte, nemáte možnost si nikde stěžovat, peníze vám nikdo nevrátí. Psi bez PP mohou být v velmi úzké příbuzenské plemenitby, protože jejich předci nejsou známi. Je velmi pravděpodobné, že se v takových vrzích objeví vady. A proto jestliže se  rozhodnete pro koupi shiby, snažte si vybrat chovatele, který vám prodá štěňátko zdravé, odčervené a očkované, a pro kterého prodejem zájem o štěně nekončí, máte možnost ho kontaktovat při jakýchkoliv problémech a rád vám pomůže s výcvikem apod.

Těmito řádky Vám v žádném případě nechceme nutit koupi našich štěňátek s PP, pouze vás upozorňujeme na úskalí při koupi štěňat bez PP a snažíme se vám vysvětlit, jak to vlastně všechno chodí. Pokud se rozhodnete pro koupi shiby kdekoliv, přejeme vám hodně jen těch nejhezčích zážitků  a samozřejmě kupu úspěchů s vaším novým rodinným příslušníkem.

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]][Agility]

Kupujeme štěně

Základní rozhodnutí
Každým dnem roste počet zájemců o tak zajímavého pejska, jakým shiba – inu  bezesporu je. Na základě toho jsem se rozhodla, že se pokusím podat pomocnou ruku všem, kteří se pro koupi štěňátka tohoto plemene definitivně rozhodli. Jistě, máte pravdu. Pomoc při výběru štěně je ta nejnevděčnější role, jakou si umíte představit. Přesto pevně doufám, že vám moje zkušenosti přímo se shibami, mohou být užitečné alespoň proto, abyste se vyvarovali některých základních chyb. Vycházím z předpokladu, že tento text budou číst zájemci, kteří to s výběrem shiby myslí doopravdy, zodpovědně a k výběru štěňátka přistupují s dobrým úmyslem. Navíc chtějí štěňátko co nejlepší, zdravé, kvalitní a bez ohledu na to, jak daleko pro něj pojedou a zda si na něj budou muset chvíli počkat. Cílem mého snažení je, aby se každé štěňátko dostalo k tomu „svému“ správnému pánečkovi. Přeji vám pěkné čtení.

Vítejte mezi námi
Jestliže jste začali číst tento článek, pak možná patříte k takzvaně „vážným“ zájemcům o shiby. Je-li tomu tak, pak vám blahopřeji. Pevně doufám, že vás toto plemeno nezklame a vy se časem zařadíte k nám, kteří máme tyhle pejsky jednou provždy. Představte si, že se dne 27.3.2004 narodilo štěňátko  s pořadovým číslem 883. Tolik shib už spatřilo světlo světa v malé zemičce uprostřed Evropy a každým dnem jich přibývá. Než si štěně pořídíte vy, budeme se mílovými kroky blížit první tisícovce pejsků za patnáct let jeho chovu v ČR. Tak se dejme do práce, ať se i vy psího miminka brzy dočkáte.
(Pokud už jste majiteli shibinky nebo dokonce patříte mezi chovatele, ráda přivítám jakékoliv vaše náměty nebo připomínky k tomuto textu. Napište mi je, prosím. Předem za ně děkuji.)

Začněte knihou nebo zde
Ještě než se pustíte do čtení, byla bych ráda, kdybyste měli předem přečtenou knížku paní ing. Hany Petrusové, kterou vydala v roce 1993. Je v ní napsáno, jak doufám, vše podstatné a zajímavé, co byste měli vědět. Se znalostí toho, co je v knížce uvedeno, se nám bude lépe spolupracovat. Jestliže knížku zatím nemáte, pročtěte si alespoň portrét plemene otištěný v časopise Svět psů. nebo v časopise Pes přítel člověka. Publikace již není k dostání a věřím, že se zase najde někdo, kdo o shibách něco napíše.

Zásadní slovo na začátek aneb Jedině s rodokmenem!
Hned z kraje si ujasněme jednu věc. V žádném případě ode mě nečekejte jakékoliv doporučení stran štěňat bez rodokmenu! Tedy vyjma jediného: NEKUPUJTE SI HO! Do časopisů většinou uvádím jemnější formulaci: „Kupte si nejlepší štěně shiby  s průkazem původu, jaké si můžete dovolit. „Levné“ štěně nebo štěně bez rodokmenu vás po sečtení výdajů za léčbu jeho nemocí u veterináře a za odborné rady s problémovým chováním může stát mnohonásobně více než štěně s PP, o vašem zklamání a smutku celé rodiny ani nemluvě.“ 

Za tuto formulaci mě jedna "chovatelka" napadla s tím, že příšerně kazím kšefty chovatelům bezpapíráků, přestože jsou stejně skvělí jako chovatelé štěňat s rodokmenem. Je mi líto, madam, ale jako řádný člen ČMKU nemohu jednat jinak a z přesvědčení ani jinak jednat nebudu. Znám dobře obě strany mince. Znám mnohé útulky pro psy a věnuji se výhradně čistokrevnému chovu. Chcete-li jako kamaráda bezpapíráčka, nic proti. Ale zajděte si pro něj do nejbližšího útulku a vysvoboďte některého z těch zoufalých chudáků, kteří nemají domov. Bude to rozhodně užitečnější, než rozšiřovat řady majitelů a následně chovatelů "čistokrevných bezpapíráků".

Ptáte se, proč jdu na vás hned tak zhurta?
Jednoduše proto, že neumím reagovat na zoufalá svěřování se lidí, kteří si bez předchozí porady výhodně koupili „zaručeně skvělou“ shibu bez PP a ona se z ní za pár dní vyklubala agresivní potvůrka. Je mi dotyčných líto, ale současně si musím vzpomenout na české přísloví, které začíná: „Kdo chce kam ….“ A to jsem vynechala popis zdravotních rizik v případě, že dotyčný „rádoby chovatel“  chová na jedincích vyřazených z čistokrevného chovu pro nějaký zdravotní defekt. Myslím si, že kdo se chce věnovat plemeni shiba, měl by to udělat s plným vědomím zodpovědnosti a férovosti. Štěně s průkazem původu (dále jen s PP) má chovatelským klubem garantováno uvedené rodičovské spojení a nejméně tři generace jejich předků. Jinými slovy: průkaz původu vám dává jistotu, že z shiby opravdu vyroste shiba a ne třeba akita. Se psem s PP se můžete zúčastňovat výstav a po splnění podmínek chovnosti odchovávat štěňata opět s průkazem původu. Všechna štěňata s PP jsou nezaměnitelně označena (otetovaná, očipovaná), což zjednodušuje situaci při jejich případném hledání. Pochopitelně nikdy není zaručeno, že ze sebelépe vybraného štěněte se skvělým rodokmenem na 100% vyroste šampion. Vývoj štěněte je doba napětí pro všechny úplně stejná. Prožívá jí chovatel, který si nechá ze svých štěňat to teoreticky nejlepší a prožívat jí budete i vy. Tak ať vám rychle uteče a hlavně ať to dobře dopadne.

Pejska nebo fenku?
Chcete-li se výhledově věnovat chovu – fenu. Chcete-li jezdit skoro bez omezení po výstavách a nechcete odchovávat štěňata – psa. Fenka zpravidla 2x do roka 14-21 dní hárá a je třeba jí bedlivě hlídat před možným nežádoucím nakrytím. Pes naopak může někdy „pofňukávat“ či více hubnout v době, kdy hárají fenky v jeho rajónu (o těch ve vlastním harému ani nemluvím). Může také více značkovat ve svém revíru, což při nedostatečné výchově může znamenat menší pohromu také v bytě (jízda na smetáku a Mr. Propper ve kbelíku se stanou vašimi kamarády na celý den).
U shib nelze myslím jednoznačně říci, že by psi byli povahově výrazně jiní než feny a neuměli se třeba mazlit. U nás doma jsou mazliví naprosto všichni. A jak! Otázkou do pranice je, co budete dělat, až si budete pořizovat další shibu do rodiny. S tím raději hned počítejte, stejně na to i u vás jednou dojde. Pak je třeba zvažovat, zda budete mít výhradně stejná pohlaví nebo psy a feny. Psi bývají někdy silnějšími osobnostmi, zato však s velkou vnitřní krásou a nadhledem. Já osobně mám pro silnější psí pohlaví slabost.

Štěně nebo dospělého?
Převážná většina shib se u nás dostává ke svým majitelům v osmi až deseti týdnech svého věku. Jsou ale i výjimky. To zejména tehdy, kdy původní majitel selže, protože si koupi dostatečně pečlivě neuvážil, nebo se mu nějakým zásadním způsobem změní život a je nucen prodat shibu dospělou.

Znám bohužel případ, kdy byla hromadně odprodávána různá půlroční štěňata. Zájemce si jich pořídil více najednou a pak zjistil „že to není ono“. Znám také více případů, kdy na rozvod manželů kromě dětí doplatili i psi. Jinými slovy: Je jedno, zda si budete pořizovat štěně nebo dospělého psa. V každém případě vám přibude právoplatný člen rodiny, který vyžaduje péči, trpělivost i váš zájem a lásku.

Do tohoto odstavce připojím ještě doušku ze zahraničí. Tam se totiž velmi často a naprosto běžně prodávají štěňata až po přezubení, odrostlá, mnohdy až s prvními výstavními výsledky a ani vítězové výstav nejsou naprostou výjimkou. Chovatel pak, samozřejmě za vyšší cenu, nabízí jedince prakticky se zaručenou kvalitou. U nás je bohužel chovatel, který prodává starší a výstavně výborně ohodnocené štěně, neoprávněně v podezření, že s tím psem není cosi v pořádku. A to je docela škoda, nemyslíte?

Výstavní nebo mazlík?
Uvedený nadpis je samozřejmě jen literární zkratkou. Pokud si nepořídíte rovnou hotového dospělého jedince (chovného nebo nechovného), nebude dlouho jasné, co vám z malého raubíře vyroste. Svým pečlivým výběrem ale můžete zvýšit pravděpodobnost, že se zdaří přesně to, co chcete. Pro výstavního pejska si jeďte ke špičkovému chovateli, o němž víte, že jeho odchovy je vidět na výstavách nebo k chovateli, který, přestože s chovem začíná, má co nejkvalitnější fenu nakrytou co možná nejlepším psem. Pro štěně na mazlíka  můžete téměř kamkoliv, jen to chovateli rovnou řekněte. Ten, kdo má zájem, aby se jeho odchovy objevovaly na výstavách, vám raději doporučí jiného kolegu chovatele, který tyto nároky nemá.

Hodně lidí se k shibám dostane víceméně náhodou. Zvolí si nejbližšího chovatele nebo toho, na kterého přímo narazili a doufají, že jejich volba bude tou nejlepší, jakou mohli udělat. Ale bohužel nejbližší nemusí být nejlepší (i když pochopitelně ani ne nejhorší). Stejně tak vysoká prodejní cena štěněte z vychvalovaného, ale ve skutečnosti průměrného vrhu, je spíše ukázkou pevných nervů chovatele (nebo životní nutnosti) než solidnosti. Jenomže ceny máme smluvní, jak rád zdůrazňuje jeden politik, takže se nesmíte ničemu divit. Buďte tedy obezřetní, zvažujte rozumně a hlavně - ptejte se. Jak já s oblibou říkám: "Raději mi zavolejte pětkrát a ptejte se na to samé, než abyste nezavolali jednou tehdy, když to bude opravdu důležité". 

Jak najít správného chovatele?
Chovatelské inzeráty najdete, kromě inzertní části těchto stránek, téměř na celém internetu, v odborných kynologických časopisech (Svět psů, Pes přítel člověka), v inzertních časopisech (Planeta zvířat, Fauna ..) i v běžném tisku. Inzerát vám může mnohé napovědět, ale neřekne vše. Naopak, někdy může bohužel také klamat, neboť i množitel se může schovávat za sladkými sliby. Ani celoročně opakované inzeráty nejsou automaticky zárukou kvality chovu (někdy, zejména v kombinaci s hromadným chovem mnoha plemen, je to spíše ukázka pravděpodobného množitelství). Doporučuji vytipovat si chovatelské stanice, které se vám zdají perspektivní a zjistit si o nich předem, co se dá. Trošku to připomíná špionáž, ale věřte, že solidní chovatel nemá co schovávat. Navíc se dovíte mnoho nového a začnete se orientovat i v tom, kdo je kdo. Pomoci vám může i poradce chovu, který by vám měl být schopen sdělit svůj názor na chov vámi vybraného chovatele s ohledem na záměr, jaký se štěnětem máte. Podle mě je stěžejním úkolem všech, aby se našlo "správné štěně ke správnému majiteli".

Štěně nemá záruční list!
I když uděláte pro výběr štěněte maximum, i když najdete toho nejsolidnějšího chovatele, i když vám zvolené rodičovské spojení s nejlepším svědomím „posvětí“ poradce chovu a všechno vypadá na to, že z daného vrhu by měl vyjít vynikající jedinec, přesto si příroda udělá své a výsledek nemůže dopředu nikdo zaručit!!! Co z toho plyne? Že záleží na tom, jak které štěně vypadá v době kontroly vrhu, a i to je jen polovina úspěchu (štěně bude ještě měnit zuby, psíci v té době mívají někdy ještě „cestující“ varlata a otázkou je také konečná kohoutková výška v dospělosti i celkový typ). Shiba navíc není plemeno, jehož chovatele najdete kdykoliv a v každém městě. Počítejte rovnou s tím, že vás, až na příslovečné výjimky, čeká delší či kratší cesta po naší vlasti. My jsme si pro fenu jeli až do Plzně a pro pejska do Chlumce nad Cidlinou.

Ze života – k zamyšlení
„Závazně si u vás objednávám zlatou fenu s předpoklady šampiona ze spojení XY a YX, k odběru na jaře příštího roku.“ Ano, tohle je téměř doslovný písemný požadavek nového zájemce, který byl ihned ochoten poslat i finanční zálohu. Nad jeho „objednávkou“ mě napadlo pár otázek k zamyšlení i pro vás. Co když chovatel takové spojení nebude moci uskutečnit? Co když bude fena hárat tak, že se štěňata nenarodí na jaře, ale až v létě? Co když fena nezabřezne? Co když se ve vrhu nenarodí žádná zlatá fena? Co když se zlatá fena narodí, ale jako naschvál nebude mít výstavní předpoklady? Myslíte si, že je běžný chovatel schopen takovému přání vyhovět? Co by měl zájemci odpovědět? Nechci vás trápit, jen se snažím ukázat vám chov i z druhé strany a upozornit vás na to, že štěňata opravdu, ale opravdu! nemají stoprocentní záruční list. Věřím, že to vezmete za své a můžete se pohodlně pustit do seriozního pátrání po svém štěňátku.

