_Japonské_plemeno_

_SHIBA_-_INU_

SHIBA -INU

 

"MOTO"   Kdyby shiba  směla vyslovit jedno jediné slovo, znělo by nepochybně

"Moje" - moje jídlo, moje hračky, můj dům, můj člověk - můj svět.   ing. Hana Petrusová

Vítáme Vás na našich stránkách a těšíme se, že nám pošlete Vaše příběhy a zážitky se shibami....


Domů
Novinky
Standard plemene
Povídání o psech
Radíme
Povídání o shibách
Ocenění
Jedeme na výstavu
Návštěvní kniha
Galerie
Vystavy
Citáty a přísloví
Právo a psi
Kontaktujte nás

 

Odkaz na web stránky s kterými spolupracujeme:

www.hvezdahane.wz.cz

 


Můžete nám psát na email:

hvezda.hane@email.cz


Odkaz na stránky

Shiba klubu:

 

Shiba-klub

 

Využíváme programů a služeb serveru ->>

 

Ankety, návštěvní 
knihy, mailformy, počítadla a CHAT pro Váš web

 

TOPlist

 


 

SHIBA - INU

Přesný původ a význam slova shiba-inu není zcela znám. Jedna teorie se domnívá, že pochází z japonského slova shiba s významem křoví. Pak by tedy shiba-inu byl pes z křoví a jméno plemene by označovalo hlavní historické využití shib jako obratných loveckých psů pro práci v hustých křovinách a vysokých travách.

 Druhá možnost je, že jméno shiba je odvozeno od významu shiba = malý, a označuje tedy vzhled plemene.

Shiba-inu = malý pes.

Český překlad japonského  „Shiba – inu“ je malý pes z křovinatých lesů.

Shiba je špicovitý pes, který má malá ouška a zakroucený ocásek, hustou kratší plyšovitě odstávající srst. Nejčastější barvou je zlatá, takže Shiba trochu připomíná naši lišku, ale může být také černý, černý s hnědými znaky, sezamový, žíhaný, krémový. Důležité však je aby všechny barevné rázy vykazovaly tzv. „URAJIRO“, tj. bílé znaky na ocase, čenichu, tvářích, hrdle, hrudi a břichu i na vnitřních stranách končetin.

Shiba má mnoho podobných  vlastností s kočkou – dokáže si mnoho hodin čistit kožich a tlapky, miluje své pohodlí a soukromí a dokáže se rázně ohradit, když ji někdo svou pozorností obtěžuje.  Výborně chytá myši i létající hmyz a trpělivě čeká na příležitost je ulovit.  Shiby mají rády různé ovoce a zeleninu a rády sní i sladké bobule a kořínky.

Ze všeho nejraději má Shiba hračky. Velmi vděčná je Shiba za míček, s kterým si dokáže hrát společně se svým pánem nebo i sama. 

Shiba-Inu je vysoká 36 až 40 cm a je nejmenší pes z řady "Nippon".

Shiba je velice inteligentní, živá, hravá, málo štěká (spíše vydává různé skřeky a obličejové grimasy), je veselá a ostražitá a velmi dobře hlídá. Je velmi přátelská k dětem a ráda si s nimi hraje.

První Shiby byly do ČR dovezeny v roce 1989.

 

 

 

 

 

 

 

Povaha Shiby

 

         Šiba je zřejmě nejstarší ze šesti příbuzných japonských plemen psů, nazývaných souhrnně „Nippon-inu“, z nichž akita je největší a šiba nejmenší.

         Stejně jako ostatní Nippon-inu byla šiba chována pro lov. Jméno shiba-inu volně přeloženo znamená „malý pes z lesa plného křoví“ a ukazuje na výbornou použitelnost tohoto plemene pro lov  pernaté drobné zvěře v hustém porostu. Šiba byla často používána i k lovu velké zvěře jako prasat, jelenů a medvědů.

         Po roce 1854 byli do země importováni i západní psi , kterými byla velká část japonských psů překřížena. Nippon-inu byli zachráněni jen díky odvážnému rozhodnutí japonského ministerstva vzdělání, které prohlásilo tato původní plemena za národní památku a z jejich čistého chovu udělalo otázku cti japonského národa.

