Povídání o shibách

Do Zbraslavi jsme dojeli ve dvě hodiny po poledni, přivítali jsme se se známými, ubytovali se, a protože už probíhal program, rychle jsme se přesunuli pod krytou plochu a pečlivě sledovali povídání paní Ing. Petrusové o shibách, o standardu, vystavování pejsků a nakonec si i zasoutěžili. Měli jsme jako rozhodčí posoudit 6 vystavovaných shib, hledat na nich chyby i přednosti. Přitom jsme se všichni nasmáli. Po odevzdání posudků nám Ing. Petrusová sama popisovala, čeho jsme si na shibinkách měli nejvíce všímat. Ale vyhodnocení soutěžících „rozhodčích“ nás čekalo až po večerní členské schůzi.

Na večer jsme všichni společně ve veselé náladě a vtipkování nachystali ve společenské místnosti občerstvení formou švédského stolu, na které všichni přispěli nějakou tou krajovou specialitkou. Z jižní Moravy vínko, z Čech koláče, také chlebíčky, párečky v rohlíku, ovoce a zelenina, nechyběl kaviár a losos. Všechno tu vypisovat nebudu, byly to zkrátka hody.

V pět hodin předsedkyně klubu paní Zdenka Entlerová zahájila výroční schůzi klubu a byl zvolen nový výbor klubu a dozorčí rada. Potom následovala tombola, ve které každý los vyhrával. Ceny do tomboly věnovali členové klubu a hlavní cenou byla vykuchaná husa. Při losování se určitě všichni bavili, zvlášť, když se losovalo snad třicet žvýkacích kostí pro pejsky nebo 20 tenisových míčků. Veselá atmosféra přispěla potom k večernímu posezení a vzájemné výměně zkušeností s chovem pejsků shiba inu. Určitě se všichni při svíčkách a dobrém jídle příjemně pobavili. Vždyť jsme se neradi o půlnoci rozcházeli do ubytovny. Ale ráno nás čekaly povinnosti, museli jsme přece předvést ty naše miláčky.

Celé nedělní dopoledne krásně svítilo sluníčko, vítali jsme známé a mazlili se s pejsky. Pan rozhodčí Tibor Havelka (SK) si ještě před posuzováním prohlédl pejsky mimo kruh. Potom v kruhu velmi profesionálně vystupoval a popisoval nahlas každého vystavovaného jedince, což ocenili všichni kolem stojící vystavovatelé i přítomní hosté a nováčci.

Eico ten byl po oba dny hodně uvrčený a ukňučený. Na každého kolemjdoucího psa i na fenky vrčel a štěkal. Vůbec ho to nebavilo být zavřený v kleci a dožadoval se procházky. Ale jak dostal výstavní vodítko, tak se úplně změnil. Jako beránek se předvedl v kruhu a rozhodčí ho vybral ve třídě šampionů na 1. místo. To byl úspěch, jaký jsme vůbec nečekali a také se mu podařilo poprvé získat CAC za dobu, co na klubovky jezdíme. A Tanamka to je hvězda!! Byla ve třídě šampionů druhá, což nás také moc potěšilo. Kolářovým a shibákovi Bestíkovi ze srdce blahopřejeme k získání titulu vítěz plemene a klubový vítěz pes. Je to krásný úspěch „mlaďocha“ v mezitřídě.

Krásně jsme si popovídali s přáteli a tady se musím omluvit všem, na které se nedostalo. Opravdu se to nedá všechno stíhat. Noví zájemci se ptají na štěňátka, nezkušení vystavovatelé na předvádění v kruhu a oceňování, rychle zapsat výsledky, podívat se na krásné pejsky v kruhu, vystavovat své pejsky a sledovat konečné výroky rozhodčího. Moc ráda se se všemi podělím o zkušenosti získané za 7 let života se shibou, ale to by ten den musel mít víc hodin. Proto se ještě jednou omlouvám všem na které jsem si nenašla čas, především Viktorii a moc mě mrzí, že jsme se ještě později nesetkaly. Snad to napravíme při nějaké příští návštěvě u nás.

Věřím, že výstava jedna z nejlepších se líbila nejen nám, ale všem přítomným. Povedla se zásluhou výstavního výboru, ale přispěl k tomu i rozhodčí pan Tibor Havelka. Nevím, na co by si mohl někdo stěžovat. Snad jen, že jsme podcenili podzimní sluníčko a přijeli domů trochu připálení!!!

Dostáváme denně několik emailů od chovatelů pejsků shiba inu nebo od zájemců o štěňátka. Některé dopisy jsou veselé a radostné, jiné smutné k pláči. Dnes se s Vámi podělím o jeden smutný zážitek.
Na jaře letošního roku se nám ozvala paní z Polska, že by chtěla nakrýt svou fenku Eicem. S krytím u Eica není problém, sám si rozhodne, kdy je nejlepší doba a svou nevěstu si vybere, ale ta ho samozřejmě musí chtít. Tak to bylo i tentokrát. Chovatelka přivezla svou fenku v 11 hodin večer a za čtvrt hodinky už byli spojeni. Ráno se spojení zopakovalo a Polka odjela. Za dva měsíce poslala zprávu, že se narodilo 6 štěňátek – 3 kluci a 3 holky. To byla krásná radostná zpráva. Po dalších 2 měsících paní psala, zda nechceme štěňátka do ČR, protože nemá žádné zájemce. Na přiložených fotografiích běhala štěňátka s maminkou fenou po dvoře a pila od ní mléko. Klasika. Nabízeli jsme štěňátka zájemcům a nakonec bylo dohodnuto, že půjdou zpět do ČR a na Slovensko. Jaké však bylo zděšení paní ing. Blatoňové, když pro štěňata přijela, si můžete přečíst v části jejího emailu:

Tak jsem byla včera v Polsku se zájemci z Sk na fenku z vrhu po Eico. Paní chovatelka nám přivezla všechny štěňata do Katowic, abychom nemuseli až do Waršawy.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme přivezli domů všech 6 štěňat + jednu o měsíc starší fenku. Upřímně řečeno, tak hrozný vrh jsem dlouho neviděla. Nemyslím snad přímo exteriérově, ale to, co z nich udělala ona. Jediné, co hodnotím kladně, je povaha, ta byla vcelku ok. Toho jsem se bála nejvíce. Jinak. Dvě št. 95 dkg, dvě 185 dkg a dvě snad skoro normální 2,5 kg v 8-mi týdnech! Pes a všechny fenky skončily v Nitře. Lidičci je brali pro sebe a své známé, tak se snad budou mít dobře. Jsem domluvená, že pokud by snad něco nevyšlo a neměli je kam dát, že mi je přivezou a domluvíme se, co s nimi dále. U chovatelky by dopadly asi špatně. Byly to její první dva vrhy a tak to omlouvala tím, že se v SI nevyzná a neví, jak mají št. vypadat a pod. Navíc prý št. nikdy neváží. Dále je už prý chovat nechce a prý dá pryč i ty feny. Ty jsem viděla jen na obrázku a zdály se mi slušné.
Omlouvám se, za ne příliš veselé zprávy, ale věřím, že teď už št. budou mít, co potřebují a že jsem jim snad pomohla k lepšímu bydlu. Hana

A co následovalo dál, nás přímo šokovalo. Přišly další emaily, čtěte s námi:

Ahoj Ali,
nemám pro tebe dobré zprávy. Jak si můžeš přečít dole, štěňata od Eica na Slovensku umírají na začervení a podvýživu.
Pes Orfeusz, kterého mám zatím doma a nemám zájemce, je snad v pořádku. Taky pejsek, kterého jsem prodala do Košic a který měl 1 kg, se zatím drží.
Přepošlu ti fota ve druhém majlu.
Byla to chovatelka........ škoda mluvit............ Navíc sebou měla v Katowicích chlapa, o kterém říkala, že je veterinář. Nevím jestli to byl manžel nebo co, ale v každém případě to nechápu.
Myslím, že jsem všem dost pomohla. Jí se zbavit št., dříve než by ji zdechly doma a tobě dostat zaplaceno za krytí. Obávám se totiž, že bys měla velké problémy z ní něco dostat. Já doufám, že dostanu alespoň PP na št., které to přežijou.
Pa. Hana

Chovatel z Nitry dne 4.9.2007 napsal:

Zdravíme, máme teraz viac starostí, tak som menej písal.
Bol som z toho značne rozčarovaný. Tak si to predstavte, že Omar už
nežije. Zahynul na druhý deň, ako som ho predal novému majiteľovi. Dali
ho vyšetriť veterinárovi a ten údajne skonštatoval, že zahynul na
podvýživu a masívny výskyt črevných parazitov.
Dúfam, že aspoň Omi prežije. Má strašne napuchnuté bruško, má teraz
pre zmenu úplnú dietu a antibiotiká. Chránime ju pred Veľkou sestrou,
lebo tá na ňu neberie ohľad a decimuje ju bez milosti. Malá je slabá a
nevládze sa pohybovať na krátkych nožičkách.
Pripojím fotky našej malej nafúknutej chiwavoshiby, videla ste už takú
10 týždňovú shibu?
Tak toto nás trápi najviac.