Co říci do telefonu až budete mluvit s chovatelem?

·         uveďte srozumitelně, jak se jmenujete

·         sdělte, že voláte na inzerát (můžete dodat, kde jste jej přečetli) nebo že voláte na základě jiného kontaktu (jakého, případně, kdo vás doporučil)

·         jaké štěně sháníte (psa, fenku,) a jaké s ním máte záměry (na výstavy, na chov, jen na mazlíka)

Na co je důležité se zeptat?

·         zda má chovatel volné štěně, které odpovídá vašim požadavkům, případně, zda je možné si u něj štěně zamluvit a kdy je plánován další vrh

·         pokud je k dispozici volné štěně podle vašich představ, vyptejte se, jak se jmenuje, jakou má barvu, případně tetovací číslo

·         jak je momentálně staré či v jakém termínu připadá do úvahy jeho odběr

·         jaké má rodiče (jména, výstavní ocenění, zda jsou z ČR nebo ze zahraničí)

·         jaké má chovatel představy o budoucnosti štěněte (je nefér vzít si překrásné štěně domů na gauč, jestliže ho chovatel touží vidět na výstavách a chce tak zúročit svou práci)

·         kolik bude štěně orientačně stát , případně se informujte na formu platby (hotově, na splátky), záloha a doplatek atd.

·         domluvte si termín a hodinu návštěvy u chovatele a předejte na sebe kontaktní adresu a telefonní číslo

·         klidně dejte na svůj dojem z telefonátu. Chovatel, který je na slovo skoupý (nemá-li k tomu vážný důvod, pro který se vám jistě omluví a dohodnete se na jiný čas telefonátu) nebude zřejmě tím, kdo bude schopen trpělivě odpovídat na vaše všetečné otázky, až budete mít štěně doma a napadne vás spousta dotazů

·         pravda je, že byste měli dodržet základní pravidla slušnosti (nevolat po 22. hodině a ráno před osmou, zeptat se, zda nerušíte, pokud voláte na číslo mobilního telefonu atd.) Nikde není psáno, že chovatel na vás musí mít čas zrovna v ten moment, kdy jej máte vy (může mít jinou návštěvu, může zrovna krmit štěňata a dělat tisíce jiných věcí tak, jako jiní lidé). Slušná domluva o vzájemně vyhovujícím času dalšího hovoru udělá zázraky.

Další pravidla slušnosti

·         pokud vám chovatel svým přístupem nevyhovuje, sdělte mu na rovinu, že nemáte zájem a nerozpakujte se zavolat jinému. Vaším hlavním cílem je získat nejen dobré štěně, ale také kontakt na chovatele, který bude kdykoliv ochoten vám poradit s případným problémem kolem štěněte a seznámí vás se vším, co je pro štěně i pro vás důležité.

·         pokud jste se domluvili s chovatelem na termínu návštěvy nebo na odběru štěněte, a v průběhu doby si koupi rozmyslíte, rozhodně mu co nejdříve zavolejte a sdělte, že na návštěvu nebo pro štěně nepřijedete! Nic nemusíte zdůvodňovat ani se omlouvat za své rozhodnutí, ale chovateli umožníte co nejdříve štěně nabídnout dalšímu zájemci nebo znovu inzerovat.

·         nebuďte zklamaní, když se vám hned nepodaří sehnat takové štěně, jaké chcete. Zejména  fenky jsou záležitostí s delší čekací lhůtou (na ty nejkvalitnější se čeká i rok a více). Klidně ale zůstaňte u daného chovatele v „pořadníku“, tím nic nezkazíte a naopak nahrajete náhodě, kdyby někdo před vámi vypadl. Pokud ovšem mezitím své štěně získáte od jiného chovatele, je slušností ihned obvolat ty, u kterých jste je měli také zamluvené!  

·         rozhodně nepožadujte štěně stylem "okamžitě nebo nikdy". Na tuhle nerozumnou vyděračskou hru vám bez váhání skočí jen zoufalý chovatel, který nemůže štěňata prodat.

Jedeme na návštěvu k chovateli
Ti pilnější z vás a ti, kteří takovou možnost mají, se dojedou podívat na štěňátka (zpravidla ne však dříve než v šesti týdnech jejich věku). Jednak si udělají předem obrázek o chovateli, o péči o štěňata i fenu a jednak získají řadu dalších důležitých informací.

Jak se dívat na prostředí odchovu?

·         vrh by měl být umístěn v čistém, světlém, teplém, ale dobře větratelném prostředí

·         štěňata i matka mají být v častém, ne-li stálém, kontaktu s chovatelem

·         z místa, které na kilometry zapáchá a štěňata nelze potmě ani najít, utíkejte jako by vám za patami hořelo (danou situaci můžete ohlásit chovatelskému klubu, který na základě vašeho oznámení provede namátkovou kontrolu a zjedná nápravu ve prospěch vrhu)

Ideál?

Ne každý má ideální podmínky pro chov, ale v každém případě by měl udělat maximum pro to, aby se jim blížil. Zkusme si představit, jak vypadá ideální odchov štěňat.

·         štěňata jsou s matkou nejméně deset dní po porodu umístěna v porodní bedně a mají dostatek klidu i soukromí.

·         nejpozději od 21. dne by měla mít štěňata možnost výběhu minimálně do velké ohrádky, ne-li do jednoho pokoje; může začít intenzivní kontakt s jinými psy i zvířaty v domácnosti

·         chovatel, nebo některý člen rodiny, se vrhu věnuje pokud možno celodenně: mazlí se se štěňaty, mluví na ně, hraje s nimi, rozvíjí jejich schopnosti a dovednosti

·         štěňata mají k dispozici hračky, chovatel je učí, aby ho následovala a pozitivně reagovala na lidi

·         chovatel má štěňata v čistotě, pravidelně uklízí, pečuje o hygienu prostředí

·         štěňata mají udržovanou nepáchnoucí srst, nejsou potřísněná zbytky krmení a výkalů, mají čisté oči a uši, jsou dobře živená a vypadají spokojeně

·         v době aktivity jsou hravá, přátelská, nebojácná, zvědavá a dostatečně pohyblivá

·         v době odpočinku spí tvrdě, uvolněně a většinou tam, kde únavou upadla

·         o stravu projevují živý zájem, mohou být krmena ze společné misky (v tom případě chovatel dohlíží, aby žádné nezůstalo odstrčeno) nebo z jednotlivých mističek

·         chovatel krmí co nejkvalitněji ať už jde o značku krmiva nebo celkové složení krmné dávky

·         ideální je, mají-li štěňata v letních měsících a za teplého slunečného počasí možnost výběhu na zahradu nebo jinam ven

Takhle ne!

·         chovatel vám chce předat jen vaše štěně (víceméně mezi dveřmi), nic moc vám neřekne ani neukáže a kouká, už abyste byli pryč.

·         štěňata žijí v takových podmínkách, že je vám jich líto (zima, špína, zápach, temno, malý prostor, nekvalitní krmení …)

·         štěňata jsou zanedbaná, špinavá, páchnoucí, teče jim z očí, mají průjem případně bříška nafouklá od invaze škrkavek, jsou apatická, spavá, bázlivá

·         chovatel vám neukáže fenu matku a pokud ano, je ušmudlaná, hubená a celkově ve špatném stavu

S takovými hrůzami byste se neměli  vůbec setkat. Pravdou ovšem je, že pro chovatele není problém dát vrh do "použitelného stavu" na dobu vaší návštěvy a pak mu dál věnovat jen minimální péči. Vy, pokud přijedete k chovateli nečekaně, odhalíte pravou podstatu věci. V každém případě je jednání podobného druhu dobré nahlásit Klubu, který by měl neprodleně zasáhnout ve prospěch štěňat. 

Den „D“ je tady

Tak a je to tady. Našli jste chápavého chovatele, přijeli k němu na návštěvu a sedíte mezi štěňaty. Díváte se na vrh, ze kterého bude možná jedno štěňátko vaše. Na co byste se měli zaměřit?

Prohlídka vrhu

·         Všechna štěňata by měla být čistá, čilá, hravá a nebojácná

·         Současně se štěňaty byste měli vidět i fenu-matku. Ta by měla být v dobré kondici, upravená způsobem odpovídajícím své roli psí maminky, která je spokojená a náležitě hrdá na své děti

·         Vizitkou chovatele je čistota místa pobytu štěňat, miska s čerstvou vodou, dostatečný prostor pro pohyb a psí hračky pro rozvoj budoucích psí osobností

·         Chovatel, který není schopen dát vrh a jeho okolí do bezvadného pořádku ani před příjezdem perspektivního zájemce, vám nemůže nabídnout štěně odchované s maximální péčí a jeho výběrem velice riskujete

·         Zjistíte-li při podrobnější prohlídce, že jsou štěňata zanedbaná, vyhublá nebo naopak nafouknutá od škrkavek, teče jim z očí, mají špinavou plstnatou srst nebo pokožku posetou vyrážkami, neváhejte a hurá pryč. Vynechejte slitování nad zoufalými tvorečky, pokud sháníte kvalitního a zdravého jedince. Nedostatečně živené a neošetřované štěně může kvalit šampiona dosáhnout jen malým zázrakem. Je třeba informovat chovatelský klub, nejlépe písemně, protože zmíněná „kvalita“ péče patří do rukou ochránců zvířat a práce chovatele kárné komisi.

Z toho pěkného vrhu si vyberu. Ale které je to správné?

·         Z klubka roztomilých čiperných štěňátek je výběr vždy těžký. Můžete dát na svůj první, druhý či další dojem, nebo se poradit s chovatelem, které štěně by podle jeho odhadu a zkušeností nejlépe odpovídalo vašim požadavkům. Velmi často se stane, že si vás štěně vybere takzvaně samo. Někdy se stane že si k některému ze štěňat vytvoříte větší vztah. Mnohdy si vás mrně získá přátelskou povahou, jindy černýma očima a občas i nějakou rošťárnou. Budete si odvážet štěně na dalších patnáct let společného života!

·         Nejlepší je dívat se na psí miminka „z očí do očí“. Předpokládám, že je u chovatele čisto a tak není problémem posadit se přímo na zem mezi mrňata. Nečekanou loužičku je samozřejmě nutné omluvit, psíci nejsou programovatelní ani pokynem: „Teď nesmíš čůrat!“

·         Sledujte štěňata a jejich projevy během hry nebo při krmení (které je nejrychlejší, které líné, které zdrženlivé, které dominantní nad ostatními?)

·         Vyberte si štěně, které vás něčím upoutá nebo štěně, na kterém se shodne vaše rodinná rada (pravda, pokud je ve vrhu jediná fena, máte výběr hotový raz dva, že?)

·         Pokud sami kontrolujete varlátka u pejsků (což vám plně schvaluji) vězte, že někdy je třeba, aby byl pejsek v naprosté pohodě a v teple. Když je mu zima nebo je ve stresu, může varlátka ještě zatáhnout a vy máte o starost více. Chce to klid, čas a trpělivost!

·         Pečlivý chovatel předává štěňátka se základní úpravou. Měli by mít ostříhané drápky,  čistá by měla být ouška, oči i srst. Domů byste si měli odnášet roztomilého tvorečka k zulíbání (tedy on vám cestou nejspíš ukáže, kdo koho zulíbá, ale na to přijdete nejspíš sami).

·         Nebojte se vybírat si ze zbylých štěňat, jestliže vám chovatel sdělil, které si nechává pro sebe. Ostatní nejsou určitě o nic horší, protože chovatel by si nenechal štěně z neperspektivního spojení. Naopak ale nenaleťte na starý fígl: "Tohle úplně poslední štěně jsem si schovával pro sebe. Je nejlepší, ale pak jsme se rozhodli, že už si ho nenecháme (dáme ho jedině vám!). Proto je také za xx tisíc." Je to většinou souboj nervů a zkouška, co vydrží vaše peněženka. Kdyby si chovatel opravdu zodpovědně vybral štěně ze svého vrhu, zaručeně by vám ho nenechal. A kdyby to na vás nebyl blafák, určitě by vás chovatel neživil báchorkou, ale sdělil by vám rovnou, že pro tohle štěně ještě nenašel vhodného majitele.

Záloha, splátky?
Je poměrně běžnou praxí, že chovatel vyžaduje po zamluvení daného štěněte zálohu (část předem domluvené kupní ceny). Je to požadavek pochopitelný, protože jsme lidé různí a ani mezi zájemci o shiby nejsou samí andílci. Chovateli se může stát, že, přes všechny „stoprocentní domluvy“, nesolidní zájemce v den odběru beze slova nepřijede a mrně zůstane nečekaně doma. Zkušení chovatelé vědí, že si mají kontakty na všechny zájemce stále pečlivě zaznamenávat a schovávat „pro strýčka Příhodu“.

Prodej na splátky je záležitostí diskutabilní a závislou na dohodě obou stran. Osobně mu příliš nefandím, neboť jsem toho názoru,  že člověk může chtít jen to, na co má. Nicméně tento způsob úhrady samozřejmě nezatracuji. Jistě, chápu touhu tří dětí nezaměstnané svobodné matky po pejskovi, ale ptám se, proč si nepořídí nějaké štěně z útulku bezplatně a proč si vybírají pro ně drahé plemeno. Ctím ovšem i rodiny, kde, ačkoli opravdu nemají na rozhazování, se všichni na konkrétním pejskovi dohodli a udělají pro něj vždy první poslední. Písemný splátkový kalendář s přesnými daty plateb je určitě na místě a měl by být ochranou před případnými problémy pro obě strany.

Ceny štěňat
Když na četné dotazy uvádím rozpětí od osmi do dvacetipěti tisíc korun českých, většinou to mezi lidmi zašumí údivem. Jak je to možné? Ceny se liší především v závislosti na kvalitě rodičovského spojení. Po rodičích šampionech nemůžete očekávat cenu štěňat na dolní hranici. Stejně tak jsou dražší potomci po psu či feně z čistě zahraničního krytí (krevní linie USA, Holandsko atd.), štěňata po zahraničním otci a po importovaných rodičích, kteří jsou nepříbuzní na náš dosavadní chov. Se všemi uvedenými možnostmi si kupujete nejen štěně, ale také určitou hodnotu a perspektivu pro své příští chovatelské snažení.