         V dnešním Japonsku je šiba velmi populární. V této zemi nemají milovníci psů mnoho místa pro držení svých zvířat, a proto velmi často volí šibu.

         Šiba je také hojně rozšířena na japonském venkově, kde dodnes plní svou úlohu pomocníka při lovu. Její pán jí ale příliš péče nevěnuje, i když si ji velmi cení.

         Feny šiby jsou zvyklé vrhnout svá štěňata bez pomoci v temných koutech kůlen, v dírách pod podlahou, nebo i v noře ve sněhu. Feny musí kojit svá štěňata do věku minimálně šesti týdnů. Pak jsou štěňata již natolik pohyblivá, aby si mohla potravu již shánět sama. Majitelé své psy krmí převážně odpadky z kuchyně a i těch je velice málo. Shiby si velmi obratně dokáží potravu obstarat sami. Uloví jakoukoliv bílkovinnou kořist- ptáky, myši, žáby - a okamžitě ji  bez rozmýšlení pozřou. Snědí i stravitelnou rostlinou potravu - brambory, zeleninu, ovoce, i sladké pupeny.

         Shiba je vrozený individualista.Ponechává si mnoho ze svých vlastností, je to neohrožený samuraj, který spoléhá jen sám na sebe a není ochoten se někomu podřídit. Já a moje- hlavní krédo shiby.

         Je velmi čistotná a pořádná. Věcí zničí minimum a velmi brzy si osvojí byt jako svůj pelíšek a snaží se ho neznečistit. Takto čistotná se snaží být již štěňata od dvou až tří týdnů. Snaží se dostat mimo svůj pelíšek a vykonat potřebu mimo něj. Ne vždy to ale stihnou včas. Obvykle za sebou nechávají cestičku, jak již nemohou čůrání udržet. Feny - matky se snaží  uklízet všechny exkrementy po svých štěňatech mnohdy i několik měsíců.

         Shiba má silně vyvinuté ochranné mechanismy a již ve stáří zhruba deseti dnů se malé shiby brání uchopení bleskurychlým přetočením na záda  a nečekaně silným ječením. Zřejmě se tím snaží na kratičký okamžik  zmást útočníka a zmizet z jeho dosahu. Lehká fena by útočníka zcela jistě nezdolala.

         Povaha shiby je velmi svérázná a vše co shiba dělá směřuje jen ke svému prospěchu. Miluje svého pána, ale po celý svůj život mu dokazuje, že ho až tak dalece ke svému životu nepotřebuje. Je velmi inteligentní a bystrá a velmi rychle pochopí, co se od ní žádá. Poslechne ale jen v tom případě, pokud z toho vidí nějaký svůj prospěch, nebo aby se vyhnula zbytečným problémům. Pokud je ale přesvědčena o tom, že to, co provádí, je správné, nepomohou žádné tresty a udělá vše pro to, aby pánův příkaz nesplnila. Shiba má obrovskou škálu zvukových projevů a umí vyvinout mnoho grimas. Pro každou příležitost jiný škleb. Svalí se přitom ještě na záda a postižený majitel většinou neudrží vážnou tvář a provinilec ujde svému zaslouženému trestu. Trestání shiby se ve většině případů mine účinkem a trest bere jako svou momentální prohru. Po malé chvíli již zase pokračuje v tom, za co jste ji potrestali.

         Shiba nesnáší jiné psy i příslušníky svého plemene. Je velmi teritoriální a ani vztah matka-dcera nevydrží příliš dlouho. Dokonce ani se svými potomky si nelehne tak, aby se jejich těla dotýkala. Lépe se udrží vztah mezi psem a fenou, ale i oni mezi sebou bojují o výsostné postavení. Tyto konflikty ale nejsou nikdy tak vážné, jako když k nim dojde mezi dvěma fenami.