Pokaždé, když dopisy čtu, zalijí se mi oči slzami. Chudáci ti drobci. Chovatelka je určitě nepřikrmovala.

Ještě jeden email z Košic:

Dobrý deň. Posielam Vám ďalšie fotky Oskarka. Sú zmenšené. Inak je veľmi zlatý, počúva a hneď na druhý deň už vydržal nepišať a nekakať celú noc a až ráno vonku to urobil. Kúpili sme mu aj pelíšek a učím ho že tam má spať a že je to jeho miesto a dnes sme ho nechali samého keď sme išli s mamkou do obchodu a on spal v tom pelíšku a až keď sme prišli som s ním išla von. Dokonca ani nehrizie káble. Keď sme išli do obchodu a jeho sme nechali doma tak som nechala otvorenú moju izbu kde sú káble a on nič neurobil takže myslím že to tak budem môcť nechať aj keď pôjdem do školy. Predsa len je už zvyknutý že pelíšek aj nádobku na kakanie má v mojej izbe a nebolo by dobré keby sa to stále prenášalo inam. A ako sa má Ofi?

Věřím, že se všechna štěňátka dostala k hodným majitelům a že budou v dobrých rukách.

Máme doma štěňátka od Eichi, mají 10 dnů a váží od 60 do 65 dkg. Jaké muselo být podvyživené štěňátko vážící v 10 týdnech 95 dkg? Neumím si to ani představit. Eichi sama je hubená a nikdy moc žrádlu nedala. Stabilně váží 6,5 až 6,8 kg (kdyby ji viděli ochránci, tak nám ji seberou do útulku!!!). A nepřibere, ať ji krmíme masem nebo nejlepšími granulemi. Když čekala štěňátka, tak přibrala na 8,5 kg, po porodu měla váhu 7,1 kg a protože ji krmím z ruky při kojení štěňat, přibírá na váze (7.7kg). Ale to všechno potřebuje, aby vyživila 4 štěňata a měla dost mléka. Sama si však k misce se žrádlem stoupne velmi zřídka.
Štěňátka denně vážím, abych věděla jak prospívají a přibývají na váze.

To, co se stalo v Polsku, je mi moc líto. Pořád se mi nabízí otázka, zda jsem to mohla nějak ovlivnit. Zda jsem tomu všemu mohla zabránit. Asi ne, ale musím ocenit profesionalitu paní ing. Blatoňové, která, jakmile štěňata viděla, přivezla je všechny, aby se o ně mohla postarat a nenechala je napospas „takové chovatelce“. Patří jí za to vřelé poděkování.

bohužel nemám aktuální fotky Ašinky v PC, ale během příštího týdne Vám nějaké pošlu.
Jinak se máme dobře, na výstavu zatím nepůjdeme mám strach z jejího chování vůči pejskům hrozně je miluje a když nějakého vidí, tak si prve lehne a pak na něj skočí a chce si hrát.
Nejdřív bych chtěla jít na jaře na cvičák a pak teprve jestli se uklidní na výstavu. Určitě se přijdeme podívat,aby si zvykla na pejsky v únoru do Brna.
Jinak je hrozně mazlivá, prve na cizí štěká, ale pak se z ní stává mazlivá holka. Hlavně děti si k ním můžou dovolit všechno. Lidí ,které zná a je s nimi často v kontaktu, tak když je vidí tak je šťastná. Doma poslouchá celkem dobře,ale venku s ní šijí všichni čerti a to už je pak horší.
S kocoury se snaží dobře občas se trošku poperou, ale je to spíš takové škádlení.Dokážou jíst z jedné misky a spát vedle sebe.
Jediné co nejsme schopni jí odnaučit je kousání do všeho co vidí.
Když nejsme doma tak plače za dveřmi a zničí co se dá. Poslední úlovek byla palma v květináči úplně ji rozcupovala.
Jinak nám dělá jenom radost.
Ozvu se příští týden a pošlu nějaké aktuální fotky.

Přeji dobrý den,
    paní Nesnídalové jsem předala Vaši emailovou adresu. Naposledy psala o tom, že pojedou zatím na výstavu jen do Ostravy a pak se uvidí. A na Váš dotaz o váze musím říct, že je to různé. Jsou fenky jako naše Eichi, která měla v 8 měsících 7 kg a pes měl ve 4 měsících 7 kg. Hodně záleží na konstituci kostry. Bakki má silné přední ťapky a bude mít kostru asi po Eicovi. Počítejte, že v dospělosti bude mít asi 10 až 11 kg. Nejvíce štěňata narůstají hned po narození a potom s věkem se nárůst hmotnosti vzhledem k věku snižuje. Do jednoho roku bude nabírat na váze a potom se váha ustálí, vyspívat bude ještě do 20 měsíců, ale přírůstky nebudou tak patrné a budou výkyvy váhy asi 1/2 kg podle ročních období. Bakki krmíte dobře a myslím si, že ji nebudete moci porovnávat v Bashi, protože ta má kostru jako Eichi. Bude celkově drobnější, nemá tak těžké kosti.
    Nemá cenu Bakki nějak omezovat v jídle, určovat jí dávky apod., protože pořád ještě roste. Uvidíte sami, že po čase jí bude stačit krmit jenom jednou denně a vezme si jen trochu, tolik, kolik bude sama chtít. Pokud by se vám v dospělosti zdálo, že je moc tlustá /12 - 14 kg/ můžete jí nasadit dietu a krmit granulemi ligt. Ale to myslím nebude potřeba. Mějte se hezky a zase napište zprávičku o vašich zážitcích s Bakki. Stejskalová Eva

23.11.2004

Dobrý den,
    přečetl jsem si Váš email a s tou paní Nesnídalovou souhlasím. Pokud ji budete psát, tak ji dejte adresu na mě, aby se ozvala a pak budeme porovnávat, jak rostou sourozenci. Jen jsem se ještě chtěl zeptat, kolik váží přibližně dospělá fenka? Bakki krmíme pravidelně,ale pokud odejde od misky ve které ještě něco zbylo, tak ji dáme pryč, aby se zase nepřekrmovala.
    Zatím se mějte, s pozdravem Kolářovi
____________________________________________________________

Přeji Vám dobrý den
a posílám adresu p. Koláře.
Na zimu každý pes přelíná, potom ještě na jaře znovu a během roku také postupně vypadávají chloupky. S tím musíte počítat. Sama jste psala, že Bashi má krásnou srst a řekl to i veterinář. Štěně má srst jako plyšáček, později je srst dospělého psa více jakoby sametová. V každém případě, pokud máte problém s dýcháním apod., obraťte se na alergologickou poradnu. Já sama mám alergii na kočičí srst, na pyly, roztoče a trávy. Stačí, když kolem mě projde kočka mé sestry a začnou mě pálit oči, slzím, spustí se mi rýma. Někdy si ani neuvědomím, že je v místnosti kočka, až když začne tato reakce. Jsou na to léky.
A k těm výstavám: Každá výstava se přihlašuje zhruba 2 měsíce dopředu. Ve třídě dorostu t.j. od 6 do 9 měsíců se chodí na výstavy jen tak na zkoušku, aby se vidělo, jak se pejsek chová. Některý se na výstavě doslova vykrucuje a předvádí, jiný se bojí. Proto si myslím, že jedna výstava, tak jak jste psala, stačí. Později ve věku nad 9 měsíců má smysl jezdit na výstavy a získávat ocenění CAJC na titul Junioršampion a potom bude třeba se dohodnout s panem Kolářem, kam pojedete. Do Ostravy se na vás pojedeme podívat.
Bylo by vhodné se přihlásit za členy shiba klubu, třeba až do roku 2005. Členové jezdí na klubové a speciální výstavy a tam jsou předváděni pejsci ve třídě rodičů vždy rodiče se svými potomky. Nyní se chystá vánoční číslo zpravodaje, kde bude složenka k zaplacení členského příspěvku.
Na ostatních výstavách jsou vystavovány chovatelské skupiny, kde se představují vždy nejméně 3 jedinci z jedné chovatelské stanice ze dvou různých spojení a to bychom se potom museli dohodnout na výstavě. Mějte se pěkně. Stejskalová

    velice rádi si od manželů Kolářových e-adresu vezmeme. Myslím, že prozatím navštívíme výstavu pouze v Ostravě a uvidíme, jak se bude líbit. Pak určitě napíšeme.
    Taky jsem někde četla a teď doufám, že to nepopletu. Při získání nějakého ocenění (opravdu nevím jakého) je zapotřebí celý jeden vrh. Tak mě napadlo, že když vrh B byl pouze o dvou štěnětech, by se to mohlo nějak uskutečnit.
Pokud něco takového opravdu existuje, a B´ashinkka uspěje, z naší strany nebude žádný problém.
    S tou srstí je to vážnější. V posteli s námi nespí. Jenom přes den, když se s ní chci pomazlit, tak ji na ni vezmu. Opravdu je to krátký okamžik, protože Bašinka na mazlení moc není. Asi už je dost vymazlená. Rozhodujeme se o zakoupení čističky vzduchu. Já doufám, že to přejde. Možná je to taky tím, že teď v zimě se méně větrá. Zajímalo by mne, jestli je to pouze v našem případě.