Výstavně úspěšné spojení
U výstavně úspěšných rodičů jde o hodnotu jejich získaných výstavních ocenění (sami poznáte, že výstavy něco stojí) a jistou pravděpodobnost, že i potomek by mohl mít výstavní předpoklady. Co jsou výstavně úspěšní rodiče? Na nejvyšším stupni stojí držitelé mezinárodního šampionátu krásy (Interšampioni) a národních šampionátů krásy (např. Český šampion, Slovenský šampion, Maďarský šampion atd.). Je-li jedinec zatím čekatelem na některý z těchto titulů, má v rodokmenu uveden počet úspěšných pokusů o splnění podmínek pro jeho získání (např. 5x CACIB, 3x CAC ČR, 2x CAC Maďarska atd.) Mezi nejvyšší tituly počítáme také světové a evropské vítěze a šampiony šampionů. Tituly juniorských šampionů krásy znamenají, že je získali mladí jedinci, většinou na začátku výstavní kariéry. Nemá-li pes žádné jiné tituly, může to znamenat, že s ním po získání juniorského titulu majitel už nikam nejezdil, případně, že pes později nestačil na konkurenci ve třídách dospělých. U fen bývá někdy juniorský šampionát titulem nejvyšším, neboť brzy po jeho dosažení už mohou mít první štěňata a věnují se chovu místo výstavám. Ceněným titulem je také vítěz plemene (BOB), zejména z mezinárodní, národní výstavy, klubové či speciální výstavy. Toto ocenění znamená, že daný jedince musel porazit všechny své kolegy stejného plemene, přihlášené na onu výstavu a věřte, že konkurence tu nebývá nijak malá (v Čechách i přes 15 jedinců!) U psů či fen, kteří mají titulů málo nebo mají v rodokmenu ocenění jen výborný nebo velmi dobrý, je na místě se zeptat, z jakého stupně výstavy toto ocenění pochází. Výborná z oblastní výstavy má nesporně nižší cenu než výborná ze zahraniční výstavy mezinárodní. Každá shiba pes musí mít pro své uchovnění alespoň jedno ocenění  výborný z výstavy, na které se zadává CAC (čekatelství šampionátu krásy) u feny postačí i velmi dobrá, účast na výstavě pořádané klubem v jakékoliv třídě kromě dorostu a změření kohoutkové výšky.

Oblíbené fíglíky
Nenechte se nachytat inzeráty typu: rodiče 3x CACIB, 6x CAC, výborný. Může se stát, že jde pouze o tituly psa zatímco fena má jednu výbornou z krajské výstavy nebo dokonce jen velmi dobrou z výstavy klubové. I znění "rodiče šampioni" je dobré si nechat upřesnit. Oba mohou být juniorskými šampiony a ve třídách dospělých se jim nemusí vzhledem ke konkurenci nebo ke změně vzhledu tolik dařit. Správné znění by pak mělo být "rodiče juniorští šampioni". Mezi oblíbené formulace chovatelů s více fenami patří: "celoročně vrhy po výstavně úspěšných rodičích". Je na vás abyste se dobrali štěněte po té feně, která je opravdu výstavně úspěšná a nikoliv po té, která má jen velmi dobrou, což vám chovatel jaksi opomene sdělit. Nedejte ani na báchorky typu: "ona je šampionka, jen jsem neměl čas jí vyřídit diplom". Ani znění "štěňata po úspěšných rodičích" vám neprozradí, v čemže to jsou rodiče úspěšní. Ve spaní v posteli? V mazlení? Opatrní buďte také například na: "vrh s dobrými výstavními a chovnými předpoklady". Lze se na takový předpoklad rovnou spolehnout? Co je to "dobrý" předpoklad? Ptejte se, konzultujte, zkoumejte. Chcete přece to nejlepší štěňátko, nebo ne?

Zahraniční krytí, importy
U štěněte ze zahraničního krytí musí být do ceny štěňat započtena i část, obvykle nemalého, poplatku za krytí (celý poplatek se obvykle stejně nepodaří z ceny štěňat uhradit). A potomci po importovaných rodičích mají už sami o sobě vysokou hodnotu pro budoucí chov, neboť přinášejí nové vlastnosti i kvalitu. Zohlednit se musí pořizovací cena psa či feny v zahraničí, která, jak se dovíte dále, nebývá nejmenší. Kdyby se vám ceny našich chovatelů nezdály v pořádku, mám jedinou radu. Poptejte se v zahraničí nebo si tam štěně rovnou objednejte a kupte. Myslím, že si rychle uděláte reálný názor.

Pohlaví
Odlišná je v Čechách cena jednotlivých pohlaví, a to především s ohledem na zájem o ně. Mnou uvedenou horní hranici berte jako cenu ve špičkové stanici s opravdu kvalitními rodiči a dolní hranici jako cenu potomka z běžného spojení bez výrazných ambicí na výstavní úspěchy. Nejvyšší pořizovací cenu mají bezesporu feny, protože je požaduje většina zájemců. Můžete se samozřejmě potkat s jinými požadavky chovatele, než jaké uvádím. Je to proto, že cena štěněte je cenou smluvní a ani chovatelský klub, ani nikdo jiný, jí nijak nestanovuje. Je tedy jen na vás, jak se s chovatelem domluvíte. Nebo nedomluvíte. Osobně se domnívám, že i v otázce ceny je nutný zdravý rozum. Nemá smysl tlačit na chovatele, aby vám zlevnil nádherné, skvěle živené a ošetřované štěně po vynikajících rodičích. Slevu vám dát nemůže, protože, i když mu všichni řádně zaplatí, stejně na vrhu prodělá (v nejlepším případě skončí s nulou). Současně je zbytečné, abyste platili vysoko nasazenou cenu za průměrné nebo podprůměrné štěně z nevalných podmínek, které chcete výhradně na mazlíka. 

Barevné rozlišení

Standard shiby uvádí několik druhů barevného rozlišení shib. Pro názornost uvádím:

Rozhodně nesouhlasím s darováním štěněte zadarmo. I kdyby měla být jeho prodejní cena téměř symbolická, štěně svou hodnotu musí mít, jinak s ním bude nakládáno jako s bezcenným. A že takových případů není málo!

Chybí optimistický závěr
Abyste neměli samé neveselé pocity z toho, co vám píšu: většina chovatelů je opravdu poctivých, myslí to s vámi dobře a o další osud svých štěňátek má nefalšované obavy. Chovatel „srdcař“, mezi které se počítám, vás bude zapřísahat, abyste mu zavolali hned, jakmile přijedete domů, pak ráno a pak ještě večer. Chce slyšet, jak si štěňátko zvyká v novém prostředí a zda je vše, jak má být. Většinou vám, kromě spousty informací, dá pro štěně i malou výbavičku (hračku, krmení, kousek deky apod.). Ve dveřích mrně obvykle upřímně opláče a pak vás bude pár let neúnavně honit na výstavy a další akce, kde se s vámi uvidí. Díky Bohu za skvělé majitele, kteří pak takovému chovateli dovedou jeho péči splatit a svěřenému štěněti se skutečně maximálně věnují po všech stránkách. Radost z úspěchů na výstavách je pak radostí dvojnásobnou. 

Výběr shiby
(fotogalerii najdete zde)

Rozhodli jste se pro shibu? Vítejte mezi jejich fanoušky a připravte se na spoustu neuvěřitelných situací. Děti přes ulici volají  "Jé liška!  A jim donekonečna povídám, jestli znají tu pohádku O budulínkovi. Že je to právě ta liška, co vozila Budulínka na svém ocásku.

Po dohodě s chovateli vám ve speciální fotogalerii nabídnu fotografie řady shib a také poslední fotografie štěňat Mám za to, že názorná ukázka je nad tisíce slov. Budu se snažit, abyste získali alespoň základní náhled na vzhled svého budoucího  kamaráda. Na těchto stránkách je mnoho fotografií, kde si můžete prohlédnout různé shiby  všech barev, typů  i věku. Dívejte se, učte se a budete-li chtít, ptejte se mě, na co uznáte za vhodné.

Co má mít výstavní štěně?
Po výstavní shibě chceme několik základních věcí: kvalitní osrstění, celkovou eleganci, krásnou hlavu, co nejtmavší pigment nosu a očí, co nejvíce zubů s pravidelným nůžkovým skusem, pevnou kostru, rovné končetiny se správným úhlením, správně nesený ocas stočený na hřbet, líbivý pohyb a normální povahu. Není toho málo, viďte. A jak to najít u osmi týdenního štěněte?

Shibinky
Často si budoucí majitelé vysní i barvu svého psího kamaráda. U shib to není se splněním jejich představy až tak jednoduché, protože jak praví jeden citát: "Co kus, to originál!" Nenajdete dvě shiby, které by byli úplně stejné. Vždy se liší alespoň v drobnostech.

Tak, dočteno? Chybí vám v textu něco? Máte další otázky? Ptejte se, pište, posílejte e-maily s vašimi dotazy a nápady a já s radostí napíšu.

 Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]][Agility]

Instrukce pro nové majitele štěňat

            Spolu se štěnětem je Vám předávána kupní smlouva, očkovací průkaz, jídelníček štěněte, informace o narození štěňátek, informace, co dělat se štěnětem,  instrukce k dalšímu očkování a odčervení, informace o možnosti být členem Shiba klubu a dalších klubů a informace o vystavování psů na výstavách.

         Štěňata byla naočkována a natetována 42. den po narození t.j.v 6ti  týdnech - chrání štěně před psinkou, koronavirózou, inf. hepatitidou, parainfluenzou a laryngotracheitidou, nový majitel by měl zajistit očkování takto:

v 8.- 10. týdnech věku štěněte, t.j. asi po  týdnu, kdy si je majitel doveze domů - chrání štěně před psinkou, parvovirózou, koronavirózou, inf. hepatitidou, parainfluenzou a laryngotracheitidou a navíc i před leptospirózou

ve 12.- 15. týdnech věku štěněte - chrání štěně před psinkou, parvovirózou,  koronavirózou, inf. hepatitidou, parainfluenzou, laryngotracheitidou, leptospirozou a navíc před Lymeskou boreliozou a potom se přeočkuje vždy rok od předchozí aplikace. Pokud zapomenete přeočkovat, musí se znovu očkovat více dávek.

Pozor, pokud není pejsek pravidelně očkován a očkování zaznačeno v očkovacím průkazu, může se stát, že nebude vpuštěn veterináři na výstavu nebo do prostorů, kde je větší soustředění psů z důvodu možné nákazy.

Dále je třeba zajistit odčervení:

Štěňata byla odčervená ve 2. týdnu, ve 4. týdnu, v 6. týdnu a v 8. týdnu.

Nový majitel bude odčervovat ve 12. týdnu proti škrkavkám a tasemnicím, potom v 6. měsících a následně 2x ročně

Dvě fotky našich štěnátek z prvního vrhu: z leva - A'IRI, A'CUNAMI, A'TANAMI

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Chovatelské desatero

Základní a osvědčené chovatelské přikázání pro chovatele. Přikázání první až sedmé platí před krytím, osmé až desáté při vyhodnocení krytí.

Přikázání první

„Spojovat zásadně jedince bez společných exteriérových a povahových vad. Vada jednoho rodiče musí být vyvážena kladem druhého rodiče.“

To znamená, že v žádném případě nepoužiji ke krytí své feny psa, který má stejné exteriérové nebo povahové nedostatky, protože je nebezpečí, že většina potomků tyto chyby ponese a bude je přenášet na další potomky. Tato zásada je známá a jejím uplatněním nejsou v chovu problémy.

Přikázání druhé

„Chyby - nedostatky exteriéru nebo povahy nevyrovnávat nikdy opakem vady, ale vždy standardem.“

Při dodržování této zásady je mezi chovateli už celá řada chybných názorů. Chovatelé ještě dobře  chápou, že entropium nejde napravit v chovu ektropiem, předkus podkusem atd., ale jasná není otázka výšky a proto říkají, že vysoký pes /fena/ se může v chovu uplatnit, ale musí dostat ke krytí nízké feny /psy/.

Je ale třeba si uvědomit, že pokud kryjeme psem na horní hranici výšky fenu nízkou, dostaneme potomky výškově nevyrovnané. Část štěňat bude vysokých po otci a část nízká po matce.

A pokud bychom praktikovali takováto křížení dlouhodobě, mohli bychom se dostat do extrému. Zásadně, jak vysoký, tak nízký jedinec, se musí spojovat s jedincem se standardní výškou, kterou má však ve svém genofondu  po předcích danou, t.j. všichni jeho předkové byli standardně vysocí. Na stejném principu se zlepšují i ostatní chyby např. kravský postoj se nevyrovnává sudovitým postojem, nadměrná srst slabým osrstěním, agresivní povaha bázlivou povahou atd.

Z uvedeného vyplývá, že je velkou začátečnickou chybou koupit si pro svoji fenu psa - štěně s tím, že ho budu používat pro svůj chov. Na mladém zvířeti není možno poznat exteriér, povahu a jiné vlohy a tedy i vhodnost do chovu.

Přikázání třetí

„Štěně – vrh se rodí nejprve na papíře nebo taky jinak - odchovy jsou tak výborné a kvalitní, jaký je jejich  nejslabší článek.“

Pokud chcete mít jako chovatel úspěchy, musíte dobře poznat své feny a také předky psa, kterým chcete krýt. Perfektní znalost rodokmenu je samozřejmostí. Z tohoto důvodu je třeba být o chovných jedincích (a nejen u nás) dobře informován a to vyžaduje stálé sledování odborné literatury a návštěvy kvalitních výstav. Kartotéka – evidence všech psů je potřebná, nespoléhejme na paměť. Použití jedince - šampióna sice exteriérově bezchybného, který však nepochází z kvalitních předků přináší zklamání, protože se jeho exteriérové znaky většinou nepřenáší na potomky. Je lépe použít jedince s kvalitním rodokmenem, ikdyž nemá tolik titulů, který se však výborně hodí pro naše chovatelské cíle.

Přikázání čtvrté

„Můžeš oklamat nadřízeného, zradit přítele a podvést manžela (manželku), ale chov se oklamat, zradit či podvést nedá.“

V tomto bodě jde především o různé chirurgické zákroky a úpravy, případně různá veterinární  potvrzení často podložená rentgenovým snímkem – kde je ale zajištěná identita snímku a jedince, různá prohlášení o ztrátě zubu ve rvačce apod. Použití jedinců v chovu, u kterých byl proveden zákrok, na který se na výstavě nepřijde nebo nemůže přijít, se určitě ukáže na potomcích. A že se to tak dělá, dokazují dědičné chyby a vady, kterých se není možno v chovu zbavit.

Přikázání páté

„Chovného psa na krytí hledejte na výstavách, ale ne vždy tomu tak musí být.“

Víme, že se dědí jen vlohy (exteriérové, povahové) a nikdy vlastnosti získané (naučené výcvikem a tréninkem). Vlohy lze nejlépe poznat na výstavách, vlastnosti získané (např. poslušnost) zase na cvičáku. Pro chov je cennější pes, který bez dlouhodobého výcviku ukáže své cenné vlohy typické pro plemeno. Pro chov shib můžete vybírat z katalogu chovných psů  vydaného Shiba klubem v roce 2003.