         Shiby méně útočí na stejně velká nebo menší plemena. Jsou přesvědčeny, že takto malý souoeř jich není hoden. O to více ale útočí na plemena velká. Mají pocit, že  tito psi vrhají velký stín na jejich svět, a proto je touží zlikvidovat. Výsledek tohoto střetu je bohužel předem jasný. Nejbolestivěji se o tom přesvědčili majitelé akit, které si shiby pořídily jako roztomilé miniatury majestátních akit a umístili je do jednoho kotce. Po čase již shiby v kotcích nebyli.

         Shiba naprosto nerespektuje soukromí druhého psa a často dobromyslné zavrčení bere jako sprostou agresi. Jedná tak i v případě, že za sebou nemá svého pána, který by ji zachránil.

         Na druhou stranu je ale shiba veselý taškář, který nezkazí žádnou legraci. Je velmi zvědavá a pokud má možnost, dokáže sedět celé hodiny za oknem a pozorovat dění venku. Doma je velmi pořádná a čistotná. V kotci může žít také, ale tady nevyniknou její povahové přednosti. Je to ideální pes do městských bytů, protože štěká jen minimálně.

         Pokud by se majitel přeci jenom rozhodl umístit  shibu do venkovního příbytku, musí myslet při jeho budování na schopnosti, které shiba má. Obratně loví, skáče a šplhá do výšky a kvůli krtkovi je schopna zdevastovat půlku zahrady. Dokáže se podhrabat pod plotem, anebo vylézt kvůli kořisti na složitou bariéru.  Objeví-li shiba ve svém revíru škůdce - myš, potkana - dokáže na svou kořist hodiny čekat, aby ho ulovila.

         Povaha shib je smíšeninou povah špice, teriéra a kočky- jako špic je příchylná k lidem, jakoby teriérská tvrdost, umíněnost a pracovitost a kočičí čistota a hbitost při lovu.

         První věcí na kterou by se měl budoucí majitel zaměřit je určitě chovatel a z jakého prostředí štěně pochází. Největší problém v chovu shib je zcela určitě jejich individualita. Pokud štěňata nejsou již od útlého věku navyklá na tělesný kontakt s člověkem, převládne u nich přirozený odpor  dotýkat se někoho jiného a nový majitel již s takovýmto štěnětem mnoho neudělá. Sice se svého pána bát nebude, ale bude se důsledně vyhýbat pohlazení a na vodítko se nechá připnout jen velmi neochotně.

         Někteří psi jsou příliš dominantní a potřebují pevnou ruku. Takovému pánovi bude výborným partnerem. V opačném případě, tj. slabému pánovi, bude pánem  domácnosti pes a svého pána bude sužovat svou neposlušností a v horších případech i agresivitou.

         U shiby je tedy více než důležité znát rodiče a dobře se seznámit s prostředím, ze kterého štěně pochází. Rozhodně se tady nevyplatí ušetřit peníze nákupem jedince bez PP. Je velmi pravděpodobné, že jeden z rodičů nebyl zařazen do chovu právě pro svou problematickou povahu, která je obvykle silně dědičná. Podmínky pro zařazení do chovu nejsou u shib nijak drastické a největší důraz se klade právě na bezproblémovou a přátelskou povahu. Koupit si shibu s PP  je určitě rozhodnutí, kterého nebudete litovat.

         Shiby mají vynikající orientační smysl a v terénu, který již jednou prošly, odbíhají od majitele na velkou vzdálenost. Pokud tedy půjdete se shibou na procházku, smiřte se s tím, že půjdete sami. Svého psa uvidíte, jak prchá v okamžiku, kdy jste ho pustili z vodítka, a pak jak se po dlouhé době vrací, když jste se vydali na zpáteční cestu. Pouze v místech kde to dobře nezná, se drží na dohled od vás. V naší přírodě hrozí shibě mnoho nebezpečí- myslivci, kteří by si ji mohli spést s liškou, vlaky, auta, zlí lidé. Proto je shiba přímo předurčena k městskému životu a procházkám na vodítku. Ve městě není tolik lákadel, která by ji nutila přivolávat na sebe neštěstí.