______________________________________________________________
22 Nov 2004

Dobrý večer,
    moc Vám děkuji za zprávu o Bashi. V sobotu měla 4 měsíce, to tak utíká. Jsem velmi potěšena, že děláte agility. V neděli v Zagrebu jsme měli možnost vidět vystoupení pejsků v agility a ti se předvádělii tak radostně a tak si myslím, že to Bashi jenom prospěje. A jak to, že berete Bashi do postele??? Taky Vás prosí těma svýma očima, že jo!!
    Doufám, že nám Bashi přivezete ukázat. Přejeme Vám hodně úspěchů na výstavě. Manželé Kolářovi, co mají Bakki se chystají na výstavu do Brna a proto by bylo vhodné se na výstavy domlouvat, aby jste si zbytečně nekonkurovali ve třídě dorostu. Pokud budete chtít napíšu Vám jejich email.
    Přeji Vám i Bashi hodně radosti a pohody, hodně zážitků. Zase nám někdy napište a samozřejmě čekáme Vás. Mějte se krásně.                     Eva Stejskalová

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přeji dobrý den.

    Včera jsme byli s B´ashinkou na agility. Ona to doslova miluje a vůbec nepřeháním. Když vidí nějakou překážku je k neudržení. Hrozně ráda skáče, probíhá tunelem. Taky není vůbec bázlivá. Se všemi psy si chce pořád hrát. Je jí úplně jedno, jak je pes velký. Pořád vrtí ocáskem. Je hodně veselá.
    Taky s ní musím pořád běhat po venku. Je hrozně neúnavná. Má v sobě plno energie. O víkendu neděláme nic jiného, než že jí krmíme a venčíme. Jsem ráda, když usne.
    Už ji začaly vypadávat zoubky. Jeden den ji vypadly dva dole a jeden nahoře. Bylo to srandovní. Máme pro B´ashu kartáček na zuby. Našla jsem na internetu článek ohledně zubního kamene u psů včetně fotografií a důsledku špatné ústní hygieny. No, fuj. Výsledek je takový, že už cvičíme čištění zubů. Zatím bez pasty. Snáší to perfektně.
    Na výcvik chodíme 2 - 3x týdně podle příležitostí (ani ne proto, aby jsme cvičili, ale proto, aby se pořádně proběhla) a teď jsme ještě přidali agility. Taky ji připravuji na výstavu. Trénujeme stůj, zuby, chůzi u nohy v kruhu.
    Dneska poprvé neposlechla na přivolání. Někde ve sněhu vyhrabala zmrzlou myš a měla z ní takovou radost, že se bála ke mně přijít, aby o ni nepřišla. Myslela jsem, že ji roztrhnu. Udržovala ode mne vzdálenost tak na dva metry.
    Už jsme ji začali nechávat přes den doma. Je šikulka. Loužičky přestala úplně dělat před čtrnácti dny. Doma nic neokusuje. Vůbec neštěká a neteskní. Začala se na nás těšit.
    My tomu moc nerozumíme, ale lidi od psů (veterinář ...)říkají, že má perfektní srst. To nám dělá radost, ovšem někdy máme problém s její podsadou. Nesmíme ji brát do postele. Všude ty jemné chloupky trousí a pak to dráždí v krku ke kašli. Nemyslím si, že by to byla z naší strany alergie.
    Jsem zvědavá jestli to přejde, až se jí srst vymění.

    To je zatím vše. Zase se ozveme.                       A+J+B.

22.11.2004

Dobrý večer,
    děkujeme za nové zprávy. Eico, když měl 4 měsíce, vážil 7 kg. Myslím si, Bakki má na fenku váhu akorát. Aby potom nebyla překrmená. Velikost těla musí odpovídat velikosti hlavy, celkově proporčně.
Psala mi paní Nesnídalová, co mají Bashi, že se chystají také na výstavu, ale do Ostravy. O Brnu nic nepsala. Asi by bylo dobré se na výstavy domlouvat, abyste si nekonkurovali ve třídě dorostu. Jestli chcete, pošlu vám její email. adresu nebo jí dám Vaši a můžete si dopisovat svoje zážitky se štěňaty.
Těším se na Vaše další informace a zprávy a věřím, že se určitě přijedete podívat a ukázat nám Bakki. Stejskalová Eva

20.11.2004

    Zdravím Vás v tuto pozdní hodinu, ale dříve jsem se ke psaní nedostal. Jen ve zkratce chci říci, že Bakki má dnes 4 měsíce a vážili jsme ji. Její hmotnost dne 20.11.2004 byla 6,71 kg. Velmi se jí líbí běhat venku ve sněhu, kterého tu napadlo celkem dosti. Vždy je problém ji chytit,aby šla domů. Dělá šaškárny,ale nechce se nechat chytil. Tak to je asi tak vše, co jsem chtěl sdělit.
    Mějte se a zase někdy na shledanou, zdraví Kolářovi

to, co jste napsala je otřesné. Vždyť ten pejsek je ještě štěně, není vyzrálý, aby pochopil, co může a co ne a je na majitelích, aby ho vychovávali. A oni se ho chtějí za každou cenu zbavit. Je to zoufalé. Zkusím tuto zprávu rozeslat všem svým známým. Třeba se podaří Amiga umístit do správných rukou. Zatím se mějte fajn. Stejskalovi

PS. V sobotu a v neděli jsme byli s Eicem v Zabrebu a po oba dny dostal BOB. Paní rozhodčí Kertes z Irska se moc líbil, ona sama chová shiby. Začal Chorvata, tak uvidíme, co bude dál. Nitrou splnil Grand šampiona Slovenska.

21.11.2004

Dobrý den,

všechny Vás moc zdravím a prosím Vás o pomoc.

Každý zodpovědný chovatel se zcela určitě snaží pro svá štěňata najít co nejlepší majitele. Bohužel ne vždy se to podaří.

Stalo se to nyní mně a proto se obracím na každého, kdo by mohl pomoci.

Pokusím se vám ve stručnosti nastínit můj problém. Pokud se rozepíši více, tak se předem omlouvám.

1.1.2004 se mi narodila první štěňata peruánských naháčů. Jeden byl osrstěný, pojmenovali jsme ho Amigo. Za symbolickou cenu jsme ho prodali mojí známé paní Syrovátkové do Hořic. Byl zakoupený hlavně kvůli dceři , která se mu také až do nynější doby nejvíce věnovala. Amigo byl vychován v bytě a nebyly s ním žádné větší problémy. V září se ale vše změnilo. Paní Syrovátková nastoupila do nové práce, kde byla až do odpoledních hodin. Do té doby byla v práci maximálně dopoledne. Tím pádem Amigo , který byl zvyklý do té doby na téměř neustálou společnost, se začal bavit jinak. Roztrhal pelíšek, noviny a pár bot.

Bohužel se k tomuto problému Syrovátkovi postavili tak, že Amigo musí okamžitě z domu. Vůbec se nesnažili tuto situaci vyřešit např. větším pohybem,odsraněním věcí apod. .

Před 3-mi týdny mi volali / ve čtvrtek /, že pokud se nepodaří Amiga do pátka ! někam umístit , dají ho do útulku. Pravděpodobně si mysleli, že pod touto skrytou hrozbou ho vezmu okamžitě zpět. Já na to ale bohužel nemám místo. Hned v sobotu mi volali, že Amigo je u pána, který má také osrstěného naháče. A ten je také z Hořic.

Dnes jsem se dozvěděla, že Amigo byl přivázán k boudě na zahradě za městem. Naštěstí má hned vedle zahradu paní Pilařová. Ta ho na zahradě Syrovátkových viděla ,a

i když má doma již 3 psy, vzala si ho k sobě domů. Nemůže ho mít ale doma nastálo.

Obracím se proto na Vás, zda by jste nevěděli o někom, kdo by si Amiga vzal. Hledám samozřejmě zodpovědné majitele.

Amigo je vychován v bytě, zvládá základní poslušnost a miluje pohyb.

Je mi velmi líto dcery Syrovátkových, která na Amigovi velmi visela. Rodiče jí dali do života velmi nebezpečný příklad. Máš problémy se svým psem? Jednoduše se ho zbav.

Všem Vám moc děkuji.