Na stejném principu se úspěšně uskutečňuje po staletí výběr koní do chovu. Rozhodující je výkon na rovinných dostizích a ne při steeple-chase – překážkových dostizích. Výjimka ale potvrzuje pravidlo – do chovu se dostal Korok díky mimořádným výsledkům na překážkové dráze, i když měl exteriérovou chybu.

Přikázání  šesté

„Příbuzenská plemenitba? – Jen s velkou rozvahou.“

Na posilnění plemenných znaků byla často používaná příbuzenská plemenitba v různém stupni, která měla za následek snížení genetické variability a s ní související  sníženou životaschopnost potomků a zvýšení genetických chorob a defektů. Prosazoval se chov postavený na šampiónech a ještě dnes jsou stále silné tendence krýt šampióny co největší počet fen. Není to příliž šťastná metoda, protože vede k vysokému počtu vzájemně příbuzných jedinců v populaci, snižuje genetickou variabilitu a oslabuje celé plemeno. Už Aristoteles řekl, že z vrcholu je jen cesta dolů.

Šampióni  jsou nutní na propagaci plemene. Pro budoucnost plemene, jeho zachování v dostatečné genetické variabilitě, životaschopnosti a v dobrém genetickém stavu, je však cenný každý, třeba jen průměrný jedinec. Jen geneticky variabilní čistokrevný pes, kde je v chovu braná do úvahy dostatečná genetická pestrost a selekce s ohledem na zdraví a povahu, a který se díky tomu dokáže přizpůsobit civilizovanému lidskému prostředí, představuje perspektivu chovu. 

Přikázání sedmé

„Nebojte se starých psů, ale s rozvahou používejte mladé a neprověřené psy.“

Je chovatelsky chybné vyřadit kvalitního psa z chovu jenom pro jeho věk. Naopak starý, ověřený, osvědčený pes, po kterém potomci první a často i druhé generace byli detailně po všech stránkách prověřeni, by měl v chovu působit tak dlouho, pokud kryje.  Pouze schopnost krýt je limitujícím faktorem u krycího psa, ne jeho věk.

Naopak mladý pes, u kterého ještě nejsou dostatečně  prověřené chovy, by se měl do pěti roků používat v chovu uváženě a s rozmyslem. 

Přikázání osmé

„Když je ve vrhu jedno štěně výborné, jde o výborný vrh. Když jsou ve vrhu dvě exteriérově výborná štěňata, vrh je vynikající. Při třech výborných štěňatech ve vrhu je takové spojení ideální a musí se opakovat.“

Snahou a cílem musí být, aby potomci byli exteriérově lepší než rodičovský pár. Chovatelé jsou často nespokojení a chtějí doporučit takového psa, aby všechna štěňata byla výborná po všech stránkách.

Jestliže uvažujeme reálně a perspektivně, má fena za svůj život průměrně 3-4 vrhy  a když má v každém vrhu výborného jedince, dá za svůj život 3-4 kvalitní jedince. V dalších generacích při stejné zásadě je po této feně už asi 9-12 výborných potomků a to je jen za 10 let.

Potom musíme konstatovat, že tato fena byla v chovu velmi úspěšná.

Přikázání deváté

„Každá mince má rub i líc, každý člověk dvě tváře, každá sekera dva konce a každý pes genotyp a genotyp – nebo taky dům se staví od základů.“

Zjednodušeně řečeno genotyp je to, co vidíme na výstavě a genotyp (vlohy) předávají potomkům pes a fena ve vajíčku a spermii, každý polovinu. Fenotyp je výsledek dědičného základu (genotypu) a podmínek prostředí, přičemž podíl prostředí závisí na koeficientu dědičnosti. Protože genotyp není vidět, předpokládáme jeho kvalitu jen na základě znalosti fenotypu a rodokmenu. Tady může opět citovat Angličany, kteří říkají: „Polovička krásy prochází žaludkem“ tj. z jedné půlky závisí krása (fenotyp) na dědičném základu a z druhé půlky na výživě.

Přikázání desáté

„Pes za nic nemůže a podle toho se k němu chovejte“

Pokus jste dodrželi výše uvedené chovatelské zásady, je předpoklad, že odchov bude úspěšný a kvalitní. Všechno však nemusí dopadnout tak, jak jste si to naplánovali a perem na papíře narýsovali.

Mějte svoje odchovy přesto rádi, prostudujte si opět desatero, někde se stala chyba, v další generaci se dá všelicos napravit. Právě v tom je chovatelství tak krásné a přitažlivé. Chybu hledejte v sobě a ne ve psovi. Pes nemůže za to, že se Vaše přání nesplnilo. Potřebuje vaši lásku a přátelství, jako by byl šampion.

Musíme mít na mysli, že nejlepší přítel, kterého máte na světě, se může změnit a stát se vaším nepřítelem. Vaši synové a dcery, které jste s láskou vychovali, mohou tuto lásku splatit nevděkem.Ti, co jsou vám nejbližší a jsou vašemu srdci nejdražší a na které se s důvěrou spoléháte, vás mohou zklamat. Jediným  opravdu nezištným přítelem, kterého na tomto světě plném závisti máte, jediným, kdo vás nikdy neopustí a nikdy se nestane vaším zrádcem, je váš pes.

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Jak se přihlásit na výstavu?

Ze seznamu výstav si vyberu pro mě tu nejlepší výstavu a objednám si přihlášku. V dnešní době internetu je možno si  přihlášky i propozice na výstavu vytisknout  z webových stránek. Přihlášku si vypíši, přiložím fotokopii rodokmenu psa  a fotokopii dokladu o zaplacení příslušného výstavního poplatku a odešlu. Přijímání přihlášek probíhá většinou ve dvou kolech. První uzávěrka je přibližně 2 měsíce před konáním výstavy. Druhá uzávěrka je asi 1 měsíc před konáním výstavy, ale poplatek je vyšší. Asi dva týdny před konáním výstavy obdržíte potvrzení o přijetí přihlášky. 

Druhy výstav: 

• Mezinárodní výstava – je to výstava nejvyšší kvality. Zúčastňují se jí také zahraniční vystavovatelé a zahraniční rozhodčí.

Udělují se tituly: CAC, CAJC, CACIB, BOB, BIG, BIS

• Národní výstava – zde posuzují většinou rozhodčí té určité země.

Udělují se  na ní všechny tituly jako na mezinárodní výstavě, kromě titulu CACIB.

• Krajská nebo oblastní výstava – je výstava nejnižší kvality.

Uděluje se na ní titul krajský nebo oblastní vítěz.

• Klubová nebo speciální výstava – je výstava, kterou pořádá klub chovatelů psů, pro shiby je to SHIBA klub nebo Klub chovatelů málopočetných plemen psů.

Udělují se tituly: CAC, CAJC, Klubový vítěz, BOB

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Co si připravit na výstavu?

-         průkaz původu psa

-         potvrzení o přijetí přihlášky na výstavu

-         očkovací průkaz s platným očkováním

-     od 1.10.2004 při cestě do zahraničí je potřeba cestovní pas

-         potvrzení veterináře o zdravotním stavu zvířete ne starší 3 dny

-         potvrzení okresní veterinární správy  /pouze při cestě do zahraničí do 1.10.2004/

-         výstavní vodítko – tenké nylonové, barva by měla být podobná barvě psa

-         kempinkové židličky nebo něco na sezení

-         deku pro psa na ležení nebo klec

-         misku na vodu pro psa

-         umělohmotnou láhev s vodou pro psa na cestu

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Průběh výstavy

 Při příjezdu na výstaviště  nejprve projdete kontrolou veterináře, kterému předložíte očkovací průkaz se všemi potvrzeními. Ve výstavní kanceláři si převezmete katalog a složku, která obsahuje diplom, číslo a posudek psa. Do soutěžního kruhu je třeba vzít složku s posudkem a průkaz původu. Vedoucí kruhu vyvolává čísla vystavovatelů, kteří se připraví na vystavování. Po příchodu do kruhu se vystavovatelé seřadí vedle sebe podle pořadí a dají psy do výstavního postoje. Pes stojí hlavou k vaší pravé ruce. Já vystavuji tak, že jedním kolenem si kleknu na zem, levou rukou držím vodítko za hlavou psa a pravou rukou mu ukazuji pamlsek nebo hračku, aby se pes soustředil. Dbám na to, aby pes stál předními rovně a hlezno zadních nohou bylo kolmo k podlaze. Rozhodčí si prohlédne každého psa. Důležité je, aby se pes nebál a zůstal pokojně stát. Musí ukázat zuby a to většinou v postoji na stole - u mezinárodních výstav vždy. Vystavovatel může ukázat zuby psa sám nebo nechat rozhodčího, aby si je prohlédl on. Můj pes ukazuje zuby tak, že já si chytnu malíčkem pravé ruky obojek pod bradou a palcem a ukazovákem chytnu spodní čelist. Potom otvírám psovi tlamu tak, že nejprve odkryji pysky vpředu, aby rozhodčí viděl nůžkový skus, potom odhrnu pysky na levé straně a následně na pravé. Rozhodčí musí vidět první malé zoubky za špičáky tzv. Péčka. Pokud je nevidí, sáhne psovi do tlamy. Potom otvírám tlamu, aby rozhodčí viděl zadní zuby tzv. Emka.  Na toto je nutno psa zvykat. Některé shiby se bojí  a reagují vrčením či štěkáním. Pokud pes zavrčí nebo štěkne, je diskvalifikovaný. Shiby se nerady  takto předvádějí. Po této proceduře dá rozhodčí povel k tomu, aby vystavovatelé psy rozběhli. Se psy se běží v kruhu proti směru hodinových ručiček a psa přitom vedeme při levé noze. Nesmí tahat ani jít pomalu, musí mít zvednutou hlavu – nesmí očichávat zem. Neměl by vyskakovat ani cválat. Je mnoho rozhodčích, kteří vyžadují běh přímočaře tam a zpět nebo do trojúhelníku. Všechny tyto směry je třeba natrénovat doma. Potom rozhodčí přistoupí k popisu jednotlivých psů do protokolu. Tady je důležité, aby pes stál neustále ve výstavním postoji. Do posudku napíše rozhodčí klady a zápory konkrétního jedince a přidělí známku:

Výborný – pes odpovídá standardu plemene

Velmi dobrý – pes má odchylku, kterou standard nepřipouští

Dobrý – pes má větší odchylku od standardu plemene

Dostatečný – pes téměř vůbec neodpovídá standardu

Po posouzení všech jedinců v dané třídě vyřadí rozhodčí z kruhu psy s horšími známkami a z ostatních vybírá pořadí v jakém se umístili. Všichni se znovu postaví do výstavního postoje a rozhodčí určuje pořadí. V třídě mladých se zadává titul CAJC, v ostatních třídách CAC. V dalších kolech se střetnou vítězové tříd a určí se vítěz plemene. V závěrečných soutěžích pak vítězové skupin a potom vítěz celé výstavy. Nezapomeňte si nechat zapsat získané tituly ve výstavní kanceláři do průkazu původu. Posudek si dobře uschovejte, včetně kartiček, všechno bude třeba předložit při žádosti o uchovnění psa, či při splnění podmínek pro přiznání titulu junior šampion nebo šampion.  

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Nevěřte všemu, co …

Už se nám mnohokrát stalo, že se na nás obrátili majitelé psů s různými dotazy. Proto se nyní zaměřím na zodpovězení některých dotazů. Většina rozhovorů je radostná a plná nadšení zájemců o shiby nebo plná spokojenosti nových majitelů se štěňátky. Občas mě ale ze sdělených informací nebo dotazů jímá hrůza. Dovídám se, jaké neuvěřitelné nesmysly navykládali důvěřivým nadšencům někteří „taky chovatelé“. Protože mi to nedá, pokusím se nyní uvést největší „perly“ na pravou míru. Máte-li zkušenosti s nějakými dalšími, napište mi – ráda je doplním. Náměty jsem seřadila náhodně.

·         Nevěřte ujišťování, že lze dodatečně získat rodokmen pro bezpapírové štěně! Není to pravda, na štěně, jehož rodiče nemají rodokmen, či nejsou chovní, a které není řádně otetované, vám dodatečně nikdo rodokmen nevystaví.

·         Nevěřte báchorce o tom, že štěně nemá průkaz původu proto, že je šesté (sedmé …) z vrhu a jako „nadpočetné“ už rodokmen nedostane! Již řadu let se rodokmeny vydávají pro všechna štěňata ve vrhu, bez ohledu na to, o jak početný vrh jde. Pojem „nadpočetné štěně“ neexistuje!

·         Nevěřte tvrzení, že vám nabízené štěně je dokonale čistokrevné, má kvality šampiona a rodokmen nemá jen proto, že chovatel neměl čas s jeho matkou běhat po výstavách! Podmínky zařazení shib do chovu jsou jednoduché (jedna jediná účast na výstavě se zadáváním CAC ve věku vyšším než 12 měsíců, změření kohoutkové výšky a rentgenový snímek k posouzení pately v Shiba klubu  nebo bonitace v KCHMPP) a není těžké je splnit. Problém tedy hledejte v exteriéru, zdraví nebo povaze matky, případně v tom, že už matka sama nemá rodokmen.

·          Nevěřte tvrzení chovatele, že štěňata jsou v době vaší návštěvy vyhublá, špinavá a páchnoucí protože: se právě přestěhoval, opravuje byt a nemá čas, zrovna je po noční, vrh opatruje nesvéprávná babička, štěňata nevydrží pár vteřin čistá atd. Od chovatele, který není schopen dát vrh do pořádku ani před návštěvou zájemců, utíkejte, jako by vám za patami hořelo. U něj se zdravého, kvalitního a správně vymazleného štěněte nedočkáte.

·         Nevěřte tvrzení, že vaše štěně je vlastně levné s následujícím zdůvodněním: „Já mám tu samou krev jako vyhlášený chovatel XY, ale on prodává štěňata za 15 - 25.000 korun, kdežto já mám stejně kvalitní nebo i lepší jen za 10.000!“ Jde o evidentní výmysl se snahou získat konkurenční výhodu a o vaše uvedení v omyl. Nejlepší je jmenovanému chovateli XY zavolat a na jeho ceny se zeptat. Možná pak pochopíte, že: a) není kvalita jako kvalita, b) za cca 20.000 Kč byste měli získat velmi nadějné štěně – konkrétně  fenku - po obou rodičích interšampionech nebo šampionech a s chovatelsky perspektivním rodokmenem, c) chovatel, který vám podobné cenové bulíky věšel na nos, asi nebude poctivost sama, co říkáte?

·         Nevěřte, že v době odběru štěněte nemá chovatel k dispozici zápis o kontrole vrhu. Všechna štěňata musí být před předáním novému majiteli nezaměnitelně označena tetováním, minimálně 2x (nejlépe 3x) odčervena a naočkována.