         Srst shiby je velice čistá a má jen velmi malý osobitý pach. Pokud je tedy shiba držena ve slušných podmínkách , nepotřebuje koupání. Mimo dobu línání je péče o srst prakticky zbytečná. V době línání se doporučuje vykoupat shibu několikrát po sobě v teplé vodě, a pak ještě za mokra uvolněnou srst důkladně vyčesat. Tím se výrazně urychlí výměna srsti. K udržení dobré kvality srsti stačí jen dobrá výživa bohatá na bílkoviny.

         Shiba si bude výborně rozumět s takovým lidským partnerem a pánem, který je tolerantní a chce mít vedle sebe milého a veselého společníka s velkou individualitou a nezávislostí., a který nebude chtít udělat ze shiby slepě poslouchající stvoření. Pak bude shiba  spokojeným a milým společníkem. Člověk který je nervní, hlučný a  panovačný bude ze soužití  se shibou nešťastný. A shiba samozřejmě také.

         Jako výbornými majiteli shib se ukázali děti od věku 12-13 let. Mají již dost rozumu, aby věděli, jak se psem zacházet. A zároveň mají ještě v sobě dost hravosti  a  porozumění pro hravost svého psího kamaráda. A jsou to často právě děti, které nezávislá shiba nejvíce respektuje.

         Pokud tedy hledáte psího partnera, který vás bude milovat, doprovázet vás na turistických výpravách, hlídat váš dvorek před nezvanými návštěvníky, spát s vámi v posteli, hrát si s vašimi dětmi a nebude dokazovat lásku k vám věčným žadoněním o pohlazení, ale pouze poleháváním v místech kde se právě nacházíte,  je shiba ideální partner právě pro vás.

Použité materiály - monografie SHIBA, autorka ing. Hana Petrusová

 

 

Shiba inu

  Originální název plemene : Shiba inu

Země původu : Japonsko

Doba vzniku : Starověk

Původní využití : Lov drobné zvěře

Využití dnes : Společník

Průměrná délka života : 12 - 13 let

Hmotnost : 8 - 12 kg

Výška : Psi: 40 cm Feny: 37 cm
 
 

 

 

klikněte pro zobrazení všech fotografií tohoto plemene

 

 

 

 

 

 

Historie
Shiba inu je jedním z původních japonských plemen a zároveň je nejmenším z plemen japonských špiců. Prapředkem všech japonských špiců byl dnes již vymřelý Nippon inu, který je znázorňován na hliněných figurkách a zvonech, které pocházejí z doby bronzové. Potomci tohoto psa mají stejnou stavbu těla a liší se pouze velikostí. Jejich největším představitelem je dnes akita inu, střední velikosti dosahuje kishu a shikoku, nejmenším je shiba inu. Shiba inu byla vyšlechtěna ze psů, kteří pochází z horských oblastí Japonska, kde byli využíváni k lovu malé zvěře, ale někdy také k lovu medvědů a divočáků. Jsou uváděny tři typy těchto psů. Prvním z nich je San ´tu,který byl o něco větší než dnešní shiba, a po kterém shiba zdědila dobře vyznačený čelní sklon. Dalšími dvěma plemeny, považovanými za přímé předky shiby je mino shiba a shinsu shiba, tito psi byli menšího vzrůstu. Dnes je shiba v Japonsku velmi oblíbeným rodinným mazlíčkem. Je chována převážně na venkově, kde se stále ještě používá k lovu. Toto plemeno je chováno i v USA a V Anglii, u nás chov započal rokem 1989.