S pozdravem

Balajková Pavla

Vážená paní Kopecká,
zdravíme Vás z Moravy a jsme rádi, že jste navštívila naše stránky. Na Vaši žádost se budu snažit odpovědět, ale musím Vás upozornit, že ne na každou shibu to, co Vám napíši níže, platí.
Nejprve Vám musím říci, že na shibu nejvíc platí chválit a chválit a odměňovat. Za všechno, co udělá dobře,je třeba ji pohladit, odměnit pamlskem. Jedna paní, co má od nás štěňátko, nám napsala: naše fenečka zadarmo neudělá ani "ň", když my chceme jít a ona ne, tak se zapře předníma nohama a nehneme s ní. Ale za pamlsek bude za námi poskakovat pořád.
Protože bydlíte v Praze, je nebezpečí, že by pejsek mohl vběhnout někde pod auto a nebo se ztratit. Je ještě malý, ale co se nenaučí teď, potom už těžko budete dohánět. Proto:
Učit ho i doma přijít si pro pamlsek k noze.
Ven si vzít delší vodítko např. svinovací a zkoušet v parku nebo někde na volném prostranství ho popustit a zavolat. Když přijde, poručit mu, aby si sedl a ihned ho odměnit. Když bude vědět, že vždy něco dostane - kousek piškotu, sýra nebo buvolí tyčinky, sušenou rybičku apod. - bude se vracet na přivolání.
Povely sednout, lehnout apod. ho napřed učit doma, aby věděl, co po něm chcete. My učíme naše psy povely napřed na stole, kde je taky češeme, ukazujeme zoubky, stavíme do výstavního postoje, hladíme a mazlíme se s nimi. Ze začátku jsou bojácní, ale časem si zvyknou.
Až zvládnete povely alespoň trochu a přibíhání na zavolání se svinovacím vodítkem, vypravte se někde do přírody a vezměte sebou třeba prádelní šňůru. Pusťte pejska na šňůře tak, aby se cítil volný. Bude mít tendenci utíkat. Vy ho vždy přilákejte na pamlsek a zase ho pusťte běhat. Prádelní šňůra je taková pojistka, aby neutekl např. za zajícem, ptáky, srnkami apod. Když bude vědět, že ho zase pustíte běhat, nebude mít strach, že ho uvážete a bude se k vám vracet.
Celkově má shiba tendenci utíkat, ale v dospělosti se k vám bude ráda vracet zpět, protože má ráda společnost lidí, i když je nevyžaduje k mazlení. Potřebuje být jenom v jejich blízkosti.
Můžete ji také učit na přiběhnutí na píšťalku za pamlsek.

A teď k Vašim otázkám:
Shiba má tendenci utíkat a je jenom na Vás, jak ji zvládnete. Shiba má mít jednoho pána, který je důsledný ve výchově a z něho má potom pes respekt. Nerozmazlujte Vašeho pejska, ale taky ho nebijte, když něco provede. Pes shiba bývá zpravidla dominantní a tvrdohlavý, moc dobře si pamatuje, kdo na něho byl zlý a potom se to může obrátit proti Vám. Není třeba ho stále kárat a něco mu vytýkat. Shiba si stejně udělá po svém. Známe případy, kdy pán je na svého psa velmi tvrdý. Přitom ho pes poslechne na slovo, ale vůbec nerespektuje ostatní členy domácnosti a ty už dokonce pokousal. V této rodině bylo hned od začátku špatné postavení členů domácnosti - hierarchie a pes si myslí, že on je ten nejdůležitější hned po pánovi.
Zda zvládne pokyny - nejvíce se pejsek naučí od 6 týdnů do 12 týdnů a potom se již jen zdokonaluje a procvičuje.
Jak se bude chovat v lese? Všechno ho bude zajímat, půjde za různými pachy. Je to původem lovecký pes.

Jak se bude chovat k ostatním psům a lidem? Záleží na tom, jak často bude mezi ostatními pejsky. Nebránit mu ve styku se psy a čím dříve, tím lépe. Na volno ho pouštět až zvládne přivolání na slovo.
Nejprve ho učit chodit u nohy na vodítku, postupně prodlužovat. Držet se při Vás bez vodítka asi nebude nikdy, naši psi vždy běží tak 50 až 70 m před námi. Když s nimi jdeme s vodítkem např. po chodníku jdou při noze tak, že vodítko je prověšené. Ale to dělají psi, až když dospějí a to je asi ve 20 měsících. Do té doby musíte být trpěliví.
A nakonec Vám řeknu toto:
My naše shiby pouštíme na volno, ale tam, kde nejezdí auta a nehrozí jim nebezpečí. Pokud máte možnost cvičit pejska na cvičáku, využijte toho. Nebude z něho cvičená opice, ale hodně se naučí a také vy budete vědět, jak na něho. Naučí Vás tam, jak donutit pejska, aby se o vás bál a vyhledával vaši společnost. Jedna majitelka štěňátka od nás chodí na cvičák a pod vedením cvičitelky zvládají i překážky. Cvičitelka byla velmi překvapená inteligentností shiby a fenka se hravou formou učí povely a zároveň seznamuje s ostatními psy. Štěně má dnes 4 měsíce a majitelka se nebojí s ním chodit po lese na volno a dokonce se fenečce schovávají za stromy a ta je hledá. Je to právě o tom, že má pocit, že své pány potřebuje a nechce se ztratit.
Myslím, že jsem se pořádně zapovídala. Doufám, že jsem Vás tím neunavila a přeji Vám příjemné a hezké zážitky s Vaším pejskem a pokud ho máte s průkazem původu, těším se na setkání s Vámi na nějaké příští výstavě, či v klubu. Pokud budete mít další otázky, napište, ráda Vám je zodpovím a taky budu ráda, když mi napíšete, jaké máte se shibou zkušenosti a příhody.
Stejskalová, Štěpánov

18.11.2004

Vážení,

    obracím se na vás s žádostí o radu, protože máme šestiměsíční shibu - pejska, (předtím jsme měli špice, který po 17-ti letech letos na jaře zemřel) a nemáme s tímto plemenem žádné zkušenosti. Bydlíme v Praze a manžel se bojí pejska pustit z vodítka, protože má stále pocit, že by mu utekl a ztratil se. Chtěla bych vědět, zda jeho povaha je taková, že by se rád toulal, nebo kdyby byl puštěný volně, zda by měl opravdu chutě utíkat a nevrátit se k pánovi. Se špicem jsme tyto obavy neměli. Možná, že se nám to jenom zdá, protože naše shiba je ještě jenom štěně. Prosím Vás o radu, zda se nemusíme obávat pustit ho z vodítka, když s ním jdeme na procházku. Přiběhne na zavolání ? Bude se nás držet ? Jak se chová na procházce v lese ?
    Sousedka měla také shibu a protože prý stále utíkala, dala ji někomu jako dárek. My ale našeho pejska milujeme, jenom si s ním nevíme rady. Je dost tvrdohlavý a nevím, zda je už čas na to, aby měl umět splnilt nějaké základní pokyny.

Moc vám děkuji za pomoc.     Zdravím Kolářová, Praha

Dobrý večer,
všechny Vás zdravíme a děkujeme za zprávy o Bakki. Pokud se budete chystat někam na výstavu, dejte vědět a můžeme jet společně, buď jedním autem nebo v závěsu. Třeba i to Brno, ale ještě nevíme, jestli pojedeme a s kým. Potřebovala by to Tanami, ale nevíme, jestli nebude mít štěňátka. To se ještě uvidí, zatím je na přihlášku čas. Zase se někdy ozvěte a nebo reději přijeďte, budeme rádi. A můžete třeba i ve vánoční svátky, to bude víc volna a času si popovídat. Minule to bylo strašně nakrátko.
Těšíme se na Vás, všechny pozdravujeme a dejte o sobě vědět. Stejskalovi, Štěpánov

Zdravíme do Štěpánova a přejeme hezký den,
    obdrželi jsme od Vás obálku s přihláškami a termíny výstav,děkujeme. Zatím jsem posílal přihlášku na to Brno v únoru. Tam se uvidí,co a jak dál. Příští rok budu mít celkem dosti vytížen,ale jak jsem se díval na termíny výstav,tak snad v červenci bychom jeli a pak v říjnu, kdy už Bakki bude mít 15 měsíců. Do těch zahraničních se moc nechci pouštět,protože neovládám cizí jazyky,snad ještě Slovensko.
    A co Bakki? Jak jsme od vás odjížděli, tak byla po cestě strašně hodná. Ležela vzadu na sedačce a spala nebo jen koukala. Vůbec nezlobila. Ještě jsme se cestou stavili v Šumperku u známých,abychom jim Bakki ukázali. Strašně se jim líbila, ostatně jako každému, kdo ji vidí. Je to číslo,pořád chce kousat,chození na vodítku snáší,ale moc se ji to nelíbí. Trénujeme chození po levé straně,ale ona pořád někam spěchá a táhne. Není to to správné uvolněné cupitání. Každý den se s ní cvičí,kdy se pořád opakuje:sedni,lehni,dej pac, zůstaň, stůj, pravidelně se pročesává a trénujeme zůstaň a přivolání. Trénujeme na stole i na zemi. Při posledním vážení ji byla navážena hmotnost 6,30 kg.Nyní se půjdeme vážit v sobotu,kdy má 4 měsíce. Tak jsem zvědav kolik přibrala za týden.
    Co se týče fotek, tak digitální foťák nemám,ale ještě asi 10 snímku v obyčejném foťáku a celý film bude vyfocen jen s ní. Pak bych nějakou poslal.
    Takže to je asi tak zatím vše, mějte se,         zdraví Kolářovi z Rapotína

Po telefonu jsme dostali informaci, že dle sdělení poradkyně chovu paní ing. Petrusové je bílá šiba nestandartní a nebyla by u nás uchovněna.