·         Nevěřte tomu, že vám solidní chovatel předá štěně během pěti minut a téměř „přes plot“. Opak je pravdou! Solidní chovatel vás chce poznat, chce se přesvědčit, že i vy jste ti praví pro jeho štěně. Chce vás podrobně zasvětit do péče o štěně, do jeho výživy i výchovy, chce vám o něm říci své poznatky a dojmy z jeho momentální kondice i své představy o jeho dalších perspektivách. Chce si být prostě jist, že péči o jeho odchovance zvládnete ještě lépe než on sám.

·         Nevěřte tomu, že kupní smlouva na štěně je zbytečné zdržování prodeje. Uzavřením podrobné smlouvy, která obsahuje potřebné náležitosti (vzor ZDE), se vyvarujete možným potížím v budoucnu. Jak říkají právníci: Dokud se nic neděje, je smlouva papír k ničemu. Ale jakmile vyvstane problém, je každá smlouva dobrá a to i mezi přáteli! A pamatujte, zjevné vady štěněte musíte reklamovat nejpozději do 3. dnů (např. vadný skus, kterého jste si při přebírání štěněte nevšimli), skryté vady jako chybějící varle, hluchotu štěněte a podobně, nejpozději do 6. týdnů. Po uplynutí této doby je reklamování ve většině případů neúčinné, neboť pes se bohužel posuzuje jako věc a vztahuje se na něj reklamační řád.

Přeji vám, abyste se s uvedenými ani dalšími podobnými „lahůdkami“ nikdy nesetkali a pokud se tak náhodou stane, buďte na ně připraveni!

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Vývoz, převoz, dovoz psa v rámci EU

platný od 3. července 2004

Většina z nás chovatelů, či jen držitelů psů se dočká vstupem naší země do systému Evropské unie nemalého počtu změn a povinností na úseku cestování se svými čtyřnohými miláčky. Jak již z výše uvedeného vyplývá, dotkne se tato změna nejen domácích psů a koček, ale i fretek. A co že si to vlastně evropský parlament a návazně na něj náš český vymyslel, se dočtete níže.

Každý z nás se asi již dostal do situace, kdy potřeboval vycestovat se svým čtyřnohým chovancem za hranice naší země. Doposud platila právní úprava tak, že chovatel byl povinen mít u sebe při průjezdu státních hranic platný očkovací průkaz psa, v něm uvedený termín pravidelného očkování proti vzteklině potvrzený veterinárním lékařem a v případě přejezdu do některých vybraných zemí navíc potvrzení veterináře, či ve složitějších případech Státní veterinární správy o tom, že náš chovaný společník je zdráv. Vstupem do evropského společenství řekla Česká republika svých chovatelům, že se budou muset přizpůsobit všeobecným požadavkům Evropské unie a v jejich členských zemích platné legislativě. Naše novela veterinárního zákona se držela těchto principů a přijaté opatření a principy jdou v souladu s těmito požadavky. Jaká však z toho plynou pro naše chovatele prvotní úskalí se zabýváme dnešním článkem. Na obhajobu těchto opatření snad bude sloužit tvrzení, že se eliminují vstupy chorobných zvířat na naše území a s tím spojená výše preventivních opatření.

Dnem 3. července 2004 se však rapidně změní evidenční způsob a průkaznost převozu chovných jedinců přes jednotlivé státní hranice. Již bude nutno rozlišovat, z které země to či ono zvíře pochází, do které země cestuje a zohlednit fakt, přes které země zvíře provádí samotný transport. Je to důležité z toho aspektu, že země byly zařazeny do čtyřech pásem, v níž na prvním místě jsou všechny členské státy Evropské unie, vyjma státu Velké Británie, Irska a Švédska, kde jsou i přes skutečnost členství v EU podmínky zpřísněny o povinou nutnost identifikace zvířete pouze prostřednictvím mikročipu. Ve zbylých státech Evropské unie platí přechodné období na dobu 8 let, kdy zvíře může být identifikováno prostřednictvím čitelného tetování. Druhou kategorií zemí se staly dle evropského společenství země, které byť nejsou členskými státy platí pro ně stejné dovozní, vývozní, či průvozní podmínky jako pro členy EU, jsou jimi státy Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, San Marino, Švýcarsko, Vatikán. Do těchto zemí platí shodné podmínky jako pro státy EU.  Tato výjimka byla zemím udělena pro absolutní soulad veterinárních vakcinačních prostředků se zeměmi Evropské unie a stejnými principy.  Je však nutno dodržet tyto základní požadavky:

1.  pes musí být vybaven pasem

2.  identifikace zvířete prostřednictvím mikročipu, či tetování, neplatí pro Švédsko, Irsko a Velkou Británii, kde je nutno mít zvíře identifikovatelné pouze mikročipem

3.  platné očkování proti vzteklině

4.  sérologické vyšetření na vzteklinu

Mláďata mladší 3 měsíců, která nejsou očkována mohou cestovat, pokud jsou provázena pasem a od narození pobývala v tomtéž místě, aniž by přišla do styku s volně žijícími zvířaty, nebo jsou provázena matkou, na které jsou závislá. 

(Poznámka: Při obchodování se zvířaty v zájmovém chovu, musí být zvířata ještě doprovázena potvrzením veterinárního lékaře, že 24 hodin před odesláním zvířat bylo provedeno klinické vyšetření a zvířata byla shledána v dobrém zdravotním stavu a jsou schopna přepravy do místa určení.)

Pro potřeby výjezdu do zemí Velké Británie, Irska a Švédska platí navíc tato pravidla:

Sérologické vyšetření není nutné opakovat, pokud po něm bylo zvíře pravidelně očkováno v intervalech doporučených výrobcem vakcíny. Štěňata a koťata mladší 3 měsíců nesmí cestovat. Cestovat s nimi lze pouze tehdy, pokud tyto členské státy udělí výjimku.

 (Poznámka: Při obchodování se zvířaty v zájmovém chovu, musí být zvířata ještě doprovázena potvrzením veterinárního lékaře, že 24 hodin před odesláním zvířat bylo provedeno klinické vyšetření a zvířata byla shledána v dobrém zdravotním stavu a jsou schopna přepravy do místa určení.)

Odchylky od výše uvedeného však nastanou v případech zpětný návratu a dovozu zvířat s třetích zemí, které jsou uvedeny v příloze č. 1. SVSČR. V tomto případě bude platit pravidlo, že zvíře se vrací na naše území s daného státu. Nelze opomenout skutečnost, že zvíře cestuje z třetí země a vrací se do české republiky ze státu EU. V takovém to případě platí pravidlo, že do průjezdního státu EU je povinno projít stejným opatřením, které uvádím níže.

Pro cestování se zvířetem mimo území EU musí být splněny dovozní podmínky platící pro konkrétní třetí zemi a pro umožnění návratu občana ČR, který to této země vycestoval se svým zvířetem, zpět na území EU nebo dovozu zakoupeného zvířete, musí být dodrženy tyto požadavky:

1.  pas nebo osvědčení o splnění dovozních podmínek (příloha č. 2), potvrzené schváleným veterinárním lékařem

2.  identifikace zvířete mikročipem nebo tetováním

3.  očkování proti vzteklině

Štěňata a koťata mladší 3 měsíců, která nejsou očkována, mohou být dovezena, pokud to situace ve výskytu vztekliny v zemi původu odůvodňuje.

Pokud bude z těchto třetích zemí vyjma Andorry, Islandu, Lichtenštejnska, Monaka, Norska, San Marina, Švýcarska a Vatikánu dováženo více než 5 zvířat v zájmovém chovu, musí být zvířata ještě doprovázena potvrzením veterinárního lékaře, že 24 hodin před odesláním zvířat bylo provedeno klinické vyšetření a zvířata byla shledány v dobrém zdravotním stavu a jsou schopna přepravy do místa určení. 

Další odlišností bude cestovat, či při zpětném návratu a dovozu zvířat s třetích zemí, které nejsou uvedeny v příloze č. 1. SVSČR. V takovém to případě je chovatel, či majitel, zkrátka ten který se zvířetem hranici státu projíždí doložit a splnit přísnější podmínky a ustanovení.

Pro cestování se zvířetem mimo území EU musí být splněny dovozní podmínky platící pro konkrétní třetí zemi a pro umožnění návratu občana ČR, který to této země vycestoval se svým zvířetem, zpět na území EU nebo dovozu zakoupeného zvířete, musí být dodrženy tyto požadavky:

1.  pas nebo osvědčení o splnění dovozních podmínek (příloha č. 2), potvrzené schváleným veterinárním lékařem

2.  identifikace zvířete mikročipem nebo tetováním

3.  očkování proti vzteklině

4.  sérologické vyšetření na vzteklinu

Sérologické vyšetření musí být provedeno alespoň 30 dní po očkování a 3 měsíce před přesunem zvířete. Toto tříměsíční období se nepoužije při opětovném dovozu zvířete, v jehož pase je potvrzeno, že sérologické vyšetření s pozitivním výsledkem bylo provedeno dříve, než zvíře opustilo území EU.

Sérologické vyšetření není nutné opakovat, pokud po něm bylo zvíře pravidelně očkováno v intervalech doporučených výrobcem vakcíny.

Pokud bude z těchto třetích zemí dováženo více než 5 zvířat v zájmovém chovu, musí být zvířata ještě doprovázena potvrzením veterinárního lékaře, že 24 hodin před odesláním zvířat bylo provedeno klinické vyšetření a zvířata byla shledána v dobrém zdravotním stavu a jsou schopna přepravy do místa určení.

Mnozí z vás asi nyní nabývají přesvědčení, že se bude snazší snažit v budoucnu vyhnout cestování mimo území našeho státu. Omyl je však příčinou neznalosti. Splnit tyto poměrně náročné jak po finanční stránce, tak časové tyto podmínky však přinese plody nejen častým cestovatelům. Jelikož vznikne tzv. centrální databáze vydávaných pasů. V této databázi budou registrovány všechny vydané pasy s lhůtou vakcinace proti vzteklině. V historii veterinárních opatření jde o velký krok dopředu, jedná se také o průlom Velkobritské karantény. Již pro mnoho z nás nebude velký problém vycestovat do této země se svým miláčkem za účelem výstavy , či jen tak na zotavenou. Jen nesmíme zapomenou na nutnost opatřit zvíře identifikovatelným čipem.

Dle výše uvedených dovozních a průjezdních podmínek vyplývá, existují země se sníženými požadavky. Země jsou uvedeny v příloze č. 1. SVSČR, Pro úplnost ji zde uvádíme.

Příloha č. 1. SVSČR

AC

Ascension/ Ascension Island/ Ascension

AG

Antigua a Barbuda/ Antigua and Barbuda/ Antigua und Barbuda

AN

Nizozemské Antily/ Netherlands Antilles/ Niederländische Antillen

AU

Austrálie/ Australia/ Australien

AW

Aruba/ Aruba/ Aruba

BB

Barbados/ Barbados/ Barbados

BH

Bahrajn/ Bahrain/ Bahrain

BM

Bermudy/ Bermuda/ Bermuda

CA

Kanada/ Canada/ Kanada

FJ

Fidži/ Fiji/ Fidschi

FK

Falklandské ostrovy/ Falklands Islands/ Falklandinseln

HR

Chorvatsko/ Croatia/ Kroatien

JM

Jamajka/ Jamaica/ Jamaika

JP

Japonsko/ Japan/ Japan

KN

Svatý Kryštof a Nevis/ Saint Kitts and Nevis/ St. Kitts und Nevis

KY

Kajmanské ostrovy/ Cayman Islands/ Kaimaninseln

MS

Montserrat/ Montserrat/ Montserrat

MU

Mauricius/ Mauritius/ Mauritius

NC

Nová Kaledonie/ New Caledonia/ Neukaledonien

NZ

Nový Zéland/ New Zealand/ Neuseeland

PF

Francouzská Polynésie/ FrenchPolynesia/ Französisch-Polynesien

PM

Svatý Pierre a Miquelon/ Saint Pierre et Miquelon/ St. Pierre und Miquelon

SG

Singapur/ Singapore/ Singapur

SH

Svatá Helena/ Saint Helena/St. Helena

US

Spojené státy americké/ United States of America/ Verinigte Staaten von America

VC

Svatý Vincent a Grenadiny/ Saint Vincent and the Grenadines/ St. Vincent und die Grenadinen

VU

Vanuatu/ Vanuatu/ Vanuatu

WF

Wallisovy ostrovy a Futuna/ Wallis and Futuna/ Wallis und Futuna

YT

Mayotte/ Mayotte/ Mayotte

Seznam informací by nebyl úplný, kdybychom opomněli uvést seznam schválených akreditovaných laboratoří, které jediné mají licenci vyhotovit výsledek sérologického vyšetření pro potřeby uvedené výše. Tento seznam je platný ke dni 10. března 2004. Jak z níže uvedeného seznamu vyplývá, není součástí těchto schválených akreditačních pracovišť žádné na území České republiky. Nezbývá, než doufat, že naši zákonodární činitelé si pospíší a zvolí alespoň jednu, která by umožnila tuzemci toto vyšetření provést v ČR. Je zapotřebí také zdůraznit, že akreditaci uděluje Evropská unie, která ovšem zjevně nespěchá a neukvapuje se s udělování těchto licencí východním zemím. Snad se ovšem podaří nelehké a naše prozatím jediná delegovaná laboratoř v Liberci, tuto licenci získá.