Typy
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Všeobecný vzhled
Shiba inu je středně velký, svalnatý pes pevné konstituce. Lebka je široká, s výrazným stopem a lehce naznačenou čelní rýhou. Čenich je silný, pozvolna se zužuje, nos by měl být černý. Oči jsou malé, trojúhelníkové, jsou položené mírně šikmo a mají tmavohnědou barvu. Uši jsou poměrně malé, trojúhelníkové, jsou vztyčené a mírně klopené dopředu. Tělo je svalnaté, dobré kostry, hřbet je rovný a silný, bedra široká a svalnatá, hrudník dobře klenutý. Ocas je silný, je nasazený vysoko, a je zcela stočený nebo srpovitě zahnutý nahoru na hřbet. Natažený dosahuje až téměř k hleznům. standard plemene si můžete přečíst zde

Srst a barva srsti
Srst se skládá ze dvou vrstev, jemné a husté podsady a tvrdé a rovné krycí srsti. Na ocase je srst o něco delší než na zbytku těla a mírně odstává. Barva srsti je červená, černá se žlutými znaky, sezamová, černá sezamová nebo červená sezamová. U všech typů zbarvení musí být světlejší srst na čenichu, lících, hrdle, hrudi, břiše, spodní straně ocasu a spodku končetin, toto světlejší zbarvení se nazývá urajiro.

Povaha
Shiba je velmi ostražitá a bystrá, příjemná a tichá, velmi samostatná. Je to velký individualista, ale umí být velmi veselá a je také velmi zvědavá.

Společenská charakteristika
Při správné výchově a dobrém přístupu je svému pánovi i celé jeho rodině velmi oddaným a milým společníkem. K cizím lidem je přirozeně nedůvěřivá, ale nebývá agresivní bez zjevného důvodu. K ostatním psům je shiba velmi dominantní, absolutně nerespektuje jejich soukromí a často je napadá. Není proto vhodné chovat více psů ani téhož plemene.

Vztah k dětem
K dětem je shiba obvykle milá a přátelská, velmi ráda vybíjí svůj temperament při dětských hrách. Hodí se však spíše k odrostlejším dětem, které již dokážou pochopit a respektovat její potřeby.

Výchova
Výchova shiby by měla začít co nejdříve. Protože jde o plemeno, které se vyznačuje jistou tvrdohlavostí, musí být výchova a výcvik vedeny velmi důsledně, trpělivě a citlivě. Není vhodné používat fyzické tresty, většinou se minou účinkem. Tvrdé fyzické tresty jsou naprosto nevhodné. Při výcviku by měl majitel vždy trvat na tom, aby pes splnil zadaný úkol, dříve by lekce neměla končit. Je vhodné vést výcvik formou hry, aby psa bavil, za správně provedený cvik psa nadšeně chvalte a odměňte pamlskem. Shiba však nebude nikdy slepě poslouchat na slovo, úkoly plní jen když z nich má nějaký prospěch ona sama, a jen když to uzná za vhodné. Stejně tak, pokud provádí nějakou činnost, která se vám nelíbí, ale jí se zdá báječná, bude s ní pokračovat do doby, dokud ji nepřestane bavit. Při správně vedené výchově a výcviku je však z shiby velmi poslušný a milý pes.o výcvikových pomůckách se více dočtete zde

Držení
Shiba je vhodná jak do bytu, tak do domku se zahradou. Do městských bytů se hodí díky tomu, že velmi málo štěká. Prostoru v bytě se velmi rychle dokáže přizpůsobit a najde si svá oblíbená místa. Potřebuje své místo, kde bude odpočívat, kde bude mít své jídlo a své hračky. o všem, co potřebujete k chovu psa, si přečtěte zde

Pracovní využití
Toto plemeno dnes nemá u nás žádné pracovní využití, v zemi původu je však stále ještě využíváno k lovu.

Pohyb
Shiba je velmi temperamentní a živá, a jako taková má velmi ráda pohyb. Přizpůsobí se však temperamentu svého pána. Je ochotná k dlouhým procházkám či turistickým výletů, stejně tak ráda polehává doma na gauči. Shiba je velmi hravá, má kolem sebe ráda spoustu hraček, jedna z nejoblíbenějších je hra s míčkem. Při procházkách na volno velmi ráda odbíhá daleko od svého majitele, proto pozor, aby ji nepotkalo nějaké neštěstí. Ve městě by měla být vždy připnutá na vodítku.