Dneska jsme ukládali fotky do PC. Některé jsem Vám vypálila. Sama uvidíte. Všechny jsou dělané na cvičišti. Je tam B´ashinkky kamarádka Eliška (neurčitelná rasa). Elišku má strašně ráda. Dokonce slyší, když vyslovíme její jméno. Hned se ohlíží a hledá ji.

No a pár v akci. Skok přes překážku, přivolání, atd. Nejsou moc ostré. Třeba se Vám některé budou líbit. Tak to je vše. Zase se ozveme.

Dobrý večer ze Štěpánova,
myslím si, že v té době /20.3.2005/bude mít Bashi už 8 měsíců, jestli jsem počítala správně a to by mohla být vystavovaná ve třídě dorostu. Přihlášku na výstavu vám zašlu a potom se můžete rozhodnout. Učte Bashi chodit do kruhu po levé noze proti směru hodinových ručiček. Taky zkoušejte otvírat tlamičku, aby ukázala zoubky na skus a otvírala ji před ostatními. Shiby to nerady předvádí a zvlášť ne před cizími lidmi. Náš Eico má teď zrovna období, že nechce ukazovat zuby a vrčí na všechny.
Až budu mít přihlášku, tak budu taky vědět, jaký je tam rozhodčí a potom to společně zvážíme. Některý rozhodčí je ras právě na zuby, prohrábne rukama až v krku a potom se psi bojí na ostatních výstavách /v budoucnosti/ otevřít pusu.
A co jste se dověděli od ing. Petrusové? Ještě se jí taky zeptejte, jestli může být bílý pes shiba uchovněný. Aby to nebyla špatná investice. Vím, že v Americe jsou shiby s bílými znaky hodně vyhledávané a prodávané, ale u nás se moc nevystavují. Brzo se ozvěte. Přeji hodně štěstí a radosti. Stejskalová

03.11.2004

Přeji dobrý den,

dneska jsme se dívali na termíny výstav. Myslíme si, že můžeme zkusit tu 20. března 2005 v Ostravě. Rádi bychom znali váš názor. Není to ještě brzy?

S pozdravem J + A Nesnídalovi

Přeji vám, abyste vytouženého pejska získali. Pokud se to podaří, doufám, že nám ho přivezete ukázat. Při dovozu je nutné zjistit, zda chovatel chová pod záštitou FCI - mezinárodní kynologická organizace. Je totiž možné, že by měl pejsek vystavený průkaz původu, který by u nás nebyl uznaný a potom by pejsek nemohl být zapsaný v plemenné knize - ČMKU má adresu Jankovcova 53, 170 00 Praha 7 a telefon 266 710 829. Tam vám poskytnou bližší informace, co je třeba k zapsání pejska u nás.

Co se týče dovozu, potřebných dokladů, očkování apod. zkuste zavolat poradkyni chovu paní ing. Haně Petrusové, která k nám do ČR dováží psy ze zahraničí. Má telefon 381 591 483 nebo email petrusovi@seznam.cz

Nevidím v tom ale žádný problém. A třeba se vám podaří získat bílou shibu v Evropě. Ještě si dejte pozor na podvodníky, kteří např. falšují průkazy původu apod. Přeji vám při výběru shiby šťastnou ruku, dobré a příjemné chovatele a těším se na vaše další informace. Stejskalová

21.10.2004

Pěkné odpoledne,

Shiba bílá existovala. Ale na tom obrázku ten pes "Goro bílý pes" nevypadá jako shiba.No nevím,ale mohu se Vám poptat.

Alena Stejskalová

21.10.2004

Přeji dobrý den.

Tenhle článek jsem našla na internetu. Je to sice blbost, ale zajímalo by mne, jestli rasa OUGON NO INU (zlatý pes) opravdu existuje. Nebo, jestli je možné sehnat shibu pouze v bílé barvě.

Předem děkuji za jakoukoli informaci.

Andrea Nesnídalová

Goro bily pes |

Celý článek najdete na http://www.flyingczechman.org/index.php?cat=4

Někteří psi se při bouřce nebo jiných hlasitých zvucích venku bojí, kvičí a schovávají se.
Je možné, že měl pes v mládí nějakou nepříjemnou zkušenost s takovýmito náhlými hlasitými zvuky. Pro psa je přirozené se schovat, když uslyší bouřku, je to dědictví jeho dávných divokých předků, pro které bouřka nebo i řev divokých zvířat znamenala nebezpečí, a běželi se před ní schovat do bezpečného úkrytu. Svůj strach pes vyjadřuje neklidem a poštěkáváním.
Proto je nutné psa nevystavovat hluku z ohňostroje nebo výstřelů. Dejte pozor, aby si v jeho okolí nehrály děti s hlučnými hračkami. Pokud se pes před hlukem ukryje, nechte ho, a uklidňujte ho vlídným hlasem. Naučte ho během bouřky nebo jiných hlasitých zvuků přebývat v kleci, přes kterou přehodíte deku, pes se bude cítit bezpečně. Nezavírejte ho však v ní, bázlivý pes by mohl zpanikařit a ublížit si. Pokud psa chováte venku, zajistěte mu v těchto případech vstup do domu. Zabezpečte zahradu tak, aby polekaný pes nemohl utéct. Služební a lovečtí psi by při výcviku měli projít nácvikem na střelbu.
Během bouřky nechte psa v úkrytu, kde se cítí bezpečně a pokuste se hudbou překrýt zvuky, které psa děsí. Na tyto zvuky můžete psa navyknout tak, že je nahrajete a pustíte psovi v době, kdy je zaneprázdněn například hrou s vámi. Nejprve je pouštějte potichu, až si na ně pes zvykne, postupně je zesilujte. Někdy však pes bázlivě reaguje i na hlasitou hudbu. Proto postupujte velmi pomalu, protože pes se těchto zvuků stále bojí, a jestliže ho vyděsíte, musíte začít s návykem od začátku.

Někteří psi a shiby zvláště vždy, když si vezmete něco k jídlu, sedí před vámi, upřeně na vás hledí a po očku pozorují, jestli se nad nimi slitujete, a jestli neodoláte a jídlo jim dáte. Někteří psi dokonce slintají, ale u našich shib jsem to nevypozorovala. Nepříjemné je, že pes prosí o jídlo, i když vidí jíst někoho jiného třeba návštěvu nebo na výstavě souseda.
Příčinou asi je, že psi žili dříve volně v přírodě a živili se zbytky z lidských obydlí. Potloukali se okolo a čekali, co na ně zbude, a to jim pravděpodobně zůstalo dodnes.
Naučte již v mládí štěně dodržovat jeho krmný režim. Krmte je krátce předtím, než zasednete k jídlu vy. V průběhu stolování nezavírejte psa v jiné místnosti, ale naučte jej, aby při jídle ležel pod stolem. Nikdy mu nedávejte vaše jídlo od stolu. Pokud mu tímto chcete zpestřit jídelníček, dejte mu zbytky do misky, kterou mu předložíte jako zákusek až po jeho krmení. Dejte však pozor na to, abyste psovi nedali pro něj nevhodnou potravu. Neměl by dostávat zbytky od stolu, protože to pro psa není vhodná potrava. Pokud dostane kousek masa, nedávejte mu ho s kostí. I při pozření kosti z kuřete se může stát, že mu uvízne v krku a potom ho čeká těžká operace, která není zrovna laciná. A to nemluvím o kostech z ryby. Při podávání suchého hovězího masa nebo chrupavek nebo kostí se může pes ucpat a bude mít problémy se stolicí.
Proto by měl mít pes zvládnut výcvik poslušnosti. Pokuste se jej nakrmit předtím, než budete jíst vy. Předstírejte, že zasedáte ke stolu, a pokud pes začne žebrat, odkažte jej povelem na jeho místo a zadejte povel "Lehni!". Nácvik těchto povelů provádějte jen tehdy, pokud se pes právě nesoustředí na jídlo. Cvičení opakujte několikrát za den, a pokud pes správně vykoná povel, chvalte jej.