Seznam schválených laboratoří

Belgie 

Institut Pasteur de Bruxelles

Rue Engeland 642

B-1180 Bruxelles

Dánsko 

Danish Institute for Food and Veterinary Research

Lindholm

DK-4771 Kalvehave

Německo 

1. Institut für Virologie, Fachbereich Veterinärmedizin, Justus-Liebig-Universität Giessen

Frankfurter Straße 107

D-35392 Giessen

2. Eurovir Hygiene-Institut

Im Biotechnologiepark

D-14943 Lukenwalde

3. Landesuntersuchungsamt für das Gesundheitswesen Südbayern

Veterinärstraße 2

D-85764 Oberschleißheim

4. Landesveterinär und Lebensmitteluntersuchungsamt Sachsen-Anhalt

Außenstelle Stendal

Haferbreiter Weg 132-135

D-39576 Stendal

5. Staatliches Veterinäruntersuchungsamt

Zur Taubeneiche 10-12

D-59821 Arnsberg

Řecko 

Center of Athens Veterinary Institutions Virus Department

25, Neapoleos Str

GR-153 10 Ag. Paraskevi, Athens

Španělsko 

Laboratorio Central de Veterinaria deSanta Fe

Camino del Jau, s|n

E-18320 Santa Fe (Granada)

Francie 

1. AFSSA Nancy

Domaine de Pixérécourt

BP 9

F-54220 Malzeville

2. Laboratoire vétérinaire départemental de la Haute-Garonne

78, rue Boudou

F-31140 Launaguet

3. Laboratoire départemental de la Sarthe

128, rue de Beaugé

F-72018 Le Mans Cedex 2

4. Laboratoire départementald´analyses du Pas-de-Calais

Parc des Bonnettes

2, rue du Genévrier

F-62022 Arras Cedex

Itálie 

1. Istituto zooprofilattico sperimentale delle Venezie

Via Romea 14|A

I-35020 Legnaro (PD)

2. Istituto zooprofilattico sperimentale dell´Abruzzo e del Molise

Via Campio Boario

I-64100 Teramo

3. Istituto zooprofilattico sperimentale del Lazio e della Toscana

Via Appia Nuova 1411

I-00178 Roma Capannelle

Rakousko 

Österreichische Agentur für Gesundheit und Ernährungssicherheit GmbH

Veterinärmedizinische Untersuchungen Mödling

Robert-Koch-Gasse 17

A-2340 Mödling

Finsko 

National Veterinary and Food Research Institute

PL 45

FIN-00581 Helsinki

Švédsko 

National Veterinary Institute

BMC,

Box 585

S-751 23 Uppsala

Velká Británie 

1. Veterinary Laboratories Agency

Virology Department

Woodham Lane

New Haw

Addlstone

Surrey, KT15 3NB

UnitedKingdom

2. Biobest

Pentlands Science Park

Bush Loan

Penicuik

Midlothian

EH 26 0PZ

United Kingdom

Určitě se mnohým z vás honí hlavou otázka, kolik to všechno bude vlastně stát. Nejzákladnějším a prvotním poplatkem pomineme-li poplatek za vakcinaci, bude vystavení platného a registrovaného pasu zvířete. V návrhu se objevilo stanovisko, že pasy budou vydávat pouze veterinární lékaři, kteří splní podmínky požadované Státní veterinární správou a za poplatek. Poplatek za vydání pasu se bude pohybovat řádově v desítkách až několika stovkám korun. Přejme si, aby však výše tohoto poplatku nepřekročila částku běžného veterinárního úkonu ve výši 100,- Kč. Cena listiny (pasu) se má pohybovat řádově v desítkách korun. Nejbolestivější nákladovou položkou však vznikne samotné sérologické vyšetření v akreditované laboratoři. Pomineme-li nutnost provést vyšetření v zahraniční akreditované laboratoři, kde bychom byli nuceni hradit další spojené náklady na dopravu, poštovné atp. Vezmeme-li v úvahu průměrné ceny v zahraničí, pohybuje se cena tohoto vyšetření na hranici 20-35 EUR. Cena za úkon u nás nebyla nikým navržena, či schválená. Je to jen cenové srovnání našich sousedů.

Pro úplný a konečný výklad všech použitých termínů bude za vhodné upřesnit výklad těchto pojmů tak, aby byl přijatelný co nejširší skupinou čtenářů.

1.  mezinárodní průkaz pro malá zvířata (dále jen "pas") - je to jednotný doklad platný ve všech členských státech Evropské unie. Každý pas je označen kódem země (pro Českou republiku písmena CZ) a pořadovým číslem, které bude přiděleno Státní veterinární správou ČR. Vzor pasu pro Českou republiku bude schválen Státní veterinární správou ČR. Chovatel pas získá po 1.5.2004 u schváleného soukromého veterinárního lékaře (jejich seznam bude zveřejněn na těchto webových stránkách).

2.  očkování proti vzteklině - zvířata musí být očkována od 3 měsíců stáří. Toto očkování provádí soukromý veterinární lékař v souladu s vakcinačním schématem dané očkovací látky. V ČR je povinnost každoročního přeočkování.

3.  identifikace zvířete - jsou dva možné způsoby, a to tetování a označení zvířete mikročipem. Tetování provádí poradce chovu nebo soukromý veterinární lékař. Tetování musí být čitelné. Označení mikročipem provádí soukromý veterinární lékař. K označení je možné použít pouze mikročipy splňující ISO normy pro mikročipy a čtecí zařízení - ISO 11784 a ISO 11785. Zvířata, která nejsou zapsána v plemenných knihách, musí být označena mikročipem.

4.  sérologické vyšetření na vzteklinu - k tomuto vyšetření odebere schválený soukromý veterinární lékař vzorek krve a odešle (po domluvě s lékařem může zajistit odeslání i chovatel) k vyšetření do schválené laboratoře (viz příloha č. 3). Minimální hodnota titru ochranných protilátek musí být 0,5 m.j./ml.

Požadavky na odběr vzorků séra pro stanovení protilátek proti vzteklině:

Odebranou krev je nutné ponechat stát při pokojové teplotě 1 - 2 hodiny do vytvoření koagula a potom přemístit do chladničky do 4 0c. Po několika hodinách (druhý den) se sérum stáhne pipetou, nebo slije do čisté plastové zkumavky (např. typu eppendorf). Větší množství séra lze získat po centrifugaci při 1000 g po 10- 15min. Pro stanovení protilátek postačí 1 - 1,5 ml čirého, nehemolytického séra. K séru se nepřidávají žádné konzervační látky a vzorky se uchovávají krátkodobě v chladu a dlouhodobě zamražené. Pro delší transport do příslušné laboratoře je rovněž vhodný chladový režim, nebo alespoň ochrana před vysokými teplotami.

5.  schválený soukromý veterinární lékař - soukromý veterinární lékař schválený a registrovaný pro tuto činnost krajskou veterinární správou, kterému byl vydán "doklad o schválení a registraci".

Požadované podmínky pro schválení:

a.)     musí být členem Komory veterinárních lékařů a získal osvědčení pro výkon veterinárně léčebné a preventivní činnosti,

b.)     oznámil krajské veterinární správě zahájení činnosti podle § 61 odst.1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů,

c.)     vlastní čtecí zařízení mikročipů splňujících požadavky platných ISO norem (ISO 11784 a 11785),

d.)     souhlasí s poskytováním údajů z pasu do schválené "centrální evidence",

e.)     z důvodu zasílání informací z pasů do "centrální evidence" prostřednictvím vyplňování formuláře na webovské stránce musí mít přístup na Internet,

f.)  v případě, že bude provádět odběr krve na sérologické vyšetření na vzteklinu, musí být schopen splnit požadavky na odběr vzorků.

Máte-li svůj osobní, či společenský názor k této problematice, můžete se vyjádřit formou korespondence, e-mailu či návštěvní knihy.

 Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Bojácný pes

přílišný  strach může vyvolat obrannou agresi -  a agresivní pitbul =  průšvih. Takže moje doporučení jsou:

1)  získat psovu  důvěru  - hrejte si s ním, mazlete se,...

2)  pomalu odstraňovat bojácnost  -  žádné utěšování(!), tvářit se jako by se nic nestalo...

3)  snažte se dohnat  socializaci - voďte ho mezi lidi a psy, nechte  ho co nejvíc hrát si

4) jakýkoliv náznak agrese potrestat  (přiměřeně, ale aby věděl, že takhle ne),  když přestane,  okamžitě a vydatně chválit

 Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

CHCETE SI POŘÍDIT PEJSKA aneb PES - ANO NEBO NE

Nemůžete  si vybrat inteligentnějšího a oddanějšího zvířecího kamaráda  než je  pes. Psi byli poprvé ochočeni před několika tisíci  lety a od té doby žijí v  lidské společnosti. Pes dokáže  být věrný a rychle se učí poslušnosti. To  zjednodušuje  jeho výcvik ve srovnání s jinými zvířaty.

Mít vlastního  psa  přináší spoustu radostí, ale na druhou stranu každý  pes vyžaduje dost péče.  Každý rok jsou stovky psů odkládáni.  Lidé, kteří si je pořídili jako štěňátka,  později zjistí,  že nezvládají péči o ně. Takže, než si skutečně štěně  pořídíte,  zvažte jak velkou péči bude potřebovat, zda jste  schopni mu ji poskytnout a  umožnit mu život, jaký potřebuje.

Před  tím, než se rozhodnete štěně si  doopravdy pořídit, zamyslete  se nad následujícími otázkami. 

Bude  mít Váš pes dostatek pohybu?

Nežijete-li na vesnici,  máte v  blízkosti park nebo jiné místo, kde můžete nechat  psa volně proběhnout bez  vodítka? 

Můžete si dovolit  mít psa?

Strava pro psy není příliš levná. Pes  také  musí být jednou za rok očkován a bude-li nemocen, budete platit  další  poplatky za veterinární služby. 

Budete mít  čas se mu věnovat?

Psa budete muset jednou denně nakrmit  (štěně čtyřikrát), cvičit ho a brát ho na procházky. 

Bude Váš pes často sám doma?

Jsou-li členové  Vaší rodiny celý den v  práci nebo ve škole, psa si raději  nepořizujte, pokud si nepořídíte dva, aby si  dělali společnost.  Pes může být nějakou dobu sám, ale pokud by byl sám celý  den,  cítil by se osamělý. 

Co budete dělat, až pojedete  na dovolenou?

Znáte někoho, kdo se Vám  o psa postará?  Můžete ho dát do psího hotelu, ale taková služba je drahá. 

Pořídit si štěně  nebo dospělého psa?

Pokud si pořizujete svého  prvního  psa, je vhodnější si pořídit štěně. Vezmete-li si dospělého  odloženého  psa z útulku, poskytnete mu dobrou službu a možná  se ukáže, že je to věrný a  dobře cvičený pes. Ale třeba  v minulosti nebyl dobře vychována má zakořeněné  zlozvyky,  které ho budete těžko odnaučovat. V tomto případě je potřeba  více  zručnosti a zkušeností. 

Psa nebo fenu?

Při tomto rozhodování většinou zvítězí pes. Ale dobře si to zvažte! Pokud jste se ještě nerozhodli, zda si pořídit fenu či psa, třeba Vám pomůže náš souhrn všech hlavních pro a proti:

Fenečky:

1. Většinou bývají poslušnější a lépe ovladatelné i pro úplné začátečníky, protože mají přirozený sklon se podřizovat, jsou vnímavější a celkově poslušnější. Jediným problémem je období hárání, ale i toto se dá vyřešit  dobrým kotcem, pokud máte fenu venku na zahradě. A pokud ji doma a je s Vámi v kruhu rodiny v bytě nebo v domě, tak to v podstatě není žádný problém, protože ji máte stále na očích a můžete ji uchránit před nevítanými hosty. Při procházkách jí můžete postříkat zadek sprejem, který na několik hodin odradí dotěrné psy nebo jí můžete nasadit ochranné kalhotky.
2. Fena má výhodu při venčení, proto se vyvenčí spontánně a zakrátko se vám vrátí zpět do bytu. Pes však potřebuje každý den obejít svůj „revír“, aby na svých místech zanechal pach své moči jako značku svého revíru pro ostatní psy.

Pejsci:

1. Často mají sklon k dominanci a tvrdohlavému chování, proto jejich výchova vyžaduje v prvé řadě důslednost a pevnou ruku.
2. U psů odpadají starosti s háráním, ale na rozdíl od fen vám budou značkovat zahrádku a s keři a květinami se můžete rozloučit. Jejich velkou nevýhodou je, že když ucítí pach hárající feny, často odmítají poslušnost majiteli a řídí se instinktem přírody. Pohlavně vydrážděný pes má pak snahu utéci z domu za fenou. Jakmile se mu to podaří vícekrát, může se z něho stát tulák.

Tvrzení, že feny jsou chytřejší a zdravější než psi, patří k pověrám. Stejně jako teorie, že fena musí mít alespoň jedenkrát za život štěňátka, protože jí to bude chybět, je omylem. Ve volné přírodě také všechny samičky nemívají mláďata, proto se nemusíte trápit tím, že například z časových důvodů tuto radost fence nedopřejete.

Obě  pohlaví Vám budou dobrým a oddaným přítelem. Psi  jsou nezávislejší  než feny. Pokud chováte nekastrovaného psa, bude se snažit  utíkat  a hledat si partnerku. Přitom se může zaběhnout a ztratit. Pokud  mu bude  v páření bráněno, bude neklidný a nevrlý. Pes může  poprvé krýt fenku mezi osmým  a dvanáctým měsícem. Kastrován  může být v jakémkoliv věku.

Kastrace u feny se  nazývá  sterilizace. Nekastrovaná fena se netoulá, ale dvakrát do roka  hárá  (období, kdy může zabřeznout), a to počínaje zhruba  osmým měsícem. V tomto  období, které trvá asi tři týdny,  musí být zavřená nebo přivázaná na vodítku.  Jinak velmi  pravděpodobně dojde ke spojení a bude mít štěňata s nežádoucím  psem.  V tento čas bude také slabě krváce, v bytě je proto  lepší ji držet jen v jedné  místnosti. Fena může být sterilizována  v jakémkoliv věku, ale nejlepší je to  před prvním háráním.  Pokud dojde k nežádoucímu páření, může injekce, kterou do  dvou dnů dostanete u veterináře, zabránit otěhotnění. 

Čistokrevného,  nebo křížence?

Čistokrevná štěňata jsou většinou  drahá. Výhodou je že rozhodnete-li se pořídit si čistokrevné  štěně, můžete si  udělat dobrou představu o tom, jak bude  vypadat až vyroste. Naopak u křížence je  těžké odhadnout  nejen jak bude velký, ale i zda bude jednoduché ho vycvičit,  bude-li hlučný nebo spíše tichý či zda to bude energický  pes, který vyžaduje  hodně pohybu. 

K JAKÉMU  PSOVI SE HODÍTE

Údaje, které byste měli znát o  jednotlivých plemenech.

·            Do jaké výšky dorůstají? 

·            Kolik potřebují pohybu? 

·            Přizpůsobí se pes pobytu  ve městě? 

·            Vyžaduje jejich srst častou údržbu? 

·            Jak  je snadné je vycvičit? 

·            Jsou tiší nebo naopak často štěkají? 

·            Chcete spíš malého nebo velkého psa? 

·            Vyhovuje Vám  jeho temperament, chování k dalším psům, lidem? 

·            Víte,  jak se chová k dětem? 

·            Víte, jestli je klidný nebo na vše  nervózně ňafá? 

·            Je Vám příjemný pach Vašeho vysněného  psa? 

·            Jak vypadá po vycházce v dešti? 

·            Chcete hlídacího  psa? 

·            Máte dost sil, abyste i ve výjimečných situacích  psa udrželi?

Žádný pes  neposlechne pokaždé. 

·            Bude  jeho velikost vyhovovat Vašim dětem?

Budou si s ním chtít  nejen hrát  a mazlit, ale také ho vodit na šňůře? 

·            Nebude  vadit jeho srst a jeho záliba ve vodě i v nečistotě mým nárokům  na  čistotu? 