Péče
Shiba je velmi čistotná, bývá přirovnávána ke kočce. Její srst má samočisticí schopnosti a postrádá silný charakteristický pach. K údržbě srsti postačí pravidelné česání, zhruba jednou do týdne, v období línání je potřeba věnovat srsti zvýšenou pozornost a vyčesávat podsadu. K česání použijte nejlépe kartáč s kovovými trny. Pokud chcete psa vykoupat, učiňte tak v období línání, výměna srsti se tak urychlí. Uvolněné chlupy důkladně vyčesejte ještě za mokra. K péči o psa patří také pravidelná kontrola čistoty uší a pravidelná péče o chrup. Všímejte si také okolí očí, v případě potřeby otírejte oči a jejich okolí borovou vodou. Drápky psa udržujte krátké.o pomůckách, potřebných k péči o psa, se dozvíte více zde

Využití ke hlídání
Pro svou vrozenou nedůvěru k cizím lidem je shiba výborným hlídačem.

Vhodné sporty
Agility, flyballo tom, co který sport obnáší, čtěte zde

Nejčastější onemocnění
Luxace čéšky, vady chrupu
více o nemocech se dozvíte zde

Zvláštnosti plemene
Japonci používají pro popis povahových rysů osobnosti shiby několik výrazů. Kan-i je nejdůležitější vlastností psa, a znamená neohroženost a smělost, ale také duševní sílu, harmonii a sebevědomí. Ryousei značí přívětivost, věrnost, mírumilovnost a celkově dobrou povahu, Soboku přirozenost, spontánnost a živost, přirozenou duševní krásu tohoto psa. Povahové vlastnosti shiby jsou pro Japonce důležitější než exteriér.

Příprava na výstavu
Předtím, než půjdete poprvé na výstavu se svým psem, zkuste navštívit jinou výstavu jako pozorovatel. Psa musíte naučit stát ve výstavním postoji, v něm se ukazují všechny jeho přednosti. Rozhodčí zpovzdálí pozoruje stavbu těla psa, prohlíží zuby a skus, u samců také varlata. Abyste získali se svým psem ocenění, musíte splnit několik předpokladů. Nejdůležitější je krásný vzhled psa, udržovaná srst, ale také chování psa.
o výstavách, termínech a přípravě psa na tuto událost čtěte zde

Výživa štěněte
Ke správnému vývoji kostry a svalstva potřebuje štěně vyváženou stravu, bohatou také na vitamíny a minerální látky. Všechna tato kritéria splňují průmyslově vyráběná, kompletní suchá krmiva, vyráběná přímo pro štěňata. Vybírejte jen krmiva garantovaných výrobců, která jsou k dostání ve specializovaných prodejnách, k takovéto stravě již nepřidávejte žádné vitamínové ani minerální doplňky.

Výživa dospělého psa
Strava v dospělosti má velký vliv na zdravotní stav psa, na jeho fyzickou kondici a také kvalitu srsti. Shiba inu je plemeno poměrně náročné na kvalitu krmiva, vyberte tedy takové, které bude vašemu psovi po všech stránkách vyhovovat.

Výživa starého psa
Vzhledem k tomu, že starším psům se mění metabolismus a životní styl, není vhodné zatěžovat jeho organismus stravou pro dospělé, aktivní psy. Výrobci krmiv pamatovali i na tuto věkovou skupinu a vytvořili krmivo, které psům ve vyšším věku zajistí veškeré jejich potřeby.podrobné informace o výživě psa hledejte zde

Dovětek pro budoucí majitele
Motto: Kdyby shiba směla vyslovit jedno jediné slovo, znělo by nepochybně „MOJE“ – moje jídlo, moje hračky, můj dům, můj člověk – můj svět.

 

Foto i text převzat ze stránek efauna.


Domů | Novinky | Standard plemene | Povídání o psech | Radíme | Povídání o shibách | Ocenění | Jedeme na výstavu | Návštěvní kniha | Galerie | Vystavy | Citáty a přísloví | Právo a psi | Kontaktujte nás

S dotazy nebo problémy týkajícími se tohoto webového serveru se obraťte na webbew@seznam.cz.
Copyright © 2004 SHIBA-INU. Všechna práva vyhrazena. 
Naposledy změněno: 23. 11. 2006.