Také váš pes nejraději lehává na křeslech, gauči a v posteli?
Každý pes má rád pohodlí, a rád spí na měkkém, a starý pes již i na měkkém odpočívat potřebuje. Pes také rád lehává tam, kde cítí pach svého pána, a další příčinou je, že psi si vybírají vyvýšená místa proto, aby měli přehled, co se děje v místnosti, přičemž se cítí bezpečni, neboť mají krytá záda.
Pokud nechcete, aby pes lehával na křeslech nebo v posteli, nesmíte jej tam pustit ani jako malé roztomilé štěňátko. Pokud psovi jednou dovolíte spát v posteli, nebude již nikdy chápat, proč ho z ní podruhé vyhazujete. Ideální je psovi vyhradit v bytě jedno křeslo, kde mu dovolíte lehávat, dejte mu na ně deku, aby je neponičil, a často ji vyměňujte. Z hygienického hlediska je na vás, jestli dovolíte psovi spát v posteli, většina majitelů se tomu neubrání, a postele sdílí společně se psem. V každém případě pes, který s vámi uléhá by měl být čistý a neměl by mít srst napadenou parazity. Doporučujeme antiparazitární obojky. Pokud opravdu nechcete, aby pes ve vaší posteli odpočíval, poskytněte mu takový pelíšek, který pro něj bude pohodlný, a který bude mít oporu pro záda. V případě, že dovolíte, aby pes na gauči, křesle či v posteli přebýval naučte ho, aby na váš povel bez okolků seskočil.
Vytvořte psovi pohodlný pelíšek na místě, kde pobýváte nejčastěji. Pokud máte velký byt nebo dům, vytvořte mu jej na několika místech, protože většina psů pobývá tam, kde jeho pán. Když pes vyskočí na křeslo, dejte mu pokyn "Dolů!" a "Místo!", přičemž jej k jeho pelíšku odvedete, a ukážete mu na něj. Náprava tohoto zlozvyku vyžaduje trpělivost a laskavost. Pes se pravděpodobně pokusí na křeslo vylézt znovu, takže cvičení opakujte do doby, než navykne odpočívat ve svém pelíšku. Pokud ho v něm najdete, nezapomeňte ho pochválit a odměnit pamlskem.

Pes vyjadřuje svou radost nad tím, že vidí buď svého pána nebo jemu známé a milé osoby tím, že na ně divoce skáče případně radostně kouše.
Pes ve své přirozenosti zdraví svého "nadřízeného" olíznutím brady, a protože člověk je vysoký, pes se snaží dosáhnout na jeho obličej skákáním. Někdy mu stačí když dosáhne na ruku svého pána a snaží se jí dotknout čumákem či ťafnout čelistí.
Je nutné si uvědomit, že tento úkon znamená pro psa opravdu pouze radostné přivítání a pozdravení, vyjádření radosti nad tím, že vás vidí, a pozdrav mu nemůžete odepírat. Je však vhodné zamezit vyskakování na vás i na ostatní, kteří k vám přijdou na návštěvu, některým lidem by se to nemuselo líbit, a pokud pes vyskakuje i venku, jeho tlapky nemusí být zrovna čisté. Pes nepochopí, že člověk, kterého chce zrovna pozdravit má na sobě sváteční oblek, pokud je zvyklý takto zdravit jiné. Učte psa od mládí výcviku poslušnosti, to jej naučí disciplíně a sebeovládání. Připněte mu krátké vodítko i doma, pokud čekáte návštěvu. Když se chystá vyskočit, chytněte jej za vodítko, stáhněte a vydejte povel "Nesmíš!". Nedovolte ani přátelům, aby na sebe vašeho psa nechali vyskakovat a požádejte je, aby se při přivítání s ním k němu sehnuli. Toto ovšem zůstane bez účinku, pokud psovi dovolíte, aby skákal na vás, proto prvním krokem musí být, že jej naučíte vítat se s vámi v klidu. Naši psi nás vítají každý jinak. Fenka Eichi sklopí uši dozadu a běhá malými krůčky kolem nás, pes Eico hledá něco do tlamy - míček, hračku, hadr, jablko či brambor, radostně vrtí ocáskem a běhá kolem nás. Fena Tanamka vyskakuje a oblizuje obličej, když se k ní sehneme, ale z radosti vás i kousne, či drápne. Není to nic příjemného, když vám po ruce sjede špičák.
Jak už bylo řečeno, naučte nejprve psa, že při přivítání nesmí skákat na vás. Pokud se k vám blíží nějaký známý, dejte psovi povel "Sedni!". Pokud neposlechne a začne skákat, rázně ho stáhněte vodítkem dolů a vydejte povel "Nesmíš!" a následně "Sedni!". Když pes poslechne, pochvalte jej, a až se uklidní, dovolte známému, aby se se psem uvítal tak, že se k němu skloní a pohladí jej. Pokud pes začne na někoho skákat ve chvíli, kdy nemá vodítko, chytněte jej za zátylek a stáhněte na zem za použití stejných povelů. Vše opakujte podle situace a potřeby, pes nakonec pochopí, že pokud bude skákat, žádného pohlazení se nedočká.

Jistě se vám stane, že pes ve chvíli, kdy uvidí kočku, se za ní rozběhne ve snaze ji chytit. Pokud máte kočku doma, pes ji neustále pronásleduje a kočka se musí před ním schovávat. Pokud se vám to stane venku, pozor na auta a provoz na silnici.
Honění koček a jiných malých zvířat je pro psa přirozeným loveckým instinktem.
Pokud vlastníte kromě psa i kočku, seznamte je už v mládí. Při seznamování postupujte podle článku „Pes a kočka“, uvedeném v této rubrice. Nikdy nepovzbuzujte psa k tomu, aby kočky nebo jakákoli jiná zvířata honil. Pokud doma kočku nemáte, snažte se jej ještě jako štěně s nějakou přátelskou kočkou seznámit. Bude pak považovat kočky za přátelské tvory a ne za kořist. Pokud pes rád běhá a něco honí, dopřejte mu dostatek pohybu a házejte mu míček nebo létající talíř. Známe hodně přátel, kteří vlastní shiby i kočky. Štěně je nutno přivykat od malička přítomnosti kočky. Potom si spolu budou hrát a štěně nebude agresivní.
Než však začnete psa odnaučovat tento zlozvyk, musí být zvládnut výcvik poslušnosti. Psa vezměte ven na vodítku, a ve chvíli, kdy uvidíte, že nastražil uši a chystá se vyběhnout nebo začne štěkat, vydejte důrazný povel „Nesmíš!“ nebo „Ne!“ současně se škubnutím vodítka. Pokud pes poslechne, pochvalte jej a dejte mu povel „Sedni!“. Psa uklidňujte tak dlouho, dokud neztratí o kočku zájem. Při povelu „K noze!“ jděte se psem na vodítku směrem, kde jste uviděli kočku. Během chůze se často zastavujte a vydávejte psovi povel „Sedni!“. Snažte se upoutat jeho pozornost tak, aby kočku ignoroval. Ve chvíli, kdy nastraží uši, jej pokárejte.

Stává se vám, že si váš pes neustále vynucuje pozornost každé vaší návštěvy.
Pes je společenské zvíře a je rád středem pozornosti. Poznal, že vaši hosté mu neumějí odepřít pohlazení a podrbání, tak se toho snaží co nejvíce využít. Je zajímavé, že feny - naše shiby se nechají pohladit, ale pak si jdou svou cestou, lehnou do kouta, jen aby mohly být v přítomnosti lidí, jsou zvědavé, co se kde děje a musí být při tom, když je u nás návštěva. Se psem je to jiné. Obchází všechny hosty jednoho po druhém a snaží se, aby ho někdo stále hladil či drbal za ušima. To se převrátí na záda a má rád lechtání a škrábání na břiše. Později mu stačí, když si ledne pod nohy a může se přitom dotýkat člověka.
Aby si pes nevynucoval pozornost, naučte psa již jako štěně, že pokud je v bytě přítomen váš host, musí vám ležet klidně u nohou. Pokud pes hosty obtěžuje, nikdy se tomu nesmějte. Navykněte psa na pobyt v kleci nebo ohrádce.
Je nutno se psem v bytě nacvičovat cviky poslušnosti. Pozvěte si známého na návštěvu, a cviky provádějte přímo v jeho přítomnosti. Dovolte psovi přátele přivítat a krátce si pohrát, ale pak jej odvolejte a dejte mu povel „Lehni!“. Psovi můžete dát jeho hračku nebo žvýkací pamlsek, a můžete ho přitom mít na vodítku. Naučte psa, aby na povel odešel na své místo a zůstal tam. Pokud hosty neobtěžuje, můžete jej nechat volně pohybovat. Za každý správně provedený úkon jej chvalte.