·            Budete mít čas na pravidelné česání a  kartáčování?

Budou Vám vyhovovat  pravidelné návštěvy  u psího kadeřníka nebo mi to bude na obtíž a potřebuji spíše  méně náročného psa? 

·            Máte dost velké auto pro plánovaného  psa? 

·            Dokážete a budete ochotni svého psa po několik měsíců  nosit nahoru a dolů po  schodech?

Žádný mladý pes nesmí  běhat po schodech.

Některá plemena byla speciálně  šlechtěna pro určitou činnost a tyto povahové  vlastnosti  si zachovávají. Honiči - plemena používaná pro pronásledování  zvěře -  a pastevečtí psi - cvičení pro hlídání stád  - potřebují velký prostor pro výběh,  nejlepší je chovat  je na venkově. 

Teriéři - používaní pro pronásledování  zvěře v norách - a aportéři (například  španělé a retrieveři)  - vycvičení k přinášení zastřelené zvěře - vyžadují  méně  pohybu, jsou věrní a poslušní. Jsou šťastní i ve  městě, pokud je poblíž park,  kde se mohou vyběhat. 

Některé  rasy byly vyšlechtěny jako společenské plemeno. Jsou přizpůsobiví  a  mohou žít stejně dobře na vesnici jako ve městě. 

Existují  také trpasličí plemena. Tito psi jsou často příliš choulostiví,  nemají rádi přílišné dovádění a divokou hru. 

Zdroj:  publikace Bydlí s námi pes, Štěně v domě

 Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

DOMÁCÍ ŠTĚNĚCÍ KUCHAŘKA

Zásady  správného krmení

Množství,  kvalita a frekvence krmení se řídí věkem, zátěží  a momentální  kondicí psa.

- po celý den musí mít pes zajištěn  přístup k pitné vodě

- misku s krmením pokládáme vždy  na stejné místo. U  velkých plemen

   psů umístíme  misky s vodou a krmením na vyvýšené místo,  přibližně

   v  úrovni hrudníku psa

- krmení podáváme vlažné. Ne horké,  ne  studené.

- každou změnu diety provádíme pozvolna. Náhlé  přechody na  jiný

   druh krmení způsobují trávicí  problémy

- krmíme vždy ve stejnou  dobu

- nesnědené  zbytky potravy ihned odklízíme

- po krmení necháme psa  alespoň  dvě hodiny v klidu

Domácí kuchařka

TŘENÝ TVAROH

Kostka měkkého tvarohu,  žloutek, mléko,  med

Tvaroh rozetřeme s mlékem a medem.  Do směsi můžeme přidat ještě dětské  piškoty. Podáváme  k snídani nebo jako svačinku.

INSTANTNÍ  KRUPICOVÁ  KAŠE

Dětská instantní krupicová nebo rýžová  kaše, mléko,  žloutek med nebo glukopur, máslo

Instantní  kaši připravíme podle návodu,  přidáme lžičku másla, žloutek  a osladíme medem nebo glukopurem. Pozor, velmi  malá štěňata  kaši nejen ráda jí, ale také do ní strkají nožičky, případně  když  už mají bříška plná zevnitř, obalí je kaší ještě  zvenku. Spoušť po krmení ihned  uklidíme.

MASOVÉ  KULIČKY

Libové hovězí nebo telecí  maso, žloutek,  máslo

Maso uvaříme a naškrabeme nebo rozemeleme. Hmotu  smícháme  s vařeným žloutkem a máslem a tvoříme z ní malé kuličky.  Krmě je vhodná  i pro psí batolata od třetího týdne věku. 

MASO S  PŘÍLOHOU

Libové kuřecí,  krůtí, hovězí nebo jehněčí maso, ovesné  vločky, zelenina

Maso  uvaříme v tlakovém hrnci, vyjmeme a nakrájíme na malé  kousky.  Horkým vývarem spaříme vločky. Maso a vločky smícháme s  jemně  nastrouhanou zeleninou a přidáme lžičku minerálního  přípravku např. Irish cal. 

RYBY

Různé  druhy sladkovodních i mořských ryb,  zelenina, rýže

Ryby  rozvaříme v tlakovém hrnci, zbavíme je tvrdých kostí a  smícháme  s vařenou rýží a zeleninou. Podáváme jako hlavní jídlo. 

SARDINKOVÁ POMAZÁNKA S OLOMOUCKÝMI TVARŮŽKY

Sardinky  v rostlinném oleji, tvaroh, 1 balíček olomouckých tvarůžků

Sardinky  i s  olejem rozetřeme s tvarohem. Olomoucké tvarůžky rozmačkáme  vidličkou a smícháme  se směsí tvarohu a sardinek. Všem pejskům  bude jistě voňavé papání moc chutnat.  Pomazánku můžeme  udělat i bez olomouckých tvarůžků.

OVOCNÝ  MIX

Různé druhy ovoce, dětské piškoty, mléko

Do  mističky  nakrájíme banány, jablka, kiwi, jahody či jiné  druhy ovoce. Přidáme hrst piškotů  namočených v mléce a  podáváme jako lehkou dietu. Ovoce by nemělo chybět v  jídelníčku  našich pejsků. Také pro ně jsou různé druhy ovoce báječným  zdrojem  vitaminů, a to v přirozené formě, bez chemie. Ostatně  vy, kteří vlastníte  zahrádky, sami dobře víte, jak moc rádi  pejsci otrhávají ty nejčervenější  jahody, nejsladší angrešt,  rybíz a jak spodní větve ovocných stromů zejí  prázdnotou  dávno před tím, než se odhodláte ke sklizni.

TATARSKÝ  BIFTEK

Syrové libové hovězí maso, 1 žloutek

Libové  zadní hovězí  naškrabeme a smícháme se žloutkem. Podáváme  s bílým pečivem. Tatarák se brzy  stane jednoznačným favoritem  vašeho mazlíčka mezi ostatními pokrmy. Pokud váš  pejsek  již odmítá jinou stravu, zkuste občas nahradit milovaný "tatarák"  pravým  kaviárem, který bude jistě vašemu miláčkovi také  chutnat.

OVESNÁ  KAŠE

Mléko,  tvaroh, ovesné vločky, ovoce, žloutek, med

Ovesné  vločky  uvaříme v mléce a necháme vychladnout. Do vlažné kaše vmícháme  žloutek,  tvaroh, kousky ovoce a osladíme medem.

JÁTRA

Hovězí  nebo vepřová játra, rýže

Játra uvaříme, nebo syrová  naškrabeme a smícháme s  vařenou řýží. Pokrm ozdobíme  čerstvou zeleninou a podáváme jako hlavní jídlo. 

KUŘECÍ  KRKY

Krky, zelenina, těstoviny

Kuřecí krky  rozvaříme  v tlakovém hrnci tak, abychom drobné kostičky mohli rozemnout 

mezi  prsty. Ve vývaru uvaříme těstoviny a zeleninu. Vše smícháme  dohromady.

Tuto  pochoutku bychom neměli podávat příliš  často, neboť větší množství kostí v nich  obsažených  by mohlo způsobit trávicí potíže. Jinak je ale tento pokrm  výborným  zdrojem přírodního vápníku a fosforu.

PALAČINKY  ROBERTA  BURIANA

Vejce, mléko, polohrubá mouka, tvaroh  nebo sýr

Z vajec,  mléka a mouky připravíme běžné těsto,  ze kterého upečeme palačinky. Ty pak  plníme tvarohem, sýrem,  nebo masovou směsí. Necháme vychladnout, nakrájíme na  malé  kousky a podáváme jako svačinku.

VYVÁŽENÁ STRAVA ŠTĚŇAT

Kvalitní  výživa je jednou z nejdůležitějších podmínek správného  vývinu  štěněte. Složení krmné dávky podávané ve štěněčím  věku ovlivňuje stavbu kostry  psa v dospělosti. Aby to nebylo  příliš jednoduché, existuje mnoho odlišných  názorů na  to, jak psa nejlépe krmit. V současné době se chovatelská veřejnost  dělí na dva tábory. Jeden zastává krmení přirozenou  stravou,  druhý preferuje krmení hotovými, průmyslově  vyráběnými krmivy.  Část majitelů psů pak kombinuje  oba způsoby. 

Granule jsou velmi snadno  dostupné, nepodléhají rychlé zkáze,  nemusí se vařit a tím  nám uspoří čas. Výrobci navíc ve většině případů udávají  ideální obsah a poměr živin. Poměry v granulích jsou většinou  správné a  dávkování bývá také uváděno na obalech nebo  letácích.

Domácí  strava. Velmi mnoho majitelů  psů se nemůže smířit s představou, že by svému  miláčkovi  celý život podávali výhradně suchou potravu-granule. Proto  raději  obětují více času a svým svěřencům připravují  pochoutky domácí kuchyně. 

Při této stravě využíváme  zejména maso a masné odpady, těstoviny, rýži,  obilné vločky,  sýry, vejce, mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. Zejména  pro štěňata velkých a obřích plemen je nutné přidávat  do krmení ještě vitaminové  a minerální doplňky.

Základem  krmné dávky připravované doma bude maso.  Používáme hovězí,  telecí, jehněčí, drůbeží i vepřové. Využít můžeme i  vnitřnosti, ale není vhodné krmit pouze jimi, protože jednak  obsahují velmi  vysoké procento fosforu a jednak často způsobují  u psů průjmy. Vyjma hovězích  drštek, které podáváme syrové,  veškeré vnitřnosti vaříme. Naopak svalovinu  (kromě vepřové),  pokud jsme si jisti její kvalitou, můžeme podávat i syrovou,  ta  je pro psa nejstravitelnější. Nakupujeme-li ale různá  mražená masa a masové  směsi, zásadně je vždy vaříme. 

Nepostradatelnou složkou krmné dávky je  vláknina,  která napomáhá trávení. Obsažena je v rostlinné části  potravy.  Jako její zdroj slouží zejména ovesné vločky, obilné šroty,  rýže,  extrudované těstoviny a zelenina, která by v potravě  neměla chybět.

Ze  strany majitelů psů často opomíjenou  součástí potravy jsou i stopové  prvky, minerály a  vitaminy.

Přesto je ale většinou nutné jejich  obsah vyrovnávat použitím kvalitních doplňků. Ale stejně  jako je jejich  nedostatek nebezpečný, je i jejich nadbytek.  Proto je nezbytné dodržovat uvedené  dávkování a v případě  jakýchkoli pochybností se poradit s veterinářem nebo  chovatelem. 

Tabulka denních potřeb živin + srovnání s dospělým  psem:

Tabulka  obsahu  živin v surovinách:

  Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Testy podle Campbella

Které  štěně z vrhu zvolit? Proč raději tohle, a ne třeba jeho brášku  nebo  sestřičku? Jsou tací, kteří hlásí "zaručené fígle"  pro tuto důležitou volbu, ale  nezdá se, že bychom z nich mohli  vážně vycházet.

Můžeme však zkusit  Campbellovy  testy.

Campbell, specialista v oboru "psychologie psů",  je  jedním ze zakladatelů americké Společnosti pro veterinární  etologii. Před  necelými dvěma desetiletími byly jeho práce  oslavovány a on sám nazývám géniem,  po čase však ohlas  ochabl a směřoval téměř k pohrdání.

Přestože jeho testy  nemají vědecký základ, mají právo na existenci. Doposud  nebylo vynalezeno nic  lepšího, co by je nahradilo.

Štěně,  které chcete testovat, by mělo být s  vámi o samotě a vy byste  se měli přitom tvářit co možná "neutrálně". Pejsek by  neměl  být starší než sedm týdnů; v tomto věku ještě podléhá  instinktům a  nepoznamenal ho vliv člověka.

Obrysy jeho charakteru  se začínají projevovat  až ve věku kolem tří a půl měsíce.  Jde především o projevy dominance (nadřazenosti), submisivity (podřízenosti) a nezávislosti. Testy  se soustřeďují  právě na tyto tři charakteristiky.

Odneste štěně na  místo, které nezná a kde ho nebude nic rušit, především  hlasy jeho psích  sourozenců. Údaje zapisujte do tabulky na  konci textu, každé písmeno odpovídá  nějaké reakci štěněte,  u popisu testu pak najdete, co každá reakce pro vás  znamená.

1.  TEST POTŘEBY SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE aneb: Bude  družný?

Posaďte  štěně doprostřed prostoru, který jste vybrali, vzdalte se  na  několik kroků , sedněte si do dřepu proti němu a mírně tleskněte  a pozorně  sledujte jak bude reagovat.

   A - snadno k vám  přilne

   B - prokazuje  smysl pro družnost, důvěřuje  vám a je ochotno vás následovat

   C - chybí mu  sebevědomí  a důvěra

   D - má sklon k nezávislosti

2.  TEST  SCHOPNOSTI VÁS NÁSLEDOVAT

Vstaňte a pomalu se od  štěněte  vzdalujte.

   A - už teď je vám oddané. Je  srozuměno s tím, že jste od této  chvíle jeho pánem.

   B  - pejsek vám důvěřuje, je ochoten vás  přijmout

   C  - projevuje jistou zdrženlivost v ochotě vás následovat

   D  - má vrozenou jistou nezávislost, jeho výchova bude muset výt  velice  důsledná

   E - projevuje nezávislost, jeho budoucí  výchova může být velice  obtížná

3. TEST PODŘÍZENOSTI

Položte  štěně na záda, packami  vzhůru, a chvilku ho přidržte tak,  že ho rukou lehce stlačujete na  hrudníku.

   A - máte  před sebou silného jedince, s nímž nemusí vše probíhat  hladce

   B  - jde o vyhraněného jedince, který by měl mít rozhodného a  pevného pána

   C - u tohoto pejska bude třeba větší  trpělivosti a maximální  důslednosti

   D - tenhle psík  má klidnou povahu a při učení bude dobrým  žákem

4.  TEST DOMINANCE (NADŘAZENOSTI)

Otočte pejska bříškem  k  zemi a jedním prstem ho hlaďte od vrcholku hlavičky k ocásku. 

   A -nebude  zcela snadné ho vychovat, bude mít sklony  k toulání

   B - je to jedinec,  kterému budete muset  vnutit svou vůli

   C - projevuje se jako poměrně  nezávislý  jedinec

   D - už nyní částečně přijímá vaši nadřazenost

   E  -  je to velmi poddajný pes, bude se snadno vychovávat

5.  TEST HRDOSTI  (dominance ve zdvihu)

Zvedněte psíka tak,  že leží na břichu - na vašich  dlaních, ruce máte přitom  spojené prsty. Psí nožky jsou tedy ve vzduchu bez  opory. Takto  setrvejte asi 30 vteřin: je to pro něj velice nepříjemná  situace.

   A  - s tímhle pejskem byste mohli mít lecjaké problémy

   B  -  bude třeba větší přísnosti

   C - při výcviku  u něho můžete občas narazit na  projevy nedůvěry

   D  - to je pejsek, jehož jediným přáním je být vám oddaný 

Jakmile  provedete všechny testy, pohlaďte pejska, pochvalte ho, a teprve  potom ho vraťte jeho matce. Nyní můžete začít analyzovat  výsledky testu. 

SOUHRNNÁ TABULKA K TESTŮM PODLE  CAMPBELLA

Jednotlivá štěňata  veďte pod římskými  číslicemi, u každého pak zakroužkujte písmeno, které štěně  postupně ve všech testech získá.

Převaha  písmene A znamená,že tento  jedinec je hůře ovladatelný,  nerad se podřizuje a má sklon k agresivitě.  Rozhodně vyžaduje  přísného a důsledného pána. Nedoporučuje se lidem, kteří  mají  malé děti, ani starším osobám.

Dvakrát až  třikrát písmena A a B, štěně  nelze rovněž doporučit rodinám  s menšími dětmi a starším lidem. Pokud se ale  jeho pánem  stane osoba, která umí prosadit svou vůli, může z tohoto psa  vyrůst  vynikající hlídač.

Převaha písmene B, temperamentní  jedinec, který má  sklon k nadřazenosti. Při dobrém vedení  je schopen vydat ze sebe všechno a stát  se i přeborníkem v  některých disciplínách. Přesto byste měli z jeho blízkosti  vyloučit malé děti.

Převaha písmene C, jde o štěně,  které se dobře  přizpůsobuje každé situaci, každé rodině,  včetně dětí i starších osob. 

Dvakrát či třikrát  písmeno D s jedním či více E, je to poddajný jedinec,  který  se v budoucnu rád podřídí, mohl by být ale i nesoustředěný,  někdy až  apatický. Hrozí u něho, že by mohl patřit k těm,  co neustále vyžadují hlazení a  chválení, protože jim chybí  dostatek sebevědomí. Je to vhodný pes pro osamělou  osobu. 

Převaha písmene D s písmenem E v testu dominance, pes  , jehož  socializace se nemusí obejít bez potíží, a proto  bude vyžadovat velice  zodpovědný výcvik. Pokud toto štěně  získalo navíc písmena A nebo B, mohlo by se  později projevovat  při sebemenší příležitosti agresivně.

Tato pětice  testů není pro nikoho zcela směrodatná, má pouze právo na  existenci. Nicméně lze  z ní vyvodit jakési měřítko při  posuzování povahy štěněte.

Tyto testy by měli  provést  už sami chovatelé a na základě výsledků pak trochu poradit  budoucím  majitelům.

Čerpáno: Budeme mít dobrého  psa

              Jean-Pierre Hutin

 Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Co dělat, když se pes bojí hluku?

Někteří psi se při bouřce nebo jiných hlasitých zvucích venku bojí, kvičí a schovávají se.

Je možné, že měl pes v mládí nějakou nepříjemnou zkušenost s takovýmito náhlými hlasitými zvuky. Pro psa je přirozené se schovat, když uslyší bouřku, je to dědictví jeho dávných divokých předků, pro které bouřka nebo i řev divokých zvířat znamenala nebezpečí, a běželi se před ní schovat do bezpečného úkrytu. Svůj strach pes vyjadřuje neklidem a poštěkáváním.

Proto je nutné psa nevystavovat hluku z ohňostroje nebo výstřelů. Dejte pozor, aby si v jeho okolí nehrály děti s hlučnými hračkami. Pokud se pes před hlukem ukryje, nechte ho, a uklidňujte ho vlídným hlasem. Naučte ho během bouřky nebo jiných hlasitých zvuků přebývat v kleci, přes kterou přehodíte deku, pes se bude cítit bezpečně. Nezavírejte ho však v ní, bázlivý pes by mohl zpanikařit a ublížit si. Pokud psa chováte venku, zajistěte mu v těchto případech vstup do domu. Zabezpečte zahradu tak, aby polekaný pes nemohl utéct. Služební a lovečtí psi by při výcviku měli projít nácvikem na střelbu.

Během bouřky nechte psa v úkrytu, kde se cítí bezpečně a pokuste se hudbou překrýt zvuky, které psa děsí. Na tyto zvuky můžete psa navyknout tak, že je nahrajete a pustíte psovi v době, kdy je zaneprázdněn například hrou s vámi. Nejprve je pouštějte potichu, až si na ně pes zvykne, postupně je zesilujte. Někdy však pes bázlivě reaguje i na hlasitou hudbu. Proto postupujte velmi pomalu, protože pes se těchto zvuků stále bojí, a jestliže ho vyděsíte, musíte začít s návykem od začátku.

  Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Jak postupovat, když pes žebrá u stolu?

Někteří psi a shiby zvláště vždy, když si vezmete něco k jídlu, sedí před vámi, upřeně na vás hledí a po očku pozorují, jestli se nad nimi slitujete, a jestli neodoláte a jídlo jim dáte. Někteří psi dokonce slintají, ale u našich shib jsem to nevypozorovala. Nepříjemné je, že pes prosí o jídlo, i když vidí jíst někoho jiného třeba návštěvu nebo na výstavě souseda.

Příčinou asi je, že psi žili dříve volně v přírodě a živili se zbytky z lidských obydlí.  Potloukali se okolo a čekali, co na ně zbude, a to jim pravděpodobně zůstalo dodnes.

Naučte již v mládí štěně dodržovat jeho krmný režim. Krmte je krátce předtím, než zasednete k jídlu vy. V průběhu stolování nezavírejte psa v jiné místnosti, ale naučte jej, aby při jídle ležel pod stolem. Nikdy mu nedávejte vaše jídlo od stolu. Pokud mu tímto chcete zpestřit jídelníček, dejte mu zbytky do misky, kterou mu předložíte jako zákusek až po jeho krmení. Dejte však pozor na to, abyste psovi nedali pro něj nevhodnou potravu. Neměl by dostávat zbytky od stolu, protože to pro psa není vhodná potrava. Pokud dostane kousek masa, nedávejte mu ho s kostí. I při pozření kosti z kuřete se může stát, že mu uvízne v krku a potom ho čeká těžká operace, která není zrovna laciná. A to nemluvím o kostech z ryby. Při podávání suchého hovězího masa nebo chrupavek nebo kostí se může pes ucpat a bude mít problémy se stolicí.

Proto by měl mít pes  zvládnut výcvik poslušnosti. Pokuste se jej nakrmit předtím, než budete jíst vy. Předstírejte, že zasedáte ke stolu, a pokud pes začne žebrat, odkažte jej povelem na jeho místo a zadejte povel "Lehni!". Nácvik těchto povelů provádějte jen tehdy, pokud se pes právě nesoustředí na jídlo. Cvičení opakujte několikrát za den, a pokud pes správně vykoná povel, chvalte jej.

  Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

A co když si pes lehá na postele a na křesla?
 

Také váš pes nejraději lehává na křeslech, gauči a v posteli?

Každý pes má rád pohodlí, a rád spí na měkkém, a starý pes již i na měkkém odpočívat potřebuje. Pes také rád lehává tam, kde cítí pach svého pána, a další příčinou je, že psi si vybírají vyvýšená místa proto, aby měli přehled, co se děje v místnosti, přičemž se cítí bezpečni, neboť mají krytá záda.

Pokud nechcete, aby pes lehával na křeslech nebo v posteli, nesmíte jej tam pustit ani jako malé roztomilé štěňátko. Pokud psovi jednou dovolíte spát v posteli, nebude již nikdy chápat, proč ho z ní podruhé vyhazujete. Ideální je psovi vyhradit v bytě jedno křeslo, kde mu dovolíte lehávat, dejte mu na ně deku, aby je neponičil, a často ji vyměňujte. Z hygienického hlediska je na vás, jestli dovolíte psovi spát v posteli, většina majitelů se tomu neubrání, a postele sdílí společně se psem. V každém případě pes, který s vámi uléhá by měl být čistý a neměl by mít srst napadenou parazity. Doporučujeme antiparazitární obojky. Pokud opravdu nechcete, aby pes ve vaší posteli odpočíval, poskytněte mu takový pelíšek, který pro něj bude pohodlný, a který bude mít oporu pro záda. V případě, že dovolíte, aby pes na gauči, křesle či v posteli přebýval naučte ho, aby na váš povel bez okolků seskočil.

Vytvořte psovi pohodlný pelíšek na místě, kde pobýváte nejčastěji. Pokud máte velký byt nebo dům, vytvořte mu jej na několika místech, protože většina psů pobývá tam, kde jeho pán. Když pes vyskočí na křeslo, dejte mu pokyn "Dolů!" a "Místo!", přičemž jej k jeho pelíšku odvedete, a ukážete mu na něj. Náprava tohoto zlozvyku vyžaduje trpělivost a laskavost. Pes se pravděpodobně pokusí na křeslo vylézt znovu, takže cvičení opakujte do doby, než navykne odpočívat ve svém pelíšku. Pokud ho v něm najdete, nezapomeňte ho pochválit a odměnit pamlskem.

  Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Váš pes skáče na lidi?
 

Pes vyjadřuje  svou radost nad tím, že vidí buď svého pána nebo jemu známé a milé osoby tím, že na ně divoce skáče případně radostně kouše.

Pes ve své přirozenosti zdraví svého "nadřízeného" olíznutím brady, a protože člověk je vysoký, pes se snaží dosáhnout na jeho obličej skákáním.  Někdy mu stačí když dosáhne na ruku svého pána a snaží se jí dotknout čumákem či ťafnout čelistí.

Je nutné si uvědomit, že tento úkon znamená pro psa opravdu pouze radostné přivítání a pozdravení, vyjádření radosti nad tím, že vás vidí, a pozdrav mu nemůžete odepírat. Je však vhodné zamezit vyskakování na vás i na ostatní, kteří k vám přijdou na návštěvu, některým lidem by se to nemuselo líbit, a pokud pes vyskakuje i venku, jeho tlapky nemusí být zrovna čisté. Pes nepochopí, že člověk, kterého chce zrovna pozdravit má na sobě sváteční oblek, pokud je zvyklý takto zdravit jiné. Učte psa od mládí výcviku poslušnosti, to jej naučí disciplíně a sebeovládání. Připněte mu krátké vodítko i doma, pokud čekáte návštěvu. Když se chystá vyskočit, chytněte jej za vodítko, stáhněte a vydejte povel "Nesmíš!". Nedovolte ani přátelům, aby na sebe vašeho psa nechali vyskakovat a požádejte je, aby se při přivítání s ním k němu sehnuli. Toto ovšem zůstane bez účinku, pokud psovi dovolíte, aby skákal na vás, proto prvním krokem musí být, že jej naučíte vítat se s vámi v klidu. Naši psi nás vítají každý jinak. Fenka Eichi sklopí uši dozadu a běhá  malými krůčky kolem nás, pes Eico hledá něco do tlamy - míček, hračku, hadr, jablko či brambor, radostně vrtí ocáskem a běhá kolem nás. Fena Tanamka vyskakuje a oblizuje obličej, když se k ní sehneme, ale z radosti  vás i kousne, či drápne. Není to nic příjemného, když vám po ruce sjede špičák.

Jak už bylo řečeno, naučte nejprve psa, že při přivítání nesmí skákat na vás. Pokud se k vám blíží nějaký známý, dejte psovi povel "Sedni!". Pokud neposlechne a začne skákat, rázně ho stáhněte vodítkem dolů a vydejte povel "Nesmíš!" a následně "Sedni!". Když pes poslechne, pochvalte jej, a až se uklidní, dovolte známému, aby se se psem uvítal tak, že se k němu skloní a pohladí jej. Pokud pes začne na někoho skákat ve chvíli, kdy nemá vodítko, chytněte jej za zátylek a stáhněte na zem za použití stejných povelů. Vše opakujte podle situace a potřeby, pes nakonec pochopí, že pokud bude skákat, žádného pohlazení se nedočká.

  Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Náš pes honí kočky

Jistě se vám stane, že pes ve chvíli, kdy uvidí kočku, se za ní rozběhne ve snaze ji chytit. Pokud máte kočku doma, pes ji neustále pronásleduje a kočka se musí před ním schovávat. Pokud se vám to stane venku, pozor na auta a provoz na silnici.

Honění koček a jiných malých zvířat je pro psa přirozeným loveckým instinktem.

Pokud vlastníte kromě psa i kočku, seznamte je už v mládí. Při seznamování postupujte podle článku „Pes a kočka“, uvedeném v této rubrice. Nikdy nepovzbuzujte psa k tomu, aby kočky nebo jakákoli jiná zvířata honil. Pokud doma kočku nemáte, snažte se jej ještě jako štěně s nějakou přátelskou kočkou seznámit. Bude pak považovat kočky za přátelské tvory a ne za kořist. Pokud pes rád běhá a něco honí, dopřejte mu dostatek pohybu a házejte mu míček nebo létající talíř.

Než začnete psa odnaučovat tento zlozvyk, musí být zvládnut výcvik poslušnosti. Psa vezměte ven na vodítku, a ve chvíli, kdy uvidíte, že nastražil uši a chystá se vyběhnout nebo začne štěkat, vydejte důrazný povel „Nesmíš!“ nebo „Ne!“ současně se škubnutím vodítka. Pokud pes poslechne, pochvalte jej a dejte mu povel „Sedni!“. Psa uklidňujte tak dlouho, dokud neztratí o kočku zájem. Při povelu „K noze!“ jděte se psem na vodítku směrem, kde jste uviděli kočku. Během chůze se často zastavujte a vydávejte psovi povel „Sedni!“. Snažte se upoutat jeho pozornost tak, aby kočku ignoroval. Ve chvíli, kdy nastraží uši, jej pokárejte.

Nahoru [Proč shibu s PP?][Kupujeme štěně][Pro nové majitele štěňat][Chovatelské desatero][Jak se přihlásit na výstavu][Co si připravit s sebou na výstavu][Průběh výstavy][Nevěřte všemu][Jedeme do zahraničí][Když se náš pes bojí][Chcete si pořídit pejska?][Štěněcí kuchařka][Testy podle Campbella][Náš pes se bojí][Žebrá váš pes u stolu?][Pes si lehá na postel][Jak vás vítá váš pes?][Honí váš pes kočky?]

Domů | Novinky | Standard plemene | Povídání o psech | Radíme | Povídání o shibách | Ocenění | Jedeme na výstavu | Návštěvní kniha | Galerie | Vystavy | Citáty a přísloví | Právo a psi | Kontaktujte nás

S dotazy nebo problémy týkajícími se tohoto webového serveru se obraťte na webbew@seznam.cz.
Copyright © 2004 SHIBA-INU. Všechna práva vyhrazena. 
Naposledy změněno: 23. 11. 2006.