Pes štěká vždy, když na sebe chce upoutat pozornost nebo upozorňuje na příchod cizí osoby, ale štěkat nepřestává. Když je doma, vzruší ho každá maličkost. Někdy se stává, když zazvoní zvonek, že se Eico rozštěká tak, že není k utišení. To upozorňuje, že je tam někdo cizí. Dám mu povel „Nesmíš!“ nebo „Fuj!“ nebo „Dost!“, pes přestane štěkat a většinou až když vyjdu ven za návštěvníkem, pes se zklidní úplně. Jindy zase Eico štěká jen tak. To je tehdy, když se mu nikdo nevěnuje a on chce na sebe upozornit. Stačí si s ním chvíli pohrát. A jindy štěká tak zuřivě, že ho musíme vykázat z místnosti. Pak je ale klid, ledne si do svého pelíšku a spokojeně usne. Ale stále ještě neumíme rozeznat, co nám tím chtěl vlastně říct.
Příčiny štěkání psů mohou být různé. Někdy na sebe pes jen chce upoutat pozornost, kterou věnujete něčemu jinému, jindy se může cítit ohrožen a štěká ze strachu nebo upozorňuje na to, že se v jeho okolí objevila jemu neznámá, a tedy nebezpečná osoba.
Štěkání nikdy nesmíte psa odvykat, ani mu dávat najevo, že je nežádoucí, protože pes by se pak nemusel ozvat ani v případě, že na tom, aby štěkal bude velmi záležet. Je však třeba zabránit jeho štěkání, které není ničím motivováno. Pokud pes štěká jen proto, že vás na sebe chce upozornit a upoutat na sebe pozornost, věnujte se mu jak při výcviku poslušnosti, tak při hře. Pokud štěká nadmíru, vydejte povel "Nesmíš!" nebo "Dost!" a následně povel "Lehni!". Dejte psovi vodítko a při vydávání povelu jím škubněte.
Při nápravě tohoto zlozvyku postupujte stejně, jako při prevenci. Nechejte psovi i doma krátké vodítko, a když začne bezdůvodně štěkat nebo štěká-li příliš dlouho, například když jste se již s příchozím, na kterého upozorňoval přivítali, a pes se štěkáním nepřestává, škubněte za něj, a vydejte povely. Za správně provedený úkon psa pochvalte. Opakujte vždy podle potřeby, později se jistě naučíte rozeznat tón štěkání, a budete vědět, jestli má pes nějaký důvod, aby štěkal, a pes se naučí, kdy je jeho hlasový projev žádoucí, a kdy ne.

Pes kdykoli jej nevidíte, sebere se stolu potravu. Naše psy jsme od malička učili, že si nesmí vzít nic ze stolu. Je pravda, že dodnes to dodržují. A taky je pravda, že když jsme si dovezli dvouapůlletou Tanamku, ukradla mi z kuchyňské linky skoro pod rukama syrový kuřecí řízek. Tehdy jsem jí řekla „Nesmíš!“. Od té doby se nestalo, že by něco takhle vzala. Ale na kuchyňském stole si vezme, když v kuchyni nikdo není třeba rohlík. Vyskočí si na lavici u stolu a sebere třeba propisku a tu rozkouše. Nikdy jsme ji při tom nechytli, proto jsme jí to nemohli zakázat. Předcházíme tomu a nenecháváme na stole nic, co by ji mohlo zaujmout. Ostatní psi to nedělají. I když dnes zůstávají Tanami i ostatní psi v kuchyni někdy sami, nic se nestane a zapomenutá svačina na kuchyňském stole vydrží třeba až do večera, než se vrátíme z práce. A to někdy zůstanou otevřené i dveře od spíže!!!
Psi se v přírodě živili zbytky zdechlin a odpadky z lidských obydlí. Dnes však tento problém pravděpodobně znamená, že vás pes nerespektuje, protože vůdci smečky by se nikdy neodvážil potravu ukrást.
Již od štěněte naučte psa, že jídlo, které připravujete pro vás, není vhodné pro něj. Při přípravě jídla psa nekrmte a nikdy mu nedávejte jídlo od stolu. Podávejte mu jídlo vždy v jeho misce. Nenechávejte psa samotného v kuchyni. Navykněte jej na pravidelný krmný režim a připravujte mu jídlo chutné, strava psa musí být plnohodnotná a musí také obsahovat všechny potřebné živiny.

Psa nenechávejte samotného v kuchyni nebo na místech, kde má příležitost jídlo sebrat. Snažte se chytit psa při činu, protože v tomto případě je nutné psa pokárat a potrestat ve chvíli, kdy se potravu chystá sebrat, ne až poté, co ji ukradne. Položte na okraj stolu jídlo, které má pes rád, a předstírejte, že si ho nevšímáte. Ve chvíli, kdy se pes pokusí jídlo sebrat, vyslovte důrazně povel "Nesmíš!", chytněte ho za kůži na zátylku a zatřeste jím. Potom ho pošlete na své místo. Pokud poslechne, pochvalte jej. Nějakou dobu opakujte cvičení s nástrahou každý den.

Správný vztah k ostatním příslušníkům svého rodu může mít jen ten pes, kterému bylo od mládí umožněno navazovat kontakt s ostatními psy. Na vycházce se štěnětem je nikdy neberte do náručí a ani neodtahujte na vodítku, pokud potkáte dospělého či většího psa. Takovým jednáním ze štěněte vyroste buď bázlivý nebo, a to ve více případech, agresivní jedinec. Dospělý pes obvykle vašemu štěněti neublíží. Přesto byste jej neměli nechat běžet ke každému cizímu psovi. Se známými psy jej však nechejte se pozdravit nebo i pohrát. Tady jsme udělali chybu. Když jsme si pořídili Eica, byli jsme varováni, že ho nemáme pouštět k ostatním psům, že shiba se pustí do křížku i s velkými psy. Báli jsme se o naše malé štěňátko a psům jsme se vyhýbali. Chyba byla v tom, že štěně potřebuje kontakt s ostatními psy. Z Eica vyrostl dominantní pes, který na každého psa i fenu štěká. Přitom víme, že to dělá proto, že se bojí. Snaží se štěkáním každého jiného psa odradit. Později jsme se zkoušeli alespoň ho seznámit se psy, kteří byli klidní, aby se trochu okoukal a navázal kontakt. Tak už dnes neštěká a nevrčí na Žanynku, kníračku Elzu nebo na jezevčíka Sama. Myslím, že se nám částečně podařilo to, že na některé psy už zuřivě neštěká, některých si vůbec nevšímá a s některými si hraje.

Jsou dvě roviny a to pes a dítě v rodině a pes a dítě na ulici.
Pes se většinou chová vůči dětem tak, jako vůči štěňatům, to znamená velmi tolerantně. Není to však důvodem, abyste dítěti dovolili, aby se psem zacházelo hrubě. Dítě může při svých bouřlivých a hlasitých hrách psovi ublížit, a je na vás, abyste tomu zabránili, a dítěti vysvětlili, jak se má k psovi chovat. Děti by měly být poučeny, že štěně nemají stále zvedat ze země, vyrušovat je při jídle či odpočinku, a že pes není jejich hračka, ale kamarád. Starší děti již můžete zapojit do péče o psa, mohou vám také pomoci s výcvikem. Je potřeba připomenout, že pes nikdy bezdůvodně neublíží dítěti. Jiná situace nastává, pokud se narodí miminko do domácnosti se psem. V tomto případě je důležité psa neodstrkovat, aby nezačal žárlit a nepokládal příchod dítěte za narušení hierarchie ve smečce (rodině). Ihned po příjezdu s miminkem domů dítě psovi ukažte. Nezapomeňte přitom psa hladit a mluvit na něj. Také nezapomínejte dodržovat psovi režim v krmení a vycházkách. Pokud pes chodí na vycházky s vámi i s miminkem v kočárku, nemá důvod na něj žárlit. Shiby a děti je častý dotaz zájemců o štěňátka. Každému říkám, že shiby jsou milé, přátelské a společenské. Řekla bych, že fenečky jsou přítulnější a nikomu neublíží a hlavně ne dětem. Pejsci jsou dominantnější. Je důležité jim dát najevo, kdo je pán a kde je jejich místo v rodině. Ještě se nám nestalo, že by naši pejsci po někom vyjeli, vystartovali nebo dokonce někoho pokousali. Mám doma psa a 2 fenky a všichni mají rádi děti. Ve starších dětech vidí svého pána a rádi si s nimi hrají a dovádějí. Sami vycítí, kdy už hra přerostla v boj a raději odběhnou a nebo dají najevo štěkáním, že se jim to nelíbí. Pokud jim někdo ublíží, dokáží si to pamatovat a vždy dodržují od něho odstup. Jen malé děti si někdy stěžují, že je štěňátko kouslo. To jim vždycky vysvětluji, že štěňátko je ještě malé a chce si hrát, má ostré zoubky a drápky a nemá ještě cit při skousnutí. Ale určitě dětem nechtělo způsobit bolest, jen si chtělo dovádět. Každému potom říkám, když tě to bolí, tak k nim nestrkej ruce, nekousne tě. Ale stejně to nepomůže, děti si dokonce vlezou ke štěňatům do ohrádky a nechají se okusovat, skákat po sobě a olizovat.

Od prvního dne, kdy si přivezete psa domů, jej začněte přivykat na jméno, kterým jej budete v budoucnu oslovovat. Není důležité, jestli je to jméno, které používal chovatel, jméno podle průkazu původu nebo jméno, které vyberete sami. Pokud však psa budete v budoucnu vystavovat na výstavách, prezentujete - přihlašujete jej vždy pod jménem z průkazu původu, ale oslovovat psa můžete jinak. Jméno, kterým psa budete oslovovat by mělo být dobře a důrazně vyslovitelné, ale nesmí být zaměnitelné s žádným z povelů, které budete užívat při výcviku. Psa přivykejte na jméno tak, že veškeré příjemné činnosti budete začínat vyslovením psova jména. Začněte jméno vyslovovat s miskou v ruce před každým krmením, když pes přijde, pochvalte jej, misku položte a nechte jej se nažrat. I později, když už pes na jméno přivykl, a na vaše vyslovení jeho jména přijde, nezapomeňte ho odměnit pamlskem.

A co je důležité? Pes si nikdy nesmí spojit své jméno se stresovou situací, proto při přivykání na jméno je vyslovujte pouze ve spojení s tím, co je pro psa příjemným prožitkem.

Reakci psa na povely, které mu dáváte můžete ovlivnit pochvalou nebo pokáráním. Tresty však při základním výcviku nemají téměř žádný význam, proto se snažte psa co nejvíce ovlivňovat pozitivně. Pes si vše, co po něm vyžadujete zapamatuje mnohem lépe, pokud není ve stresu. Pochvalu použijte vždy, když pes provede správně činnost, kterou jste po něm požadovali. Při chválení psa je důležitá intonace hlasu, pochvala by měla být vyslovena nadšeným, pronikavým hlasem (velký efekt má vaše nadšené pochvalné jásání), poplácání a hlazení. Pochvala by také měla být vždy spojena s odměnou ve formě pamlsku. Je pravda, že Eica jsme hodně naučili bez kárání. Dělal všechno jaksi radostně a vždycky byl hodně chválený a to u shib platí dvojnásobně. Jak nám napsala jedna majitelka našeho štěňátka „zadarmo neudělá ani ň...“!!! A proto chvalte a chvalte!!!
Pokud jste již nuceni použít trest, abyste psa donutili ukončit nějakou činnost, potom vždy ve chvíli, kdy je nepřístojnost vykonávána. Nikdy netrestejte psa dodatečně. Nebude schopen pochopit, za co trest přišel. Trest by měl být prvořadě hlasový, pes je velmi citlivý na naši intonaci hlasu a pochopí, že činnost, kterou v danou chvíli vykonával, je špatně. Trest tělesný by měl být používán minimálně, nikdy jej neprovádějte rukou, ale vždy nějakým předmětem, u štěněte např. novinami. Pokud byste psa trestali rukou, bude se potom vaší ruky bát a bude reagovat na každý rychlejší pohyb vaší ruky bázlivě. Správným způsobem trestu je například uchopení psa za šíji, zvednutí a zatřesení. Takový způsob by ve smečce použila fena. Současně s tímto úkonem psa důrazně pokárejte, trest však už neopakujte.

A pokud pes přesto provede něco, co nesmí a třeba přes napomenutí několikrát za sebou a už si s ním nevíte rady, popřípadě na vás i zavrčí, je nutno mu dát najevo, že vy jste pán a psa chytnout za kůži pod krkem, zkroucením ho přidusit, popřípadě ho i převrátit na záda. Tak by si měl uvědomit, že vás musí poslechnout. Někdy potkáte v parku na procházce pána s tibetskou dogou, jak na ní skoro leží a pes má hlavu zkroucenou u země. Jak myslíte, že může takový chlapík střízlík jinak ovládnout neposlušnou dogu? Pes si příště rozmyslí, zda se nechá ještě takle pokořit a raději poslechne pána.

Při cvičení je nutné používat vždy stejné povely, které musí být vždy vysloveny srozumitelně a s důrazem. Můžete také využít signálů ruky a dlaní, které jsou však viditelné pouze na určitou vzdálenost. Pokud chcete v budoucnu užívat těchto signálů, užívejte je, spolu s vyslovenými povely, hned od začátku výcviku. Jako výchovného prostředku zpočátku užívejte obojku a vodítka.

Jako výcvikové pomůcky budete zpočátku užívat pouze obojku a vodítka. Pro štěně postačí lehký, úzký, kožený obojek, jehož velikost musí být taková, aby štěněti nebyl ani příliš těsný, ani příliš volný. Správnou velikost obojku poznáte tak, že za něj volně vložíte dva prsty. Pro výcvik dospívajícího psa středního a velkého plemene je vhodné si opatřit stahovací obojek, pro malá a trpasličí plemena postačí i nadále obojek kožený. Stahovací řetízkový obojek by neměl být příliš úzký a měl by mít větší vůli, než obojek kožený, asi 5 cm. Rozhodnutí pro používání stahovacího obojku je však na vás, někteří psi jej nepotřebují, a při nesprávném používání můžete dokonce psovi ublížit. Obecně platí, že stahovací obojek by se měl použít pouze v případě, že pes nevykonává určitý úkon na daný povel. V žádném případě nemůžeme doporučit použití ostnatého obojku, pokud psa vychováváte systematicky a důsledně, není tato drastická pomůcka zapotřebí. Nesetkala jsem se s tím, že by někdo použit na výcvik shiby „ostnáče“. Stahovací řetízkový obojek jsme kdysi zakoupili, když byl Eico menší, ale stejně ho používáme bez stahování, pouze sepnutý k sobě. Fakt je ten, že shiby na procházce rády běhají ze strany na stranu, jsou zvědavé a všechno chtějí očichat. Tam by asi stahovací obojek nebyl vhodný, když ji budete mít na dlouhém vodítku. Doporučuji proto užší kožený obojek.

Vodítka byste si měli opatřit dvě, jedno normální délky, tedy asi 2 metry, a jedno prodloužené, asi desetimetrové. Vodítko by mělo být 1,5 – 2 cm široké a na konci opatřené karabinou z nerezavějícího materiálu.

K cizím lidem by se měl pes chovat přirozeně, neměl by vůči nim být ani plachý, ani přehnaně přátelský, ale ani agresivní. Uvnitř svého teritoria by měl být ostražitý, venku by měl být vůči cizím lidem lhostejný. Pes by se měl také naučit ignorovat lidi, kteří na něj promluví. Jako majitelé psa byste měli psu zabránit jak v důvěrnostech k cizím lidem, tak v agresivnímu chování.

Základní výcvik můžete začít ihned po odběru štěněte, současně s výchovou k čistotě. Štěňata však nevydrží být dlouho soustředěná, proto by doba cvičení měla být zpočátku asi 10 minut. Ke cvičení zvolte klidné místo, kde nebudete nikým rušeni. Cvičení musí být pro štěně zábavné, mělo by probíhat formou hry. Výcvik můžete provádět i u staršího psa, pokud si jej pořídíte, výcvik však bude probíhat pomaleji a bude zapotřebí větší trpělivosti. Vždy však začněte psa cvičit od okamžiku, kdy si jej přivezete domů.

Základem výcviku je nácvik čistoty, přivyknutí na obojek a na vodítko. Současně s tímto návykem můžete začít s výcvikem, nejdříve naučte psa přijít na zavolání, nezapomeňte na povely „fuj“ nebo „dost“, v další fázi naučíte svého psa chůzi na vodítku, chůzi u nohy bez použití vodítka, cviky „sedni“, „lehni“ a cvikem „zůstaň“ a nácvikem lehu ve vzdálenosti je základní výcvik poslušnosti ukončen

Tento povel je vlastně napomenutím psa, když dělá něco, co vy nechcete. V tom vám nepomůže pomalé, nerozhodné jednání a dlouhé řeči, ale krátké, výstižné a energicky vyslovené slovo. Když pes napomenutí neuposlechne, nekřičte na něj, ani ho nebijte, ale usměrněte psa tím, že jej chytnete za zátylek a jemně s ním zatřesete nebo přitáhnete obojek. Toto napomenutí i trest musí přijít vždy v okamžiku, kdy pes vámi nedovolený úkon provádí, jinak ztrácí smysl. Později již bude pes reagovat pouze na slovní napomenutí.